Článek
Nahlížet na osobní údaje v katastru nemovitostí by nově mělo být možné jen po identifikaci. A u některých výstupů bude také nutné uvést právní důvod, pro jaké účely chce zájemce údaje získat, navrhuje novela katastrálního zákona, kterou připravuje Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK).
Dočasný režim, kdy se lidé musejí přihlašovat a nemohou nahlížet do katastru nemovitostí anonymně, už platí od konce prosince minulého roku a fungovat bude do konce března. Úředníci museli anonymní nahlížení vypnout kvůli robotickému vykrádání údajů z katastru. Od dubna bude ovšem podle předsedy ČÚZK Karla Štencela možné nahlížet do katastru opět bez identifikace.
Co přesně novela katastrálního zákona změní?
Nejde o to, že by se z veřejného katastru nemovitostí v České republice měl stát neveřejný katastr nemovitostí. Katastr veřejný je a veřejný zůstane. Novela reflektuje potřeby a povinnosti, které na nás dopadají v evropském prostředí a jsou dány evropským nařízením o ochraně osobních údajů. To je jedna část. A druhá část je, že jsme coby správci osobních údajů povinováni bránit tomu, aby docházelo k nezákonnému vytěžování databáze katastru přes aplikaci Nahlížení do katastru.
Novela přináší změnu v tom, že by v budoucnu nemělo být možné nahlížet na osobní údaje a údaje o právech anonymně. To znamená, že když si budu chtít zobrazit údaje o vlastníkovi nebo nějaké údaje o právech, tak se budu muset identifikovat.
A které ty výstupy budou nadále veřejné a které budou podmíněné přihlášením nebo právním důvodem?
Údaje nebudou neveřejné jenom proto, že se zájemce o tyto údaje bude muset přihlásit. Veřejné budou pořád, pořád na ně každý bude mít nárok. Pouze se tam vloží prvek přihlášení a to z toho přece neudělá neveřejný údaj.
Povinnost uvedení právního důvodu se bude týkat tří výstupů z katastru, a to listin ze sbírky listin, jako třeba kupních smluv nebo když zdědíte něco po prarodičích, a dále výstupů s údaji o všech vašich nemovitostech a cenové údaje.
Kritici tohoto opatření ovšem poukazují na to, že majitelé nemovitostí uvidí, kdo si prohlížel jejich údaje, což může ohrozit třeba novinářskou práci…
Do určité míry těm připomínkám rozumím, ale ta situace je trochu komplikovanější. Ty tři výstupy, o kterých jsem mluvil, jsou už dlouho v takovém režimu, že klient, který si je kupuje, se musí identifikovat. Moje námitka vůči tomu, že se osoby zapsané v katastru dozvědí o tom, že si novinář vzal nějaké údaje z katastru, je o tom, že ty nejdůležitější výstupy pro investigativní práci novinářů jsou za identifikací už dneska. A já nevím o tom, že by to nějakým způsobem investigativní práci novinářů nabourávalo nebo znemožňovalo.
Dnes si může každý, kdo cítí, že po něm novináři v uvozovkách „jdou“, říct katastrálnímu úřadu: „Řekněte mi, kdo si vzal z katastru kupní smlouvu, kterou jsem něco nabyl.“ To už deset let funguje a nevím o tom, že by to nějakým způsobem mařilo snahu novinářů zůstat dostatečně skryti. Zavedení speciálního režimu pro žurnalisty není možné vzhledem k tomu, že neexistuje žádný registr legitimních žurnalistů, kterým bychom dali nějaký speciální režim. Za „žurnalistu“ se může schovat každý.
Existuje třeba Syndikát novinářů, kam se mohou novináři individuálně přihlásit.
Ve vztahu ke katastru jsme nenašli žádný mechanismus, na základě kterého bychom oddělili opravdové žurnalisty od osob, které se jenom vydávají za žurnalistu, aby se skryly. Ale, jak říkám, já se nedomnívám, že ta situace se nějakým zásadním způsobem žurnalistům zhorší, protože ty nejdůležitější výstupy už byly za identifikací doteď.
Médium si taky může zřídit účet dálkového přístupu jako firma a identifikovat se jako ta firma. Možnosti neanonymního přístupu jsou dvě, buď jako fyzická osoba s identitou občana, nebo jako právnická osoba, která snad v budoucnu bude mít také elektronickou identitu, zatím se to ale řeší náhradním způsobem, že si zřídí u ČÚZK svůj účet a odběratelem je ta firma, ne jednotlivec. Jednotlivci se tak mohou schovat za tou firmou. Snad v budoucnu budou mít právnické osoby také elektronickou identitu, zatím se to ale řeší náhradním způsobem přes účet k aplikaci Dálkový přístup.
Předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Štencel.
Jak reagujete na kritiku právníků, kterým vadí, že novela katastrálního zákona je nepřiměřená a jde o nezákonný zásah do veřejnosti katastru?
Tahle námitka je z mého pohledu chybná v tom, že říká, že základním znakem veřejnosti je anonymita. To podle mého soudu neplatí. Přístup veřejný je a bude pořád.
Co se tedy v případě novelizace změní? Údaje v katastru jsou viditelné jen po přihlášení už od prosince, povinnost se identifikovat tedy už platí.
