Hlavní obsah

Falešní generálové operují v Česku. Pořádají vědecké konference a chtějí nás chránit před terorismem

15. 12. 2018

Hlavní postavy organizace ICOCRIM. Šéf slovenské odnože Jozef Zaťko (vlevo) a české části Jaroslav Vondra. (Video: Josef Mačí, Seznam.cz)

Organizace ICOCRIM si hraje na oficiální bezpečnostní složku státu. Plukovnické a generálské hodnosti si ale její členové rozdávají sami. Pořádají bezpečnostní konference a publikují rádoby vědecké časopisy.

Článek

Na ramenou tři zlaté hvězdy. Na hrudi výsadkářský odznak. Plukovník Jaroslav Vondra přistupuje k seřazeným výsadkovým veteránům. Salutuje a s lehkým úsměvem jim předává zlaté medaile s nápisem „Pravda zvítězí“. Tato vyznamenání uděluje Klub výsadkových veteránů Praha-západ, kterému Vondra předsedá.

Scéna, která se odehrála jednoho říjnového dne roku 2015 nedaleko Prahy, vypadala jen jako tuctová akce bývalých vojáků. Až na to, že Jaroslav Vondra plukovníkem není, žádný spolek veteránů z Prahy-západ oficiálně neexistuje a tedy i udělené medaile nemají žádnou cenu.

Nenápadné události na parkovišti jedné restaurace jsou ale zásadní součástí barvitého příběhu. V něm vystupují falešní generálové, rádoby vědci a vojáci cizinecké legie, kteří bojují proti terorismu, provozují pochybné časopisy a vyhrožují po telefonu.

Bojovníci proti terorismu

Mimo falešného plukovníka se oslav nedaleko Prahy zúčastnila ještě jedna vysoká šarže. Generálporučík ICOCRIM Dr. h. c. mult. JUDr. Jozef Zaťko, Honor. Prof. mult. V záplavě čestných titulů, kterými se honosí, je důležité slovo ICOCRIM. Za zkratkou se skrývá organizace s názvem Mezinárodní výbor pro boj s organizovaným zločinem, terorismem a korupcí.

Zaťko řídí jeho slovenskou pobočku. V ní se to generály jen hemží. Prezident Andrej Kiska ani žádný z jeho předchůdců ale nikoho z nich generálem nejmenoval. Hodnosti si v organizaci rozdávají sami. Jednu takovou právě obdržel i český „plukovník“ Vondra.

„ICOCRIM sbírá a vyhodnocuje informace, které následně odevzdává orgánům činným v trestním řízení,“ říká o svém výboru Zaťko, který na oficiální akce chodí v černé generálské uniformě se zlatým lemováním a symboly své organizace. Na které konkrétní zločiny už ICOCRIM upozornil, se ale odmítá pochlubit.

ICOCRIM uvádí na své internetové stránce mezi partnery i Evropský úřad pro boj proti podvodům, známější pod zkratkou OLAF. Ten vyšetřoval nedávno i kauzu farmy Čapí hnízdo, ve které figuruje premiér Andrej Babiš.

Foto: icocrim.sk

Mezi partnery uváděl ICOCRIM i Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF.

OLAF se ale od Zaťkova výboru distancuje. „Nevíme o žádném partnerství s organizací ICOCRIM,“ odpovídá tiskové oddělení úřadu. Na otázky ke spolupráci s OLAF Zaťko odmítá odpovídat. Stejně jako na dotazy ohledně dalších členů organizace. Nechce prozradit ani jméno člověka, který lidi ve výboru povyšuje do plukovnických a generálských hodností. V noci ale zavolá a vyjádří se jasně. „Nechci ma nas***. Choď do p***, ty k****,“ křičí do telefonu a po salvě dalších nadávek zavěsí. Informace o spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům ale ze stránky za několik dní mizí.

Jakým způsobem ICOCRIM pracuje, se ukazuje hned druhý den. Zaťko posílá autorovi po mailu formulář s otázkami typu: Kolik máte spolupracovníků? Proč vydíráte lidi a žádáte značnou finanční náhradu? Nebo – byl jste trestně stíhaný? Podobně podivnými praktikami na sebe ICOCRIM upozornil už na Slovensku.

Foto: Seznam.cz

Pan Zaťko poslal po nočním telefonátu tento e-mail.

Organizace se do povědomí dostala případem kolem poslance Smeru Vladimíra Jánoše. ICOCRIM na něj podal v březnu 2015 trestní oznámení kvůli údajnému týrání jeho manželky. Organizace zveřejnila i video, ve kterém mluví Jánošova žena. Ta se ale od nahrávky distancovala. Poslanec Smeru na funkci rezignoval, loni ale soud konstatoval, že k týrání nedošlo.

Nejmenovaný generál

Zaťkovou spojkou v Česku je falešný plukovník Jaroslav Vondra. „Já už jsem ale generál,“ říká přes plot svého domu nedaleko Prahy. Že ho prezident Miloš Zeman do hodnosti nejmenoval, mu nevadí. A i když se nechce o ICOCRIM bavit, přeci jen novinářské návštěvě něco málo prozradí.

