Článek
S hrozbou opoždění dodávek vakcín z Evropy si Japonci poradili po svém. Japonské ministerstvo zdravotnictví dovolilo nemocnicím očkovat za použití inzulinových injekcí s kratší jehlou. Díky tomu jedna lahvička Pfizeru nevydá pět, ale rovnou sedm dávek.
Původně měla jedna lahvička Pfizeru a jeho německého partnera BioNTech vydat na pět dávek. Zvýšit počet na šest se podařilo díky speciálním stříkačkám s menším „mrtvým prostorem“, který minimalizuje množství látky, které po aplikaci zůstane uvnitř jehly. Sedmou dávku jsou schopny zachránit právě krátké inzulinové jehly.
Trik s využitím inzulinových injekčních stříkaček objevilo minulý týden lékařské centrum Uji-Tokushukai v prefektuře Kjóto. Velkovýrobu speciálních stříkaček rozjíždí i japonská společnost Terumo. Po schválení ministerstva zdravotnictví zahájí výrobu koncem března a během roku má vyrobit 20 milionů kusů. Vyráběny budou s využitím know-how z pandemie prasečí chřipky z roku 2009.
Inzulinové stříkačky mají kratší jehly, jelikož jsou určené pro aplikaci látky pod kůži, nikoli do svalu, jak je tomu v případě očkování. K použití u lidí s vyšším podílem tuku na pažích tak tyto stříkačky nejsou příliš vhodné. Firma Tarumo by ale měla jehly vyrábět o něco delší, avšak stále schopné extrahovat sedm dávek.
Nejvyšší mluvčí vlády, hlavní tajemník Katsunobu Kato, uvedl, že bude na nemocnicích, aby zajistily správné podávání vakcín. Vláda dle něj používání inzulinových stříkaček aktivně prosazovat nebude.
Insulin syringes can yield seven shots per vial as opposed to the five possible with the type of syringe the government procured for inoculating the country against the novel coronavirus. https://t.co/8dreRniZPM
— The Japan Times (@japantimes) March 9, 2021
Japonsko má se společností Pfizer dohodu na 144 milionů dávek, což je dostatek množství na proočkování více než poloviny populace. Další vakcíny vyvinuté britskou společností AstraZeneca a americkou Modernou jsou stále předmětem přezkumu ministerstva zdravotnictví.
Vakcíny jsou podle předsedy vlády Jošihideho Sugy „rozhodujícím faktorem“ pro získání kontroly nad covidem-19. Tím spíš pak v zemi, která by měla za méně než pět měsíců hostit letní olympijské hry. Ani po očkování Japonci neplánují příliš uvolňovat stávající pravidla. Nejvyšší mluvčí vlády, hlavní tajemník kabinetu Katsunobu Kato, v úterý vyzval Japonce, aby i po naočkování dále nosili roušky.
Rozdílný přístup zvolili například Američané, kteří naočkovaným lidem znovu dovolí setkávání se v uzavřeném prostoru bez nutnosti nošení roušek nebo sociálního distancování.
Alergičtí Japonci
Japonci vůči očkování zaujímají velice opatrný přístup. Značně skeptické japonské populaci vůči očkování příliš nepomohlo zjištění, že se po naočkování Pfizerem mezi Japonci vyskytují alergické reakce ve vyšší míře než u Evropanů a Američanů.
Za očkování odpovědný ministr Taro Kono ve středu přiznal, že mezi 107 558 zdravotníky, kteří byli naočkováni od úterý, bylo hlášeno 17 případů anafylaxe, závažné a potenciálně smrtelné alergické reakce. „Je pravda, že se to zdá být více než ve Spojených státech a Evropě,“ řekl. V USA se tato alergická reakce vyskytla u jednoho člověka z milionu naočkovaných, v Británii u 20 lidí z milionu. Statistika by mohla Japoncům prořídnout po naočkování více lidí, stále je totiž v plánu oproti jiným zemím poměrně pozadu. Lidé starší 65 let se dostanou ke své dávce až v polovině dubna.
Podle ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí příznaky, které se vyskytly během pěti až 30 minut po dávce, zahrnují bolest v krku, kopřivku a potíže s dýcháním. Po poskytnutí ošetření a léčby se všichni uzdravili. Japonci nyní plánují přezkoumat, nakolik se liší závažnost vedlejších příznaků očkování v Japonsku od případů v zahraničí.
Podle průzkumu Kyodo News z minulého měsíce se chce nechat naočkovat 63,1 procenta Japonců. Kvůli obavám z vedlejších účinků jasné ne zaškrtlo 27,4 procenta respondentů.
