Článek
Rekordní počty zemřelých, plné nemocnice. Vzpomínka na vrchol pandemie koronaviru je stále ještě čerstvá. Ani toto období ale nezpomalilo hlavního českého zabijáka. Ba naopak. Nejen covidové období znovu nastartovalo počty úmrtí v souvislosti se selháním srdce.
„Setrvalý a významný pozitivní pokles úmrtnosti na kardiovaskulární choroby se ve zhruba třiceti letech před pandemií postupně zpomaloval a dosáhl jisté stability. V posledních letech ale začala úmrtnost na tyto choroby opět mírně stoupat,“ popisuje pro Seznam Zprávy profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti.
„Je to situace, která kopíruje vývoj v řadě vyspělých zemí západní civilizace. V současnosti umírá na kardiovaskulární choroby téměř polovina zemřelých,“ dodává.
Poznámka: Mezi grafy lze překliknout šedou šipkou.
To potvrzují také data Eurostatu z roku 2020. V prvním pandemickém roce zemřelo více lidí na kardiovaskulární choroby než na covid v každé zemi Evropské unie.
Kvůli nemocem oběhové soustavy zemřelo ve většině evropských zemí dokonce procentuálně více lidí, než kolik jich podlehlo rakovině. Vyšší úmrtnost na nádorové onemocnění měli pouze v Irsku, Nizozemsku, Dánsku, Belgii a Francii.
Naopak například v Itálii či Španělsku, které přitom první vlna koronaviru zasáhla velmi silně, evidovali více zemřelých právě kvůli kardiovaskulárním onemocněním, než jaký byl počet úmrtí na covid či rakovinu.
Nárůst srdečních problémů obecně vzniká hlavně kvůli vzestupu cukrovky 2. typu a zhoršování obezity. „Populace je čím dál méně aktivní, nerespektuje doporučení zdravé stravy a zanedbává prevenci,“ říká Češka.
„Samostatnou kapitolu pak tvoří pacienti, kteří neužívají lékařem doporučenou medikaci. Pokud se nám nepodaří tyto trendy zvrátit, můžeme očekávat další zhoršení situace,“ dodává profesor a garant projektu Srdce v hlavě, který cílí na informování veřejnosti o prevenci a léčbě.
Naprostá důvěra v medicínu
Obyvatelé České republiky v tomto ohledu patří mezi nelichotivé premianty Evropy. Právě zanedbaná prevence a nezdravý životní styl způsobují mimo jiné to, že se dožívají nižšího věku ve zdraví než jiné národy, zejména v západní Evropě.
Poznámka: Mezi grafy lze překliknout šedou šipkou.
„Mnozí pacienti naprosto důvěřují naší medicíně, která je skutečně v oblasti kardiologie výborná. Často ale člověk umírá náhle a dříve, než se k němu medicínská pomoc dostane. Prevence pro nás není prioritou. A tradiční životní způsob – dieta, více alkoholu a nedostatek pohybu – je u nás mnohdy preferován oproti zdravé životosprávě,“ zamýšlí se pro Seznam Zprávy Češka.
I to je jeden z důvodů, proč si pandemické roky zapsaly nechvalné rekordy v celkovém počtu zemřelých.
Právě tehdy se také začal otáčet trend ve vývoji boje se srdečními problémy. Nejen covid se tedy podepsal na celkově vyšší úmrtnosti. Podle dat Českého statistického úřadu za rok 2021, kdy v Česku zemřelo nejvíce lidí, bylo více než 34 procent ze všech úmrtích spojeno s nemocemi oběhového systému.
Jen chronická ischemická choroba (tedy stav, kdy do srdce neproudí dostatek krve a často dochází k infarktu) si vyžádala přes 18 tisíc úmrtí.
Poznámka: Mezi grafy lze překliknout šedou šipkou.
Na začátku pandemie hospitalizací spojených právě s infarktem ubylo – tento fakt má ale i svou stinnou stránku. „Ne, že by jich bylo méně, ale pacienti se báli jet do nemocnice dokonce i s typickými příznaky. Nechtěli se nakazit covidem. Bohužel mnozí pak zbytečně zemřeli bez pomoci doma, ti šťastnější se dočkali v důsledku opožděné léčby závažných komplikací, jako je například srdeční selhání,“ upozorňuje Richard Češka.
Mnoho lidí, kteří podlehli koronaviru, navíc mělo nějakou kardiovaskulární nemoc. „Je potřeba vidět i to, že covid sám o sobě způsoboval záněty srdečního svalu s možným následným srdečním selháním,“ dodává lékař.
V minulém roce už úmrtí na covid-19 ubylo, počet zemřelých kvůli selhání oběhového systému ale výrazně neklesl. I v prvním pololetí roku 2022 byla kardiovaskulární onemocnění jasně nejčastější příčinou úmrtí.
