Hlavní obsah

Firma si stěžuje u Evropské komise: Soutěž na metro D je ušitá pro konkurenci

Foto: Dopravní podnik hlavního města Prahy

Budoucí podoba nové stanice Olbrachtova na lince metra D.

První část nové linky pražského metra má stát 11 miliard. Soutěž není férová, tvrdí společnost Eurovia.

Článek

Kdyby platily původní plány, koncem letošního roku by bývala měla začít největší investice Prahy příštích let – stavba nové linky metra D. Konkrétně první části za jedenáct miliard korun.

Jenže na pozadí tohoto tendru právě teď vrcholí tvrdá právní bitva. Stavební společnost Eurovia otevřeně říká, že tato mimořádně lukrativní zakázka je ušitá na míru její konkurenci – Metrostavu a dalším spřízněným firmám, které už mají z minulosti s hloubením podzemní dráhy zkušenosti.

Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.

Eurovia si proto nyní, jak zjistily Seznam Zprávy, na zakázku stěžuje u Evropské komise. Žádá, aby komise prověřila, jestli je zakázka férová. „Podle našeho názoru některé dodavatele nedůvodně zvýhodňují a jiné naopak nedůvodně znevýhodňují,“ potvrdila Iveta Štočková, mluvčí firmy Eurovia.

Eurovia se v podnětu adresovanému komisi odvolává na článek tři příslušné evropské směrnice, která dovoluje, aby komise vstoupila do běžící soutěže – pokud zjistí, že podmínky byly diskriminační. A aby požadovala do tří týdnů zjednání nápravy.

Eurovia napadá zakázku na trasu metra mezi Pankrácí a budoucí stanicí Olbrachtova od počátku, tedy od vyhlášení zkraje loňského roku.

Jak už Seznam Zprávy popsaly, Eurovia ve stížnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) upozorňuje například na podmínky soutěže, podle nichž mají klíčoví lidé budující metro umět česky. Tlumočník není dovolený. Což podle Eurovie vyřazuje zahraničí firmy, případně ty české, které by si na stavbu metra chtěly najmout experty z ciziny.

Tato podmínka se přitom dostala do podmínek soutěže právě na žádost Metrostavu. Pražský dopravní podnik – zákon to dovoluje – oslovil s předstihem velké stavební společnosti, ať se k zadávací dokumentaci vyjádří. A Metrostav přišel právě s požadavkem na češtinu.

„Je běžné, že experti na velké zakázky migrují po celé Evropě. To, že zadavatel zakázky není zřejmě schopen komunikovat v angličtině, je jeho problém, ne firem,“ říká Miroslav Cák z advokátní kanceláře AGM Partners, který se dlouhodobě věnuje veřejným zakázkám. Jako právník stavební společnosti Skanska před lety například jako první úspěšně napadl losovačky pomocí počítače. Soudy tehdy průlomově rozhodly, že vybírat finalisty velkých zakázek tímto způsobem je neprůhledné a hrozí machinace.

„Přijde mi, že tato podmínka vznikla proto, aby se zakázka hrála na domácím hřišti,“ podotkl advokát Cák.

Přesně to také dlouhodobě namítá Eurovia. ÚOHS letos v březnu její stížnost na neférovost soutěže odmítl. Firma se proti podmínkám soutěže odvolala a nyní bude v rámci takzvaného rozkladu rozhodovat předseda úřadu Petr Mlsna.

„Ušito na míru“

Seznam Zprávy měly možnost rozsáhlý rozklad podaný Eurovií prostudovat. Firma v dokumentu opět zdůrazňuje, že zakázka je předem vypsaná ve prospěch konkurenčních společností kolem Metrostavu. Ačkoli navenek má působit dojmem transparentní veřejné soutěže.

„Již od samotného počátku (…) jsou podmínky účasti v zadávacím řízení k veřejné zakázce zcela jednoznačně šity na míru společnostem Metrostav, Hochtief a Strabag, a to jak z hlediska požadavků na kvalifikaci, tak z hlediska informačního náskoku těchto společností,“ napsala v rozkladu Eurovia.

Co tím firma myslí? Například: Metrostavu, Hochtiefu a Strabagu svěřil dopravní podnik v rámci jiné zakázky provedení takzvaného doplňkového geologického průzkumu. Zjednodušeně řečeno zjistily, jaké překážky čekají stavbaře v podzemí. Díky tomu tak měly o rok dříve k dispozici zadávací dokumentaci k samotné zakázce na trasu metra. A mohly tak podle Eurovie věnovat více času přípravě nabídky.

Navíc výsledky geologického průzkumu neměli ostatní uchazeči o zakázku k dispozici. Takže podle Eurovie nevěděli, jak složité bude tunely metra vybudovat a jaká rizika stavba nese. „To je špatně. Doplňkové průzkumy mohou přinést velice podstatné informace. Zvlášť když se staví pod zemí,“ řekl advokát Cák.

Seznam Zprávy žádaly vedení dopravního podniku o vyjádření už v květnu. Až po pětadvaceti dnech – a po urgencích – nakonec vzkázalo, že o zakázce nic neřekne.

Eurovia také u antimonopolního úřadu napadá už zmíněnou lhůtu pro podání nabídky. Činila původně 44 pracovních dnů – za tu dobu podle firmy nebylo možné zpracovat 11 tisíc položek zadávací dokumentace. A třebaže dopravní podnik později lhůtu prodloužil, podle firmy stále nedostatečně.

Navíc když o prodloužení lhůty žádali ostatní zájemci o zakázku, dopravní podnik jim nevyhověl. Ale když o totéž požádal Metrostav, podnik obratem lhůtu navýšil.