Co se od 29. prosince v Nahlížení do katastru změnilo, nesouvisí s tím zákonem. To souvisí s tím, že Nahlížení do katastru bylo pod útokem softwarových robotů a my jsme z něj byli nuceni vyřadit tu možnost anonymního přihlášení.
Dá se říct, že to, co jsme udělali v prosinci, víceméně odpovídá tomu stavu, který by měl být v Nahlížení do katastru po novele toho zákona, ale teď jsme to udělali dočasně, protože novela ještě neplatí. Stav, který teď platí a bude až do konce března, se vrátí po přijetí novely, bude-li schválena.
Jak je definován právní důvod, na základě kterého bude možné nahlížet do katastru?
Uvedení právního důvodu se vůbec netýká toho, že si budu chtít v Nahlížení do katastru prohlížet údaje o vlastníkovi. Uvedení právního důvodu se týká těch tří speciálních výstupů, o kterých jsem mluvil. A ten důvod musí být takový, aby odpovídal účelům katastru, které jsou napsány někde na začátku paragrafu dva katastrálního zákona, to znamená hospodářský, ekonomický a podobně. A je tam mimo jiné i novinářský. Těchto tří výstupů, které už dnes jsou za identifikací, se bude týkat uvedení právního důvodu. Ponovu byste musela uvést jeden z těch důvodů nebo účelů, který odpovídá účelům katastru.
V Česku k e-úřadování není vůle
Kdo bude posuzovat a podle jakého klíče, zda ten můj právní důvod je k přístupu k některému z těch tří výstupů dostatečný?
Co se týče případných přestupků, tak některé budeme řešit my a některé Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Účely katastru jsou poměrně široké, takže by to zneužití muselo být výrazné, aby bylo možné dospět k závěru, že ten, kdo si některý z těch tří uvedených výstupů koupil, s ním naložil v rozporu s účely katastru. Jinými slovy, že lhal, že to chce na něco, a použil to na něco jiného. Tohle dokazování nepravdivého tvrzení účelu ale nebude naše gesce, ale gesce ÚOOÚ. Katastr nebude účely posuzovat při zadávání požadavku, takže se určitě nestane, že vám výstup neprodá. Nám bude muset zákazník účel pouze uvést, přesněji vybrat si jeden z nabízených v internetové aplikaci.
Proč má být katastr restriktivnější než například veřejný rejstřík či insolvenční rejstřík, kde lze najít více osobních údajů než v katastru nemovitostí?
Nevím, jestli je to odpověď na vaši otázku, ale platí, že český katastr je jeden z nejotevřenějších v Evropě vůbec. A pořád bude nejveřejnější nebo nejotevřenější v celé Evropě. Vaše otázka je spíš na ÚOOÚ.
Tlak na identifikaci plyne ze strany evropské legislativy a ÚOOÚ?
Ano, z GDPR. Úřad pro ochranu osobních údajů na dodržování podmínek toho evropského nařízení dohlíží. Kolegové na ÚOOÚ by byli nejspíš radši, kdyby to bylo ještě přísnější, ale to zase my nechceme.
Jaké analýzy dopadů (RIA) novely zákona byly provedeny na právní jistotu, trh s nemovitostmi, realitní zprostředkování a žurnalistiku?
Z důvodové zprávy plyne, že návrh novely je výsledkem nějaké poměrně hluboké analýzy a hlavně je tam ten zákon připravován, řekněme, po deseti letech nějaké praktické zkušenosti. Ta analýza je součástí důvodové zprávy. RIA jsme nedělali, ale předloha je předkládána po velmi důkladné analýze, která je popsána v důvodové zprávě.
Nebylo by do budoucna transparentnější vybudovat lepší zabezpečení, které zabrání krádežím a které zároveň umožní anonymní nahlížení?
Bohatí jako Google nikdy nebudeme a nebudeme moct mít infrastrukturu, která všechno utáhne. Není to tak, že by katastr bránil tomu, aby si někdo údaje katastru hromadně pořizoval do svých informačních systémů. Pro hromadné údaje existuje standardní výstup a dají se koupit za podmínek stanovených prováděcím předpisem. ČÚZK není úřadem, který by bránil tomu, aby zákazník, který údaje katastru potřebuje a má k tomu legitimní důvod, tyto údaje zpracovával ve svých informačních systémech. Nemůže je ovšem krást a ještě zatěžovat nepřiměřeně systém, a tím zhoršovat komfort poctivým uživatelům. Proti tomu bojujeme.
Kdy budete návrh novely předkládat vládě?
Někdy v pololetí, možná spíš na přelomu léta a podzimu. Ono se to špatně odhaduje, protože ještě nemáme vypořádána všechna připomínková místa. Ještě nám chybí vypořádat některé připomínky od ministerstev financí, životního prostředí, zemědělství a místního rozvoje. Ještě jsou před námi nějaká jednání, ale zatím se nám daří všechno vypořádat a nemáme tam žádný rozpor.
Jak funguje katastr v jiných evropských zemích?
Dánsko a Estonsko jsou země, ve kterých jsou nástroje e-úřadování povinné. Tyto země nám ukázaly, že do určité míry je prostě nutné občanům takové nástroje vnutit. Důležitá je příprava. V Dánsku to trvalo dva roky poctivé státní kampaně. Zrušili tam hustou síť poboček úřadů, neposílají žádnou papírovou poštu a po dvouleté kampani zrušili doručování papírem, všechno se odehrává elektronicky. V Česku k tomu zatím nejspíš není vůle.
