Hlavní obsah

Írán a USA mají win-win. Aktivní část konfliktu skončila, říká expert

Foto: Majid Saeedi / Getty Images

„Solejmání byl mimořádně mocný člověk. V podstatě je to velmi silná statusová prohra. Není to nic dobrého,” říká politolog Aslan.

8. 1. 16:30

Politolog Emil Aslan dlouhodobě sleduje a analyzuje situaci na Blízkém východě, konkrétně v Íránu. Aktuálně působí na Univerzitě Karlově. Podle něj už máme „aktivní část konfliktu” mezi Spojenými státy americkými a Íránem za sebou. Írán se dle jeho slov dlouhodobě potýká s vážnými ekonomickými problémy, otevřený útok je tak velmi nepravděpodobný.

Článek

Může Írán při potenciálním otevřeném boji počítat s pomocí? Koho?

Země, které by podpořily Írán, prakticky neexistují. Byly by to ale organizace typu Hizballáh například v Libanonu nebo jednotky šíitských milicí v Sýrii. Byly by to vojenské organizace, které Írán podporuje a platí delší dobu. Ty by Teherán případně použil v konfliktu se Spojenými státy.

Měl by Írán, i s takovouto pomocí, vůbec šanci?

Neměl by žádnou šanci porazit Spojené státy. Jejich význam by byl v tomto asymetrickém konfliktu v útocích na americké cíle, ať už vojenské, nebo nevojenské. To by mohlo být citlivé. Nebyla by to ale určitě vojenská výhra. Nic, co by mohlo balanc na Blízkém východě nějak pozměnit.

Jak na tom se svými prostředky Írán vlastně je?

Írán je v období ekonomické krize. Poté, co v zemi docházelo k protestům, se zdá, že se názor na režim, delikátně řečeno, zhoršil. Podle toho, co víme, během mírových protestů zemřelo 1500 lidí. Ty se konaly právě kvůli zhoršené ekonomické situaci. Revoluční gardy a jiné polovojenské organizace, které byly právě nasazeny režimem, zabíjely lidi. Režim ve své podstatě potřebuje konsolidaci. Na druhou stranu poslední, co si íránský režim přeje, je otevřený konflikt s tak obrovskou vojenskou a ekonomickou převahou, jako mají Spojené státy americké.

Chtějí ale, když už tedy byl Solejmání zabit, použít situaci pro konsolidaci veřejného mínění proti společnému nepříteli. Otázkou zůstává, zda středostavovští Íránci, kteří žijí ve městech, po tak brutálním potlačení protestů režimu vůbec věří. Pro ně vražda Solejmáního není něco, co by je mělo spojovat proti vnějšímu nepříteli.

Není pro Írán a jeho režim svým způsobem smrt generála Solejmáního pozitivní?

Pozitivní to určitě není. Solejmání byl hlavním architektem íránské politiky na Blízkém východě. Byl to mimořádně mocný člověk. V podstatě je to velmi silná statusová prohra. Není to nic dobrého.

Nespojoval bych to se smrtí Solejmáního, ale je fakt, že čím větší je ekonomická krize, tím více se snaží režim mobilizovat íránskou veřejnost proti Spojeným státům, Izraeli. Hledají vnější nepřátelský obraz. Ale tak jednoduché to v posledních letech není. Minimálně ve městech a středních vrstvách mladých Íránců.

Je možné, že se Írán už nebude držet zpátky a bude jednat emotivně?

Určitě ne. Otevřený konflikt nenastane. Kdyby do konfliktu šli, neuspěli by. V případě eskalace mají vojenské posádky v Perském zálivu, v Iráku. Mohli by například vyřadit z provozu americký tanker, to by znamenalo vlastně masivní útok. Írán se ale nedokáže pořádně bránit, nemá moderní zbraně, nemá infrastrukturu, ani ekonomickou moc. Kdyby se západní země spojily a přestala se prodávat například íránská ropa, znamenalo by to pro Írán obrovské ekonomické ztráty.

Udrží se aktuální napjatá situace na Blízkém východě nebo mohou být ohrožená místa i přímo ve Spojených státech?

Všechno nasvědčuje tomu, že se to nestane, přesto by k nějakým útokům mohlo docházet i mimo Blízký východ. To je ale hudba budoucnosti a doufám, že se to nebude realizovat.

Jakou pozici v celém konfliktu drží Irák?

Irák je v tom íránsko-americkém konfliktu objektem, ne subjektem. Na druhou stranu samotný Irák je velmi rozpolcený, mezi šíitskou většinou a sunnitskou menšinou. Obecně se říká, že šíité spíše drží palce Íráncům, nyní to ale vypadá, že vlastně ani moc ne. Že je negativní sentiment vůči Íráncům silnější.

Je tu ale spoustu proměnných. Irácký režim je také velmi nepopulární a docházelo v něm k demonstracím, také s oběťmi na životech (s přičiněním právě Solejmáního). Irácký režim je plný korupce. Existují tu také různé tlaky. Z jedné strany na to, aby američtí vojáci odešli ze země, na druhou stranu, pokud tam nebudou Američané, stane se z Iráku fakticky íránská provincie.

Dá se předpovídat, co se bude dít v příštích několika dnech?

Já doufám, že máme aktivní část konfliktu za sebou. Íránci zaútočili, udrželi si tvář, nikdo nebyl zabit. Zdá se dokonce, že Teherán informoval iráckou vládu, která zase informovala Američany. Je to takový win-win. Íránci teď mohou tvrdit, že odplata byla brutální, že došlo k zabití osmdesáti amerických vojáků, což není pravda, ale použijí to ve vnitřní politice. Bude to stačit. Američané, podle toho, jak reagoval prezident Trump na Twitteru, si oddechli, že Írán reagoval, ale k úmrtí amerických vojáků nedošlo. Zdá se, že to Američané i Íránci nechají být a půjdou dál.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené