Článek
Ekonomové už za poslední roky prakticky odvykli příjemným překvapením. Přesto se jednoho dočkali počátkem května, když Český statistický úřad zveřejnil své březnové údaje.
Zde jsou ty nejdůležitější: Maloobchod oproti únoru posílil o 0,6 procenta, ve srovnání s loňským březnem o 3,4 procenta. Stavebnictví hlásí vzestup o 3,5 procenta meziměsíčně a o 12 procent meziročně. A pozici si vylepšují i služby a průmysl.
Je neobvyklé, aby během jednoho měsíce vyrostla všechna dostupná data o produkci.
A ještě víc překvapila inflace. Už můžeme zapomenout, že před třemi lety při „velkém zdražování“ rostla o neuvěřitelných 17 procent. Teď se propadla pod dvě procenta, která jsou dlouhodobým inflačním cílem České národní banky (ČNB).
Příznivý vývoj cen je hlavním důvodem, proč ekonomika na jaře oživila. Podle obecných pravidel byznysu má vysoká inflace za důsledek, že ekonomika v nejbližších měsících zamrzne, případně se propadne do recese. To se v minulých dvou letech stalo také Česku, a teprve dnes se hlásí dlouho očekávaná změna k lepšímu.
Lidé se najednou nebojí utrácet za předměty každodenní spotřeby ani za bydlení. Odbyt průmyslových výrobků roste sice pomaleji, to se však může brzy zlepšit, protože průmysl začal růst i v Německu, kde má odbyt značná část zdejších továren.
Velmi opatrný Michl zklamal analytiky
Oživení může dál akcelerovat, protože se ho na květnovém zasedání rozhodla podpořit také bankovní rada ČNB tím, že snížila hlavní úrokovou sazbu z dosavadních 3,75 procenta na 3,5 procenta. Tím dál zlevnila peníze na investice pro podniky. Napodobila tak Polskou národní banku, která místní firmy podpořila snížením úrokové sazby z 5,75 procenta na 5,25 procenta.
„Potvrdila se očekávání, že inflace bude na jaře klesat,“ zdůvodnil rozhodnutí podle Frankfurter Allgemeine Zeitung guvernér Adam Glapiński, a dokonce přislíbil, že sazby bude dál snižovat.
Právě ve srovnání s Polskem je vidět, že se tuzemská centrální banka ještě nedokázala zbavit skeptického přístupu z minulých let. Konkrétně její guvernér Aleš Michl vystoupil s prohlášením, že sice sazbu o něco sníží, přesto jsou poměry nadále nejisté.
Dubnová inflace mohla poklesnout pod dvě procenta, ale zdražování se pořád může vrátit. Proto také guvernér na rozdíl od polského kolegy neslíbil, že úrokové sazby v dohledné době sníží ještě jednou.
Výrokem, že je třeba i nadále držet „relativně přísnou měnovou politiku“, zklamal guvernér především bankovní analytiky. Například Martin Kron z Raiffeisenbank až do Michlova vystoupení počítal s tím, že ještě letos úroky poklesnou na tři procenta. Odkladem se může zpomalit, nebo dokonce zastavit probíhající oživení.
Použít studenou sprchu však mělo podle Aleše Michla konkrétní důvody. Guvernér a jeho kolegové z bankovní rady se prý nadále bojí „větší setrvačnosti růstu cen služeb a potravin“ a především „zrychlování tvorby peněz na realitním trhu“. Opatrnost převládla nad snahou o podporu hospodářského růstu a úroková sazba ČNB se proto bude i nadále držet vysoko nad inflací.
Skepse centrálních bankéřů přitom může být přehnaná. Ceny potravin sice počátkem roku vyrostly, ovšem v dubnu se už začaly snižovat, mimo jiné po kritice spotřebitelů. Inflace ve službách se celý minulý rok držela nad šesti procenty, teď však už poklesla pod pět procent. Nadále jdou dolů, případně stagnují ceny energií, ať jde o benzín, plyn nebo elektřinu.
Svého předchůdce Jiřího Rusnoka současný guvernér opatrným přístupem nepřekvapil. Rusnok připomíná, že Michl držel úrokové sazby na nejvyšší úrovni sedmi procent od svého nástupu do funkce v létě 2022 až do konce roku 2023, kdy už bylo jasné, že ceny klesají.
„Sazby začal snižovat pozdě a mohl je snižovat rychleji,“ uvedl bývalý šéf centrální banky. Přesto se jeho nástupce společně s kolegy podle něj nedopustil zásadní chyby. „Rozhodující jsou fakta a ČNB se podle nich nakonec řídí,“ říká Rusnok.
Žádné přísné komentáře nezmění nic na tom, že bankovní rada reagovala na pokles inflace snížením hlavní úrokové sazby – a co bude dál, to se teprve uvidí.
Ani exguvernér nezpochybňuje, že v některých oblastech důvody k opatrnosti přece jen existují. Po Novém roce se například začaly rychle zvyšovat ceny bytů. Tento růst byl už předem naprogramován tím, že ve čtvrtém čtvrtletí vyrostl objem nových hypotéčních úvěrů proti stejnému období roku 2023 o 50,8 % a nominálně už takřka dostihl objem úvěrů z časů realitního boomu z let 2020-2021. Prudce rostoucí ceny nemovitostí tehdy pomohly developerům, stavebním firmám i výrobcům materiálů, zároveň se však staly první vlaštovkou velkého zdražování následujících let.
Pokud by ČNB se snižováním sazeb dnes neotálela, poklesly by ze současných 4,7 procenta až ke čtyřem procentům také úroky hypoték. Scénář z roku 2020 by se tak mohl opakovat.
