Hlavní obsah

Horší výzbroj i organizace: Britové trpěli v Afghánistánu více než Američané

Foto: Profimedia.cz

Britští vojáci po příletu do Kandaháru, snímek z roku 2014.

Reklama

12. 5. 20:39

Odchod cizích vojsk z Afghánistánu po 20 letech započal konečné sčítání škod na životech. Ačkoli měli Američané v zemi největší zastoupení, více než dvakrát větší pravděpodobnosti zabití čelila dle studie vojska Britů a Kanaďanů.

Článek

Studie nazvaná Cena války zkoumající rozsah obětí spojeneckých vojsk NATO v průběhu 20leté války v Afghánistánu přinesla přinejmenším dva překvapivé poznatky. Britští a kanadští vojáci čelili více než dvakrát větší pravděpodobnosti zabití než jejich američtí kolegové. A byli to také Britové, kteří oproti ostatním spojencům poskytli Afghánistánu větší ekonomickou a humanitární pomoc. Výsledky ve středu publikovali autoři projektu Cena války z Brownovy univerzity.

Z hlediska absolutních čísel v porovnání s ostatními příslušníky Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF) utrpěly zdaleka největší ztráty Spojené státy. V letech 2001 až 2017, tedy v době, kdy studie probíhala, přišlo o život 2 316 amerických vojáků.

Report Cena války však zpracovával také procento smrtelných zranění z celkového počtu. Spojené státy přišly o 2,3 procent nasazených mužů. V případě Spojeného království šlo o životy 455 vojáků, tedy 4,7 procent. 158 zabitých kanadských vojáků pak představuje 5,4 procenta celkového počtu.

Studie se tímto i odkazuje na poměrně černý vtip kolující mezi americkými vojáky tvrdící, že zkratka ISAF znamená „I Saw Americans Fight“ (Viděl jsem bojovat Američany). Konečná čísla však upozorňují na to, že je tento „vtip“ přinejmenším nefér.

„Američané plně nechápou a neuznávají oběti, které v Afghánistánu přinesli spojenci,“ uvedl pro The Guardian Jason Davidson, profesor politologie a mezinárodních vztahů na Univerzitě Mary Washingtonové. „Je to fakt, kterému se nejenže nedostává pozornosti od kritiků spojenců, ale ani od jejich podporovatelů. Rád bych od amerických politiků a při diskuzích s veřejností viděl větší uznání obětí, které v této válce Američanům přinesla jejich spojenecká vojska.“

Podle Davidsona jsou důvodem vyššího počtu obětí mezi britskými vojáky těžké útoky v provincii Hílmand a absence varování omezujících jejich zapojení do boje, která fungovala u jiných jednotek. Německý kontingent do značné míry omezoval zapojení své základny na relativně klidném severu země během noci na hlídková obrněná vozidla – úmrtnost tak činí 1 procento. V případě francouzského a italského kontingentu jde o 2,1 a 1,2 procenta.

Zjištění nové zprávy tak odrážejí závěry prosincové studie britské skupiny Action on Armed Violence, která zjistila, že u britských vojáků panovala o 12 procent větší pravděpodobnost zabití než u jejich amerických protějšků v celkové „válce proti terorismu“ v Iráku a Afghánistánu. „Ukázalo se, že byl pro britské jednotky Afghánistán významnou zátěží,“ uvedl Iain Overton, autor studie. „Britská armáda tam za poslední dvě desetiletí utrpěla téměř tři čtvrtiny celkových ztrát.“

Dalším zjištěním zprávy o ceně za válku v Afghánistánu byla i finanční stránka věci – Spojené království utratilo na zahraniční pomoc Afghánistánu v procentech HDP 0,16 procent, USA 0,15 procent, těsně za nimi Německo a Kanada s 0,14 procenty.

Elinor Sloanová, profesorka mezinárodních vztahů na Carletonské univerzitě v Ottawě, uvedla, že relativně vysoká míra kanadských obětí byla částečně způsobena nedostatkem vozidel odolných proti minám, vozidel MRAP a vrtulníků vojsk.

„Začátkem roku 2006 jsme se přemístili z Kábulu do Kandaháru a vojáci šli ven v konvojích – ti představují téměř všechny oběti. Neměli jsme MRAP (obrněné vozy odolné proti explozím, pozn. red.),“ uvedla Sloanová, která v roce 2012 sepsala hodnocení role Kanady v NATO.

Po 20 letech konfliktů v Afghánistánu, kdy se USA a koalice dostávají do posledních fází stahování, se tak rýsuje i konečná cena války v podobě civilních životů – zemřelo téměř 50 tisíc afghánských civilistů. Podle Overtona 40 procent civilních obětí amerických a afghánských náletů mezi lety 2016 a 2020 pak byly děti. „Je jasné, že Afghánistán se ukázal být nejen hřbitovem britských vojsk,“ řekl Overton. „Koaliční vojenské síly měly přičinění na tom, že se z místa stal hřbitov nespočtu afghánských civilistů.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované