Článek
Zvolený volební výbor bude v příštích volbách odpovědný za výběr správce či správkyně Hongkongu. V rámci přepracovaného volebního systému, kterému se přezdívá „patrioti vládnou Hongkongu“, mělo v neděli právo šanci odevzdat svůj hlas méně než 5 000 lidí. U kandidátů byla nejprve prověřována politická loajalita a jejich potenciál ohrozit národní bezpečnost.
Šlo o první průzkum veřejného mínění od doby, kdy Peking v Hongkongu prosadil přijetí rozsáhlých reforem volebního systému. Kritici od začátku varují, že jejich cílem bylo odstranit prodemokratické snahy a veškerý odpor z řad hongkongského parlamentu. K volbám nemělo šanci dorazit 97 procent běžných voličů.
Hongkong v květnu přijal volební reformní zákon navržený tak, aby se zbavil všech „nevlastenců“. Volební komisi nově přibyla také pravomoc nominovat kandidáty do LegCo – městského parlamentu. Tímto pročínské odnoži vznikl prostor kandidáty nejen volit, ale také prověřovat a upozadit zastoupení z řad demokratů.
Ve víkendových volbách mohli kandidovat pouze dva lidé místními médii popisováni jako opoziční. Do výboru se probojoval jen jeden z nich, Tik Chi-yuen. Po zvolení novinářům řekl, že „pro opozici bude alespoň nějaký prostor“. Podle novinky v zákonech má volební výbor o 300 členů navíc, celkem tedy 1500.
Zvolení jediného opozičního kandidáta správkyně Hongkongu Carrie Lamová obhajovala a kritiku malého počtu opozičních kandidátů a oprávněných voličů odmítla. Řekla, že „nevlastenci“ nesměli volit a být voleni, protože by mohli systém podkopat.
„Ptáte se, proč bylo zvoleno tak málo kandidátů, kteří nejsou z tábora pro establishment. Jak bych na to měla odpovědět? Za schváleným volebním systémem byl pouze jeden cíl – zajistit, aby Hongkong spravovali patrioti,“ řekla. „Vítáme rozmanité pohledy na věc. Musí ale dodržovat základní práva a přísahat věrnost Čínské lidové republice a zvláštní administrativní oblasti Hongkongu. Věřím, že to jsou rozumné požadavky.“
Nový volební systém zavedl Peking v rámci série opatření, jejichž cílem bylo zakročit proti prodemokratickému hnutí. Pekingské a hongkongské úřady tvrdí, že tím zajistí, že se do funkcí nedostanou „protičínské prvky“.
V rámci volebních změn jmenuje volební výbor 40 z 90 legislativních křesel v Hongkongu. Dalších 30 zvolí speciální zájmové skupiny a pouze 20 bude voleno přímo. Nedělních 5 000 voličů bylo jen zlomkem z více než 230 000 obyvatel Hongkongu, kteří měli právo volit výbor v roce 2016.
Hong Kong leader defends election after single opposition figure makes it to 1,500-strong committee https://t.co/MVFrwqVAON
— The Guardian (@guardian) September 21, 2021
„Vylepšený volební systém účinně zlepší životní úroveň a obživu lidí a pomůže Hongkongu lépe se integrovat do naší země,“ řekla Lamová v úterý. „Je to forma demokratických voleb. Volby nejsou univerzální pro všechny – je třeba vzít v úvahu skutečnou situaci na místě.“ Dle správkyně mohou kandidovat i „nedemokratické“ strany. Pokud je však vládní revizní výbor označí za způsobilé.
Minulý týden bylo diskvalifikováno sedm prodemokratických okresních radních poté, co byli obviněni z „neplatných přísah“. Podle radních bylo vyloučení z kandidatury bezdůvodné.
Bývalá britská kolonie přešla pod čínskou správu v roce 1997, kdy měla fungovat dle principu „jedna země, dva systémy“. Podle dohody, která slibovala území svobodu v pevninské Číně nemyslitelnou, měl mít Hongkong vlastní miniústavu a volený parlament. Miniústava, základní hongkongský zákon, měla platit až do roku 2047.
V roce 2019 však její narušování vedlo k obrovským prodemokratickým protestům. Některé z nich se neobešly bez násilí. V loňském roce Peking schválil kontroverzní zákon o národní bezpečnosti, který prakticky snižuje autonomii Hongkongu a slibuje vyšší tresty pro účastníky demonstrací. V březnu pak pevninská Čína schválila usnesení nazývané „Hongkongu vládnou vlastenci“.
