Článek
Už to, že žije v domě, kde žil svého času i Karel Čapek, se zdá být jakýmsi řízením osudu. Ateliér i litografická dílna jsou tak pod dohledem velkého spisovatele. Řekl bych, že velký muž literatury musí být spokojen s tím, že múzy v jeho někdejším příbytku neustále přebývají a se současným nájemníkem velmi vlídně rozmlouvají.
Zdeněk Lhoták patří do velmi úzké skupiny českých fotografů, kteří se mohou pyšnit tím, že získali ocenění v nejprestižnější světové fotografické soutěži World Press Photo. Stříbrnou medaili vybojoval sérií fotek ze spartakiády v roce 1985. Cvičení vojáků máme my starší ještě v poměrně živé paměti. Lhoták fotil obvodní kolo, tedy nikoli finále na Stahově. A možná i to hrálo roli v tom, jak zajímavé fotografie dokázal vytvořit.
Zanedlouho by Zdeňkovi měla vyjít kniha dosud nepublikovaných fotek, dlouho ukrytých v archivu. Jde o soubor fotografií pořízených s fotbalisty Sparty v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Lhoták měl unikátní možnost zachytit hvězdy typu Jana Bergera, Ivana Haška a dalších legend sparťanského klubu nejen na hřišti, ale i v šatnách, sprchách a vůbec v daleko větším soukromí, než bývá u sportovců zvykem. Knížka Tenkrát na Spartě asi potěší značnou část sparťanských fanoušků středního a vyššího věku.
Ale Zdeněk Lhoták má daleko širší záběr než fotit jen sport. O tom svědčí kolekce jeho reportážních fotografií z Tibetu, množství autoportrétů, kdy pracuje se svým tělem, nezvykle zdokumentoval i netradiční místo focení, pisoáry v restauracích a hospodách na Malé Straně a tak by se dalo ještě dlouho pokračovat. Proto mohu jen doporučit podívat se na nejnovější díl Ušáku právě se Zdeňkem Lhotákem.
