Článek
V Praze v minulém týdnu demonstrovali turističtí průvodci a průvodkyně. Nemají práci. Popravdě, není divu. Pražských turistických průvodců je v centru aktuálně víc než samotných turistů.
Nicméně, ten problém s průvodci je trochu složitější a úbytek jejich práce nesouvisí jen s koronavirem. Průvodci a průvodkyně si stěžují mimo jiné na to, že jim práci berou nekvalifikovaní guidi, kteří toho o Praze vědí málo, bydlí tu jen chvíli, nemluví česky a je to pro ně jen chvilková brigáda na jejich cestě Evropou. Někteří tuto práci dokonce provozují v rozporu se zákonem, respektive ho krásně obcházejí.
Nenávidím větu, že Češi si vždy najdou cestičku, jak se vyhnout pravidlům a zařídit se po svém. Jsem Čech a nedělám to. V případě jedné skupinky „průvodců“ to ale platí přesně, tedy jen ta část o nalezení skulinky v zákoně. Z drtivé většiny se jedná o cizince, kteří používají způsob, jak své služby nabízet, aniž by přitom dodržovali naše pravidla. To nejodpornější na tom je, že pro svůj zisk zneužívají charitu, respektive pravidla pro ni.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv.
Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.
V centru hlavního města platí tržní řád, který výslovně zakazuje pouliční prodej služeb mimo provozovnu. Prostě si nemůžete stoupnout na Staromák nebo Karlův most s červeným deštníkem a prodávat tam pivo nebo v tomto případě nabízet turistické projížďky autobusem. Tyto držáky (ne, to opravdu nejsou průvodci) červených deštníků s nápisem Hop On Hop Off ale přesně tohle dělají. Prodají turistům projížďku autobusem pražskou zácpou za 50 eur a 2 % z toho věnují na charitu. Když jste totiž charitativní sbírka, žádné povolení nepotřebujete.
Upozorňoval jsem na tento fakt a očividné obcházení tržního řádu už nějaký pátek, ale nikdo se neměl k nápravě. Proto mě mile překvapilo usnesení Nejvyššího soudu, který si všiml, že se v případě červených deštníkářů nejedná o žádnou charitu, ale o obcházení zákona. Celé to však má dvě mouchy.
Ta první je, že za úsilím, aby nelegální průvodci skončili, stojí společnosti, které mají od města lukrativní místa na prodej lístků, a dokonce výjimky z pravidel, takže jejich turistické autobusy například smí klidně projíždět zákazy vjezdu a pěšími zónami. Jsou to vlastně dost podobní nezbedové, akorát na to mají potřebná razítka.
Druhým problémem je, že nelegální prodejci lístků ve skutečnosti fungují dál. Jen vyměnili charitu, pro kterou sbírají peníze, teď už ne na Chance 4 Children, ale na Car for Viky, a podle jejich slov je to tak OK. A co mezi tím dělají ti demonstrující průvodci? Ti mohou jen smutně koukat, jak si v Praze můžete dělat, co chcete. Ostatně jako vždy…