„Lhůty pro vypracování dokumentace byly opravdu krátké, požadavky na češtinu a všechna další popsaná zvýhodnění Metrostavu naznačují zásadní problémy zakázky. Otázkou je, zda může jít o záměr nebo jen velice špatný postup zadavatele,“ řekl Jan Dupák, právník z protikorupční organizace Transparency International.

Foto: Dopravní podnik hlavního města Prahy

Takto vypadaly práce na geologickém průzkumu. Na zakázce, která podle firmy Eurovia fakticky předurčila, kdo bude mít při soutěži na první část linky metra D obrovskou výhodu.

„U nás na městské části dáváme firmám na podání nabídek měsíc. A to jde o zakázky za pár milionů, ne za miliardy, jako je metro,“ souhlasí Ondřej Prokop, opoziční pražský zastupitel za ANO a místostarosta Prahy 11. Podle Prokopa soutěž působí dojmem, že dopravní podnik chce za vítěze vyhlásit Metrostav a další firmy, které už v minulosti metro budovaly. „Všechno pro to svědčí. Například to, že zvýhodnil firmy, které uskutečňovaly geologický průzkum,“ dodal Prokop.

Seznam Zprávy se snažily zjistit i postoj magistrátního radního pro dopravu Adama Scheinherra (za Praha sobě). Otázky si vyžádal e-mailem, odpověď však nepřišla. Uvedl pouze, že o stížnosti k Evropské komisi nic neví. „Evropská komise nás nijak nekontaktovala a ani si nevyžádala žádné podklady. Nemám o tom žádnou informaci,“ napsal Scheinherr.

Neomezené prodražení?

Další námitka Eurovie se týká údajně nejasných pravidel, jak se budou případně zvyšovat náklady na vybudování této trasy metra. To je u podobných staveb běžné a zároveň jde o velmi citlivé téma – třeba známý tunel Blanka se prodražil zhruba o 10 miliard.

Jde o poměrně složitou právní argumentaci, takže pouze ve stručnosti: Dopravní podnik podle Eurovie předem jasně neřekl, co bude považovat za důvod ke zvýšení ceny stavby. Tedy co bude ochotný zaplatit, když firma přijde s požadavkem, že je potřeba udělat víc a dražších prací. Podle Eurovie to stanovil tak „gumově“, že uchazeči o zakázku nemohou předeme vědět, co jim dopravní podnik uzná, a co ne.

A ještě jedna perlička, kterou zmiňuje odvolání Eurovie adresované Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Týká se zmíněných konzultací, kdy se dopravní podnik ptal Metrostavu a dalších firem ještě před vyhlášením samotné soutěže, jestli jsou podmínky zakázky v pořádku.

Dopravní podnik se konkrétně 8. října 2019 ptal Metrostavu, zda považuje za přiměřený požadavek, aby firmy stavějící metro měly nejrůznější certifikáty kvality. Ovšem Metrostav dokázal na tuto otázku odpovědět už ve své předchozí reakci na jiný dotaz dopravního podniku, a to 1. října 2019. Neboli Metrostav tehdy reagoval na otázku, která ještě vůbec nezazněla.

Podle Eurovie je to další důkaz, že zakázka je určena pro Metrostav, který má podle ní v soutěži výsadní postavení. A to i s ohledem na další popsané výtky. „Množina dodavatelů, kteří mají šanci být v zadávacím řízení úspěšní, se smrskává již jen na jednu společnost, a to společnost Metrostav,“ píše Eurovia v odvolání antimonopolnímu úřadu.

Metrostav, jím vlastněná společnost Subterra ani firma Strabag nechtějí o detailech zakázky a jejích podmínkách mluvit. „Vzhledem k tomu, že stále probíhá na základě podání Eurovie šetření na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se k této veřejné zakázce nemůžeme a nebudeme vyjadřovat,“ řekl Vojtěch Kostiha, mluvčí společnosti Metrostav.

„V případě všech zakázek ve fázi nabídky se – bez výjimky – držíme zásady, že tyto zakázky nekomentujeme,“ řekl Vladislav Beneš z odboru kanceláře generálního ředitele společnosti Subterra.

„Máme však za to, že předložit nabídku mohly ve výběrovém řízení všechny stavební firmy, které měly o zakázku skutečný zájem a mají potřebné odborné kapacity pro její realizaci,“ odpověděla Edita Novotná, mluvčí Strabagu.

Zdržení rok a půl – a bude hůř

Podle informací Seznam Zpráv se společnost Metrostav do boje o zakázku ani nepřihlásila. Řeší totiž vážný problém s odsouzením v korupční kauze Davida Ratha. Největší stavební firmě v Česku soud kvůli úplatkům zakázal účastnit se napříště veřejných zakázek.

Čeká se, jestli stejně přísný bude i odvolací rozsudek. Metrostav ale každopádně nemůže riskovat, že vyhraje zakázku na metro a pak o ni kvůli soudnímu zákazu přijde. Takže se nabízí možnost, že do soutěže na linku D nasadí svou společnost Subterra.

Už nyní je jisté, že problémy kolem výběru vítěze zakázky znamenají zpoždění zahájení stavby metra D. Optimistické plány mluvily o konci letošního roku. V aktuálních podkladech, které dopravní podnik nyní rozdal pražským zastupitelům, vedení dopravního podniku přiznává, že první úsek Pankrác Olbrachtova má nyní zpoždění asi 15 měsíců.

Kromě stížností k ÚOHS na podmínky soutěže řeší dopravní podnik i potíže se získáním stavebních povolení. Hrozí tak minimálně další roční zdržení.

Doporučované