Smutná sázka na jistotu. Na železnici letos zemřelo již 149 lidí

Na českých železnicích se letos stalo již přes 850 mimořádných událostí, při nichž zemřelo 149 lidí. Nejvíce lidí přišlo o život při srážce v kolejišti. Zemřelých při střetnutí s vlakem je výrazně více než před rokem – data ukazují třetinový nárůst.

Podle psycholožky Daniely Dudové z Dopravního vzdělávacího institutu (DVI) může za loňská nižší čísla pandemie koronaviru. „Omezil se pohyb osob, celkově se méně cestovalo. Podobný trend byl zaznamenán i v silniční dopravě,“ řekla Dudová Seznam Zprávám.

„Dá se tedy předpokládat, že v letošním roce budou čísla bohužel opět narůstat,“ dodala psycholožka. A data Drážní inspekce její slova potvrzují. Počet střetnutí vlaku a osoby na dráhách železnice se meziročně zvýšil o 36 procent, ze 126 střetnutí v roce 2021 na 171 střetnutí v letošním roce.

Počet zraněných při mimořádné události na železnici sice za rok 2021 převyšuje ta letošní čísla, to je však způsobeno tragickou nehodou při čelní srážce expresního a osobního vlaku na Domažlicku. Zraněno při ní bylo 56 lidí a tři zemřeli.

Meziročně se navýšil i počet celkových mimořádných událostí na trati – o více než 100 případů na 853 nehod v letošním roce. Jsou do nich započítány jak srážky či jiné nehody vlaků, tak nehody na železničních přejezdech i střetnutí vlaku s osobami na dráhách železnice.

A právě lidé sražení vlakem tvoří většinu zemřelých na železnicích. Podle Drážní inspekce je více než třetina těchto úmrtí z důvodu sebevraždy. „Dle dřívějších podrobných statistik, které jsme prováděli cca před čtyřmi lety, se jednalo o prokazatelné sebevraždy ve zhruba 35 až 40 procentech všech případů střetu vlaku s osobou,“ sdělil Seznam Zprávám Martin Drápal, mluvčí Drážní inspekce.

„Tento způsob si volí často lidé, kteří chtějí definitivně ukončit život,“ říká psycholožka Dudová. Jak dodává, skok pod vlak je jistou smrtí. „Buď se potýkají s vážnými psychickými potížemi, nebo se dostali do situace, kde nevidí žádné východisko. Zde nejde o demonstrativní sebevraždu čili ‚volání o pomoc‘. Vlak je v tomto případě bohužel sázka na jistotu.“

Skok člověka pod vlak není jen tragickou událostí, ale i traumatickým incidentem pro strojvůdce. „V současné době je u společnosti Českých drah nastaven systém poskytování psychologické pomoci strojvedoucím a vlakovému doprovodu po zvlášť závažných mimořádných událostech,“ říká Dudová.

Bývalý vedoucí psychologického centra DVI Jiří Popelka její slova potvrzuje. „U ČD je strojvedoucí, případně vlakový personál, vždy kontaktován psychologem Dopravního vzdělávacího institutu a je mu nabídnuta psychologická pomoc. Jsou ti, kteří odmítnou, že není potřeba a naopak někteří přijmou i opakované psychoterapeutické sezení. Pomoc je přirozeně zdarma.“

Data drážní inspekce ukazují, že letošní čísla ze střetů vlaků s osobami se pravděpodobně dostanou na stejnou úroveň jako před rokem 2021. Ve většině případů dojde k nehodě kvůli nepozornosti lidí, kteří například překračují koleje tam, kde nemají.

„Nezodpovědnost mnoha lidí je běžná. Jsem opilý, to jistě stihnu, totéž u nealkoholové intoxikace. U mnoha mladých lidí v současnosti násobeno - pecky v uších, kapuce na hlavě, nerozhlédnutí se, nezodpovědnost. Prostě mnozí nezodpovědní mladí jsou zralí na Darwinovu cenu. Zde není pomoci,“ uvedl Popelka.

Podle Dudové si lidé neuvědomují, co všechno se jim může přihodit. „Jedná se velmi často o osoby, které nedodržují předpisy, pravidla a normy ani v běžném životě. Například si z pohodlnosti zkracují cestu a zlehčují možná rizika či nedomýšlí, co se může stát.“

Neměnná je situace na železničních přejezdech, kde došlo za posledních pět let v průměru ke 165 nehodám ročně. Dosavadní data za rok 2022 tomu rovněž odpovídají. Na železničních přejezdech letos zemřelo už 21 lidí.

Podle policie mají na železničních přejezdech nejčastěji nehodu řidiči, kteří nedbají blikajících červených světel a výstražného signálu a překračují nejvyšší povolenou rychlost. Nebezpečné je také nezastavení před značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ či předjíždění na přejezdu a v jeho blízkosti, jak oznamuje web policie. Riskují ale i řidiči a chodci, kteří koleje v nevhodné situaci přejíždějí či přecházejí.

V České republice je podle Správy železnic 7734 železničních přejezdů, z čehož je téměř 3,5 tisíce zabezpečených pouze výstražným křížkem. Téměř čtyři tisíce přejezdů mají světelné zabezpečení, závory jsou na 1,6 tisíce přejezdů.

V mapě společnosti Mapotic, založené na srážkách vlaku s autem, chodcem či cyklistou mezi lety 2015 až 2017, si můžete prohlédnout železniční přejezdy v Česku, které tvůrci mapy označili za nebezpečné.

Podle Martina Drápala, mluvčího Drážní inspekce, jsou však železniční přejezdy v Česku zabezpečeny dobře. „Naprostá většina mimořádných událostí na železničních přejezdech je způsobena nezodpovědným chováním účastníků silničního provozu, kteří svým jednáním porušují zákon - vjíždí na železniční přejezd v době, kdy se k přejezdu blíží vlak, případně je dávána výstraha přejezdovým zabezpečovacím zařízením.“

Jak mluvčí pro Seznam Zprávy doplnil, někteří řidiči nerespektují ani závory. „Samostatnou kapitolou jsou nehody na přejezdech se světelnou signalizací doplněnou závorovými břevny, přičemž v tomto případě jsou usmrcené na přejezdech nejčastěji osoby, které nerespektovaly sklopená závorová břevna a vstoupily na přejezd.“

Nejvíce nehod se letos stalo na přejezdech ve Středočeském kraji (15 nehod, 3 mrtví) a Ústeckém kraji (12 nehod, 1 mrtvý). Naopak Liberecký kraj zaznamenal jen jednu nehodu, během které byl zraněn jeden člověk.