Článek
Americký prezident Donald Trump ještě vloni na jaře na Blízkém východě uzavíral dohody, které měly z regionu udělat světového lídra na poli umělé inteligence. V Rijádu tehdy uvedl, že pomáhá utvářet budoucnost, kde bude Blízký východ definován obchodem, nikoli chaosem, píše zpravodajský server CNN.
Ani ne o rok později ale konflikt s Íránem vedl k řadě útoků na datová centra ve Spojených arabských emirátech a Bahrajnu. Ty narušily klíčovou cloudovou infrastrukturu, vyřadily některé digitální služby a zpochybnily jak prezidentovu vizi, tak vůbec schopnost regionu tyto ambice naplnit.
Země jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Katar přitom na umělou inteligenci sázely jako na budoucí klíčový pilíř svých ekonomik, které byly doposud z velké části závislé na ropě. Do AI infrastruktury, jako jsou datová centra a partnerství s globálními technologickými firmami, začaly proudit desítky miliard dolarů.
Podle poradenské společnosti Gartner technologické výdaje v regionu měly v roce 2025 dosáhnout 155 miliard dolarů, přičemž 9,5 miliardy dolarů mělo jít na datová centra. Oproti roku 2024 to představuje téměř 70% nárůst.
V rámci dohod, které Trump pomohl zprostředkovat, uzavřely firmy jako Amazon nebo Nvidia miliardová partnerství se saúdskoarabským startupem Humain na budování AI továren. Ve Spojených arabských emirátech pak Trump podepsal dohodu o výstavbě největšího datového centra mimo USA, píše CNN.
Datacentra v ohrožení
Jak se konflikt na Blízkém východě prohlubuje, Írán hrozí útoky na technologickou infrastrukturu nepřítele spojenou s firmami jako Amazon, Microsoft, Google, Oracle, Nvidia nebo Palantir. Ohrožená ale podle CNN není pouze IT infrastruktura. Útoky ohrožují i ropná zařízení nebo odsolovací stanice, jež jsou pro datová centra také vitální.
„Válka teď vrhá investice do datových center do nejistoty. Ochrana datových center se dosud soustředila hlavně na kyberútoky, ne na fyzické útoky dronů nebo raket,“ uvedla serveru analytička Ginger Matchett z think-tanku Atlantic Council.
Výpadky ve svém centru v Bahrajnu zaznamenal například Amazon, dronové útoky zasáhly také dvě jeho datová centra ve Spojených arabských emirátech. Kromě samotného trénování umělé inteligence tvoří datová centra, složená z nepřetržitě běžících superpočítačů, základ digitálních služeb a ukládají obrovské množství dat.
Poškození zařízení Amazonu v regionu narušilo řadu webových stránek a způsobilo výpadky aplikací. Fyzická bezpečnost těchto komplexů však představuje jen část rizika. Útoky na odsolovací zařízení, která přeměňují mořskou vodu na pitnou a jsou v suchém prostředí Blízkého východu klíčová, by mohly pro tato zařízení představovat další problém. Datová centra totiž potřebují velké objemy vody pro chlazení a ne všechna jsou uzpůsobena tomu, aby mohla využívat slanou vodu.
Analytici však podle CNN zůstávají ohledně budoucnosti regionu v oblasti AI mírně optimističtí, pokud konflikt během několika týdnů odezní. Vzhledem k obrovským nárokům na elektřinu je energie hlavním omezením rozšiřování datových center pro umělou inteligenci. Dostupnost a cena energie tak do značné míry určují, kde se tato zařízení budují.
To podle Marca Einsteina, ředitele výzkumu zaměřeného na AI ve společnosti Counterpoint Research, hraje regionu do karet. Země Perského zálivu mají díky bohatým zásobám ropy, velkým finančním prostředkům a silné vládní podpoře v mnoha ohledech pro investice do AI bezkonkurenční podmínky.
„Jsou pevně odhodlaní pokračovat. Budoucnost AI v regionu je stále velmi světlá, projekty se ale mohou zpozdit,“ uvedl pro CNN.
Snahy regionu diverzifikovat ekonomiku by pak podle něj mohlo zvýšit také uzavření Hormuzského průlivu, důležité námořní trasy, kterou putuje zhruba 20 % světové spotřeby ropy.
„Možná si tyto vlády řeknou: Víte co? Musíme ještě víc zrychlit investice do AI a dalších oblastí, protože vidíme, co se může stát,“ dodal Einstein.
Větším strašákem než samotná fyzická hrozba pro AI infrastrukturu může být ekonomický dopad války, který by mohl zdražit financování technologických projektů, pokud kvůli inflaci nedojde ke snížení úrokových sazeb. Další vývoj přitom závisí hlavně na délce konfliktu – technologické firmy zatím podle CNN vyčkávají, ale pokud by se válka protáhla, musely by přehodnotit své plány, některé projekty odložit nebo omezit.