Organizace prý vzešla z francouzské cizinecké legie. V Paříži má také svou centrálu. I když centrála je silné slovo. Sídlí na adrese Rue Montmart a podle fotek z internetu nic nenasvědčuje tomu, že by tam ICOCRIM skutečně operoval. Podle informací z francouzských rejstříků nemá ani žádné zaměstnance. Spolek se tváří jako schránka. „Tak to také má být,“ dodává Vondra na otázku pochybného sídla na jednom z pařížských bulvárů. Dokonce naznačuje, že ICOCRIM spolupracuje s českými tajnými službami. Kolik lidí celkem v české pobočce působí, říct nechce. Pravděpodobně jich ale nebude více než deset.

V rejstříku českých spolků nelze najít ani Vondrův Klub výsadkových veteránů Praha-západ. „To je dobře, že jste ho nenašel,“ tajemně se usmívá Vondra. Jak zaznělo v úvodu, jeho jménem pořádá akce pro bývalé vojáky a rozdává medaile.

Na rozdíl od svého slovenského kolegy Zaťka nosí Vondra modrou armádní uniformu s označením výsadkáře, kterou zdobí desítky vyznamenání. V armádě ale nikdy nesloužil. Na rozdíl od svého otce, který byl opravdovým plukovníkem a také velitelem 22. výsadkové brigády. Jeho syn však absolvoval v Prostějově pouze povinnou vojenskou službu. Plukovnickou nebo dokonce generálskou uniformu tak nosí neoprávněně. Podle zákona jde o přestupek.

Ruská ambasáda v akci

Členové jediného skutečného spolku pražských výsadkových veteránů Vondru velmi dobře znají. Od doby, kdy spojuje akce výsadkářů s organizací ICOCRIM, se od něj ale kluby po celé republice distancují. „Pan Vondra býval naším členem, ale teď už není. Má samostatnou organizaci a my s ním nechceme být nijak spojováni,“ říká člen výboru Klubu výsadkových veteránů Praha Milan Krejza.

Prostějovským výsadkářům vadí, že Vondra nosí na jejich akce generálskou uniformu. „Kladli jsme věnce Gabčíkovi a Kubišovi a on tam přišel v generálské uniformě, tak jsme ho odtamtud vyhnali,“ vzpomíná předseda výsadkových veteránů z Prostějova František Stavný.

Organizaci ICOCRIM jde ale stejně jako podobným pochybným spolkům hlavně o jednu věc – vzbudit důvěryhodnost. K tomu jim slouží falešné hodnosti nebo organizování reprezentativních akcí. Svoje jméno se proto snaží spojit se známými institucemi a lidmi. Vondra však na akce svého klubu zve i činovníky ruské ambasády. Na akci v roce 2015 tak po boku Zaťka stál třeba ruský vojenský atašé Oleg Smirnov nebo Dmitrij Nepomnyašich, vojenský a letecký přidělenec Ruska v Česku.

„Já to považuji za bezpečnostní riziko,“ říká jeden z výsadkových veteránů, který si nepřál být jmenován. On sám má prověrku od Národního bezpečnostního úřadu, a proto by se v žádném případě s lidmi z ruské ambasády nesetkal. Ze stejného důvodu na Vondrovu akci nepřijeli ani zástupci 601. skupiny speciálních sil z Prostějova.

ICOCRIM fungoval do roku 2013 i v Rusku. Tamní organizaci ale rozprášila policie. Její členové vydírali podnikatele, prodávali také falešné armádní uniformy a vyznamenání.

Zaplať a publikuj

Zdání důvěryhodnosti mají pomoci i bezpečnostní konference. ICOCRIM je pořádá společně se sesterskou organizací EEDA. Jejich kvalita není příliš valná. Stejně jako sborníků a vědeckých časopisů, které EEDA vydává. Pro začínající vědce ze Slovenska, Ukrajiny nebo Polska ale jde o snadnou možnost, jak získat akademické body za publikaci článků. O jedné takové konferenci referoval už dříve slovenský Denník N.

Poslední vědecké setkání pod záštitou ICOCRIM proběhlo na začátku prosince. Za účast na ní zaplatí zájemce 100 eur (téměř 2 600 korun). V ceně je zahrnuta publikace článku v časopise Europská veda, dva obědy, večeře a volný vstup na termální koupaliště. Ubytování si ale účastníci hradí sami. Doporučuje se přespat v penzionu Termál, který shodou okolností provozují Zaťko a jeho manželka.

Foto: icocrim.sk

Pozvánka na konferenci ICOCRIM Bezpečnost, extremismus, terorismus 2018.

O velké vědě ale nemůže být řeč. Časopis Europská veda nenajdete v uznávaných světových databázích Scopus nebo Web of Science. Na jejich internetových stránkách navíc není informace o podobě recenzního řízení. Standardem přitom je, že článek anonymně recenzují dva nezávislí recenzenti. Texty většinou ukrajinských autorů v angličtině málokdy přesáhnou tři stránky.

EEDA dříve vydávala ještě časopisy Journal on Law, Economics and Management a Current Issues of Tourism Research. Ani jeden ale nevyšel více než desetkrát. Editor druhého z nich Peter Čuka se snažil časopis dostat do světových databází. „Ze strany vlastní ale došlo k nekorektním požadavkům a komunikaci. Proto jsem celou agendu časopisu vlastníkovi odevzdal a osobně jsem ukončil veškerou spolupráci.“ O co ve sporu se Zaťkem šlo, nechtěl Čuka popisovat.

Zaťka ale pochybná vědecká úroveň netrápí. „Není třeba závidět,“ říká. Podobně se k výhradám vůči organizaci ICOCRIM staví i Vondra. „Nechte nás být a my už se o všechno postaráme.“

Doporučujeme