Hlavní obsah

Hrozí další migrační krize, lidé utíkají před extrémním počasím v jižní Asii

Hrozí další migrační krize, lidé utíkají před extrémním počasím v jižní Asii. (Video: Daniela Kučerová, Reuters)

Část území jižní Asie začíná být neobyvatelná. Miliony lidí migrují kvůli klimatickým změnám, utíkají z míst zničených povodněmi nebo extrémním suchem. Klimatické změny mohou v blízké budoucnosti zažehnout další velkou migrační vlnu, která zasáhne i Evropu, píše server CNN.

Článek

Stovky tisíc lidí v oblasti jižní Asie nyní kvůli mohutným monzunovým dešťům prchají do vyšších poloh. Stoupající hladiny řek ohrožují až šest milionů obyvatel regionu. Silné povodně tak vystřídaly dlouhé týdny, kdy třeba Indie bojovala s nekončícím suchem a vlnami horkého počasí, při kterých zemřelo nejméně 137 lidí.

Podle odborníků Indii zbývá pět posledních let, během kterých má šanci vypořádat se se závažným nedostatkem vody. V opačném případě hrozí, že více než 100 milionů lidí zůstane bez přístupu k pitné vodě. Další miliony lidí začaly opouštět suchem zničené zemědělské oblasti Afghánistánu.

Bangladéš zase postihly monzunové záplavy, které odřízly od světa celé vesnice. Oproti minulým desetiletím jsou povodně rozsáhlejší, upozorňuje CNN. Obzvláště velký risk představují povodně pro stovky tisíc Rohingů, kteří žijí v nestabilních provizorních táborech podél hranice s Myanmarem.

Zemědělství jižní Asie po celá staletí závisí na střídání monzunových období. V případě, že deště dorazí později, tak jako tomu bylo letos, může hrozit vyschnutí studní, nemluvě o škodách na budoucí úrodě.

CNN připomíná, že od konce 19. století se vědci a vládní agentury snažili vytvořit model pro předvídání příchodu monzunů a pomoci tak dvěma miliardám lidí, kterým na monzunech závisí obživa. Klimatické změny ale předpovědi příchodů monzunů značně narušují a ztěžují. Podle studie časopisu Nature kombinace oteplování Indického oceánu, opakujícího se jevu El Niño, znečištění vzduchu a změn v přírodní krajině napříč celým subkontinentem vede k neustálému snižování objemu srážek. Monzuny také přicházejí v čím dál nepravidelnějších intervalech. Úbytek srážek potom vede k suchu, následné přívaly extrémních srážek zase k sesuvům půdy a povodním.

Podle výsledků studie zveřejněné v časopise Nature se tyto jevy očekávají v čím dál intenzivnější a extrémnější formě. Opakující se cyklus narůstajících teplot, opakujícího se sucha a povodní vznáší palčivou otázku – bude jihovýchodní Asie časem pro lidi neobyvatelná? Vědci do budoucna předpovídají výskyt extrémních vln veder, které mohou zabít i „perfektně zdravého člověka“. A to nejen v jižní Asii, ale také na Blízkém východě a v severní Africe.

Vědci předpokládají, že rozvíjející se klimatická krize zasáhne celý svět po částech. Zatímco v některých částech světa se budou změny projevovat mírnými výkyvy teplot, jinde budou lidé čelit smrtícímu suchu, vlnám veder, záplavám a extrémnímu počasí. A ty, kdo přežijí klimatický šok, zasáhne zdevastované zemědělství a infrastruktura. Miliony lidí zasáhne také zvyšující se hladina moře na pobřeží nejméně vyspělých států. Klimatické změny podle OSN doženou miliony lidí k otázce, zda zůstat a hladovět, nebo emigrovat. Očekává se, že až 120 milionů lidí upadne během následujících deseti let do chudoby.

Nedávné výzkumy Stanfordské univerzity varovaly, že chudé země se během klimatických změn stanou ještě chudšími. Nůžky mezi chudými a bohatými zeměmi se tak opět o něco rozevřou. „Riskujeme scénář klimatického apartheidu, kdy budou bohatí platit za únik před přehřátím, hladem a konflikty, zatímco zbytek světa bude trpět,“ tvrdí Philip Alston, zvláštní zpravodaj OSN o extrémní chudobě a lidských právech. Vyspělá část světa sice bude umět před okamžitými účinky klimatických změn uprchnout, neunikne však před důsledky, které krize donese do jiných zemí.

Lidé ohrožení klimatickými změnami se tak pravděpodobně uchýlí k migraci do přívětivějších oblastí světa. Podle zprávy Norské uprchlické rady každoročně kvůli přírodním katastrofám migruje na 26 milionů lidí – jeden člověk každou sekundu. Úmluva OSN o boji proti dezertifikaci tvrdí, že do roku 2045 až 135 milionů lidí přesídlí v důsledku degradace půdy. Většina těchto lidí se stane uprchlíky ve své vlastní zemi (tzv. vnitřně vysídlené osoby). Jejich množství každoročně narůstá a jejich přesun je často doprovázen násilím.

Úmluva OSN o uprchlících v současné době nepřiznává osobám prchajícím před změnou klimatu právo na mezinárodní ochranu. Státy tak mají možnost uprchlíky nepřijímat a na svém území je považovat za nelegální přistěhovalce.

Doporučujeme