Hlavní obsah

Jediný člověk nebo událost může nakopnout epidemii. Příběhy „superšíření“

Foto: Profimedia.cz

Německý lékař odebírá vzorek pro test na COVID-19 (ilustrační fotografie).

Reklama

Jediný muž způsobil uvržení karantény na 40 000 lidí, jediná „Bláznivá tetka“ zase možná přímo „nakopla“ epidemii v Jižní Koreji. To jsou příběhy superpřenašečů onemocnění COVID-19.

Článek

Ještě v druhé polovině února, kdy vyšla velká studie čínských lékařů o koronaviru, autoři napsali, že podle jejich údajů se zatím nevyskytl žádný superpřenašeč, jako tomu bylo u jiných onemocnění v minulosti. To se ale, jak ukazují následující příklady, změnilo.

Co je superpřenašeč?

- Označení superpřenašeč není vědeckým termínem, a nemá proto ani přesnou definici.

- Obecně se dá říct, že se používá pro označení lidí, kteří předali nějakou nemoc výrazně vyššímu počtu osob, než je běžné.

- U onemocnění COVID-19 v průměru jeden nakažený přenese virus na další dva až tři lidi.

Případ č. 31 aneb „Bláznivá tetka“

V příkladu z Jižní Koreje se mísí další významné charakteristiky superpřenašečů - často je těžké spočítat, kolik lidí se od nich ve skutečnosti nakazilo, a za určitých okolností mohou výrazně ovlivnit vývoj epidemie v celé populaci.

Jak ukazuje grafika na webu amerického deníku Washington Post , v Jižní Koreji od 20. ledna, kdy se tam potvrdil první případ, přibývalo nových nakažených pomalu a vypadalo to, že se šíření daří předcházet izolací. Přesně po měsíci se to ale změnilo, když se během dvou dní objevilo 15 lidí s pozitivním testem a napojením na křesťanskou sektu, kde působil pacient číslo 31 - jedenašedesátiletá žena, u které se COVID-19 potvrdil 18. února.

Foto: Profimedia.cz

V Jižní Koreji se podařilo epidemii zpomalit. Důvodem je plošné testování, na obrázku vidíte jednu z desítek stanic, kde se lidé mohou nechat otestovat z pohodlí svého auta.

Jihokorejka nakazila nejméně 37 dalších lidí, což bylo z velké části i důsledkem její nezodpovědnosti, kvůli které si v Jižní Koreji vysloužila přezdívku „Bláznivá tetka“. Testu se totiž podrobila až po silném nátlaku a předtím ho dvakrát odmítla. Kromě mše Ježíšovy církve Šinčchondži navštívila i lázně a bez omezení se stýkala s přáteli, i když pociťovala příznaky.

Kdo se může stát superpřenašečem?

- Superpřenašečem se může stát kdokoliv.

- Například ten, kdo ve svém zaměstnání přijde do blízkého kontaktu s velkým množstvím lidí.

- Dalším častým faktorem je asymptomatický průběh onemocnění, kdy člověk nepociťuje žádné příznaky a může nemoc nevědomě přenášet dlouhou dobu.

- Existují i vědomí superpřenašeči, kteří nemoc šíří záměrně. Například kvůli takovému šíření HIV padají tresty vězení po celém světě.

Jeden člověk změnil situaci v celé zemi

Podle epidemiologa z Národní univerzity v Soulu se ani nedá přesně říct, kolik lidí tato žena ve skutečnosti nakazila. „Situace v zemi nebyla vážná až do půlky února. Velmi vážné to začalo být poté, co se objevila pacientka číslo 31. Předtím naše strategie izolace fungovala, ale poté, co se nespočet lidí nakazilo od pacientky 31, už to bylo velmi těžké kontrolovat,“ citovala profesora Hwanga Seung-sika Al-Džazíra.

Z Jižní Koreje se po několika týdnech od případu „Bláznivé tetky“ stala země s největším počtem nakažených mimo Čínu. The Washington Post připomíná, že ještě 25. března, kdy byl počet nakažených v zemi 9 137, měla více než polovina případů spojitost s rozšířením nákazy v sektě Šinčchondži.

Superpřenašeči minulosti

Britský list The Guardian uvádí několik příkladů superpřenašečů z dob minulých.

- Na začátku 20. století například jediná žena nakazila tyfem 51 lidí, aniž by sama na sobě pocítila příznaky.

- Dva lidé v polovině 90. let 20. století nakazili 50 dalších ebolou v Demokratické republice Kongo.

- Další příklady přinesly i epidemie koronavirů SARS i MERS.

- Jediný pacient v roce 2015 druhým z jmenovaných respiračních onemocnění nakazil 82 lidí.

Muž uvalil do karantény 40 000 lidí

BBC dnes informovala o případu z Indie, kde skončilo v karanténě asi 40 000 lidí z celkem 20 vesnic kvůli jedinému muži. 70letý Ind na koronavirus zemřel, na což se přišlo až po jeho smrti. Do Indie ale přicestoval z Německa a dostal doporučení zůstat doma. Místo toho se zúčastnil velkého festivalu, který během šesti dnů navštívilo asi 60 000 lidí.

Týden po jeho smrti se ukázalo, že nakažených je i 19 lidí z jeho rodiny.

Úřady podle BBC nakonec vystopovaly asi 550 dalších lidí, kteří s ním přišli do přímého kontaktu, a v důsledku toho uvrhly do karantény 20 vesnic.

Britský superpřenašeč

Ne vždy se ale superpřenašečem stane člověk, co ignoruje doporučení nebo porušuje pravidla. Nejméně 11 lidí infikoval i Brit, který se nakazil na konferenci v Singapuru. Z Asie cestoval ještě do Francie, kde několik dní pobýval v horské chatě a užíval si lyžování, až pak se vrátil do Británie, kde například navštívil svou oblíbenou restauraci.

Foto: Profimedia.cz

Tvář Steva Walshe prolétla britskými médii, všichni ho znají jako superpřenašeče. Když opouštěl nemocnici, svěřil se, že má obavy, jak na něj lidé na veřejnosti budou reagovat.

Že je něco špatně, si uvědomil až doma. Když ho v půlce února propustili z nemocnice, řekl televizi Sky News, že by si přál, aby zůstal mimo pozornost médií.

Akce se „superpřenosem“

Když je řeč o superpřenašečích, nemělo by se zapomínat na podobný fenomén - události se „superpřenosem“. Jde o akce, kde se nakazí velké množství lidí, přičemž většinou není jasné, od koho.

Příkladem za všechny je konference společnosti Biogen ve městě Boston. Guvernér státu Massachusetts nejprve na začátku března oznámil, že se tam nakazili 3 pracovníci jedné firmy. O asi týden později ale podle NBC číslo raketově vzrostlo a z 90 potvrzených případů nákazy koronavirem v celém státě Massachusetts jich z konference nakonec pocházelo 77.

Epicentrem nákazy se ale může stát i docela obyčejná oslava narozenin. Stalo se tak v americkém Westportu, kde se sešlo asi 50 lidí, z nichž si z oslavy polovina odnesla koronavirus. Deník The New York Times ve článku s titulkem „Party nula: Jak se z večírku v Connecticutu stal superpřenašeč“ píše, že hosté se navíc následujícího rána vydali na cestu zpět domů, což v některých případech znamenalo i cestu přes celý svět do Jihoafrické republiky.

Reklama

Doporučované