Článek
Hackeři také často nasazovali vyděračské programy, které způsobují nedostupnost dat nebo celého systému a za znovuobnovení požadují zaplacení výkupného. S nedostupností ICT služeb se setkala téměř třetina velkých a čtvrtina středně velkých firem. Pětina firem dále čelila zničení nebo poškození dat. Kybernetické hrozby podle odborníků nepředstavují jen útoky zvenčí, ale rizikoví jsou i samotní zaměstnanci firem.
„Přiznaná kybernetická kriminalita v Česku meziročně roste zhruba o 20 procent, ale reálné číslo je mnohem vyšší. Nejohroženější je státní správa, banky, firmy z energetiky a čím dál oblíbenějším cílem útočníků jsou univerzity. Velmi rizikový je také segment zdravotnictví, kde nebyl dlouhou dobu dostatečný tlak na zabezpečení informačních systémů. Nejvážnější hrozby představují všeobecně zničení nebo poškození firemních dat, které předloni postihlo téměř pětinu velkých firem,“ uvedl Tomáš Kubíček z poradenské společnosti BDO.
Hackeři v Česku podle Jakuba Kejvala z Bureau Veritas cílí především na střední a velké firmy. „Velmi náchylné k útokům jsou nemocnice, které až donedávna nespadaly pod zákon o kybernetické bezpečnosti a jejich systémy jsou zranitelné. Ukazuje to nedávný případ z Benešova, kdy vyděračský kryptovirus napadl počítačový systém zdravotnického zařízení a zamezil například provádění plánovaných operací. Významný náskok v plnění požadavků kybernetického zákona mají firmy a instituce, které jsou certifikované dle normy ISO 27001,“ podotkl.
Dramatický nárůst kybernetické kriminality na celosvětové úrovni přináší popularita internetu. V předminulém roce se počet počítačových útoků na připojená zařízení zvýšil o 600 procent. „V příštích letech se do ochrany před počítačovou kriminalitou budou stále významněji zapojovat systémy umělé inteligence a strojového učení, které najdou uplatnění ve všech segmentech. Obrovské množství složitých úkolů bude možné automatizovat, na druhou stranu sítě páté generace přinesou útočníkům i obráncům ještě větší možnosti k útoku i obraně,“ dodal Kubíček.
