Hlavní obsah

EU si ničí páteř. V elektroautech je lepší Čína, říká miliardář

Foto: Trinity Bank

Radomír Lapčík dlouho dává Jaromíra Jágra za vzor svým podřízeným. Trinity Bank se nedávno stala hlavním partnerem Jágrových Rytířů Kladno. Lapčík chce hokejové legendě pomoct s návratem do Extraligy.

Přestaneme dělat to, co umíme, a budeme chtít globálně konkurovat v něčem, co vůbec neumíme, říká o evropských elektromobilech finančník Radomír Lapčík. Mluví i o tom, jak je dnes daleko těžší řídit banku.

Článek

„Evropská unie je 15 let za americkou Teslou,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys finančník Radomír Lapčík. Podle něj se prosazováním elektromobility nad spalovacími motory Evropa vzdává oboru, ve kterém vyniká. „Čína umí poprvé v historii automobilismu něco lépe než Evropa a americká Tesla staví závod u Berlína. Evropa si rozhodnutím shora zlikviduje páteřní průmysl. Přestaneme dělat to, co umíme, a budeme chtít globálně konkurovat v něčem, co vůbec neumíme,“ myslí si.

Prozradil ale také, jak fungují banky v době covidu a nízkých úrokových sazeb.

Banky mají letos hlavně kvůli vytváření opravných položek na úvěry meziročně až o polovinu nižší zisky. Jak je na tom nejmladší česká banka Trinity Bank?

Letos máme nejúspěšnější rok v historii. O polovinu překračujeme plány v zisku, objem úvěrového portfolia meziročně roste o třetinu, jsme jedna z mála bank, která nekoriguje zisk - očekáváme meziroční nárůst zisku o 20 procent.

Vy nevytváříte opravné položky jako ostatní?

Ne, protože nedáváme spotřební úvěry a firemní úvěry pro provozní sektor a nefinancujeme takřka žádné hotely. Naše konzervativní strategie teď sklízí úspěch. Financujeme zejména development a výstavbu bytů, ta jede naplno.

O Trinity Bank

  • Banka vznikla v roce 2019 transformací z kampeličky Moravský peněžní ústav, který byl založen v roce 1996.
  • Specializuje se na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí vysoké zhodnocení úspor.
  • Největším akcionářem je zakladatel Radomír Lapčík. Zbytek banky vlastní několik tisíc malých podílníků z doby spořitelního družstva.

Jak se v této situaci plánuje a řídí finanční instituce?

Těžko. Nejde jen o covid. Aniž si to uvědomujeme, prožíváme hned několik revolucí. První právě ve finančním sektoru. Přecházíme na nový způsob fungování ekonomiky, která je zaplavována penězi od centrálních bank. Ty odkupují z trhu dluhopisy a další aktiva a tím vrhají do ekonomiky spoustu peněz.

V Japonsku tento model financování národní ekonomiky funguje desítky let…

Také ale dlouho stagnuje. Naštěstí vidíme, že se stát nezhroutil, to by musela být ohrožená důvěra lidí v měnu.

Jak vážná je situace v EU?

Dost. Na cenách dluhopisů a dalších aktiv je vidět, že obrovské sumy peněz hledají investice, které mají kladný výnos. Toto není ta revoluce, kterou by způsobil trh, ale institucionální revoluce. Politici si na to rádi zvyknou, ale spousta ekonomů s tím zásadně nesouhlasí. Starý pohled ekonoma říká, že když je krátkodobý malér, využijme rezervy k záchraně toho, co se dá, ale pak to dejme do pořádku. Ale tak to asi nebude, jsme v novém standardu.

Jaký vliv má tisk peněz na růst spotřebních cen?

Světově významné centrální banky v čele s americkým Fedem a Evropskou centrální bankou (ECB) nově zastávají takový pohled, že umisťování spousty nových peněz na trh vlastně tolik nevadí, pokud inflace zůstává pod kontrolou. Ale historicky je to neověřené, nevyzkoušené a dřív to vedlo k hyperinflaci a kolapsu státu, třeba v Jižní Americe. Teď se inflace primárně nepromítá do spotřebních košů, ale třeba v USA do ceny akcií, které rekordně rostou.

Covid asi nápravě trendu moc nepomohl…

Ten jen akceleroval zadlužení ekonomik v poměru k jejich výkonnosti. EU není schopná politicky vyřešit zadlužení jižního křídla. Nejde o řízený proces, je to uhýbání jižnímu křídlu. ECB má v bilanci ohromné množství dluhopisů států jižního křídla, ty nebudou nikdy splacené. Zatím se ale důvěra neztrácí, aby to položilo euro.

V USA zase těží z toho, že dolar je světová měna, ale i tam uhnuli do komfortu zadlužování.

Jaký dopad může tato „revoluce“ mít na tuzemskou ekonomiku?

Byli jsme unikátní nízkým státním dluhem, ale aktuální politická garnitura chce také zvyšovat zadlužení. Díky určité provázanosti s EU nebude dopad na úrokové sazby pro Česko tak velký. Nízká výnosnost finančních aktiv se z EU přesune i do Česka, ale zadlužování nepřinese kolaps úrokových sazeb.

Vraťme se k mikroúrovni. Jak se v tomto prostředí podniká finančníkům?

V této době je velice těžké se strategicky rozhodovat. Když máme portfolio evropských nebo českých dluhopisů, potřebujeme znát výhled ekonomik, tušit, kam půjdou úrokové sazby. Pokud sazby klesají, jako banka nakupujete dluhopisy a vyděláváte na růstu jejich ceny. Teď musíme být obezřetní a připravení na obě varianty - že půjdou sazby nahoru i dolů.

Nikdo neví, jaké budou úrokové sazby pro klienty příští rok, dřív jsme se orientovali podle tržních mechanismů, vývoje ekonomik, úrokových swapů, dnes to rozhodují centrální banky a politici. Ekonomové nejsou v odhadech trhu jednotní, přestávají platit ekonomické teorie. Je to vidět třeba na ceně českých dluhopisů, od jara šly hodně dolů, na podzim zase nahoru, ani trh si není jistý, co se bude dít.

Kdo je Radomír Lapčík (51)

Před 23 lety začínal s jedním počítačem a snem vybudovat banku. Dnes má banky dvě. V Česku Trinity Bank, kde vlastní 9,81procentní podíl, na Maltě FCM Bank.

Do jeho skupiny SAB Financial Group patří zejména firma obchodující na devizovém trhu SAB Finance a obchodník s cizími měnami SAB Corporate Finance v londýnském City.

Založil nadační fond Credo, jehož prostřednictvím pomáhá rodinám s postiženými dětmi a podporuje institut manželství.

Mluvil jste o sazbách pro klienty: mají lidé čekat na další pokles sazeb hypoték?

To se neví. Sazby ČNB jdou proti trendu sazeb EU. Ceny bytů jsou přehřáté, ale pokud se sem přelije trend z EU, půjdou ještě výš. Pokud ne, přijde korekce.

Zmínil jste několik revolucí, kterou další prožíváme?

Revoluci autoprůmyslu směrem k elektromobilům. Opět institucionální, vyhlásila ji EU. Trh to nechce, elektromobily některých značek - třeba Mercedesu - jsou bez dotací neprodejné. Autoland, který svým obratem vytváří přes 7 procent HDP EU a dává v EU přímo i nepřímo práci téměř 14 milionům lidí, je nabourán. V Česku je to ještě vážnější, automobilový průmysl tvoří takřka 25 procent výroby a více než 20 procent veškerého exportu.

Třeba Německo je silné v autech na benzin, která mají kvalitní převodovky a mechanické části. Elektromobily Evropská unie moc neumí, ty umí USA a Čína. Například když jsem si půjčil elektromobil od Volkswagenu, po cestě 15 minut z domu do práce se mi na panelu točilo kolečko, že systém nabíhá, nešla mi ani navigace.

Unie je 15 let za americkou Teslou. Před pár týdny tu přistála obrovská čínská loď s elektromobily a začaly se rozvážet do států EU. Čína umí poprvé v historii automobilismu něco lépe než my a americká Tesla staví závod u Berlína. Evropa si rozhodnutím shora zlikviduje páteřní průmysl. Přestaneme dělat to, co umíme, a budeme chtít globálně konkurovat v něčem, co vůbec neumíme.

Dobře, ale co vyšší cíle? Boj proti globálnímu oteplování třeba.

Pocházím z Valašska a mám silný vztah k přírodě, ale toto je přehnaný masochismus. EU vyprodukuje 8 procent globálních zplodin, zatímco jedna čínská loď s elektromobily vyrobí zplodin víc než některé státy za celý rok. Navíc Čína na výrobu používá energii z uhelných elektráren, každý týden se tam otevře jedna. Museli bychom se vrátit k mezinárodním dohodám, Čína je na nás závislá, ne my na ní, nebylo by tak těžké ji k něčemu donutit. Všichni na planetě musejí snižovat emise.

Ubírat se k elektromobilitě je správné, ale stát by neměl nařizovat, spíš motivovat - daňovými úlevami nebo šrotovným. A musí začít budovat potřebnou infrastrukturu pro fungování elektromobilů. Je před námi vážná otázka, jak vyrobíme a přeneseme až dvojnásobné množství potřebné elektrické energie.

Co vaše uhlíková stopa? K cestám používáte soukromý letoun.

Já až na výjimky létám linkovými spoji. Ale máte pravdu, je dobré se zamyslet, jakou mám uhlíkovou stopu. Ale ještě důležitější je myslet na druhé. Sám se snažím pomáhat společnosti prostřednictvím svého nadačního fondu Credo. Na zmírnění dopadů pandemie koronaviru jsem matkám samoživitelkám a rodinám s postiženými dětmi ve Zlínském kraji rozdal 10 milionů korun a 100 tabletů na podporu distanční výuky. Jinak by se do ní některé děti ani neměly jak zapojit.

Doporučované