Hlavní obsah

Jihočeské muzeum připomíná, jak trávily volno ženy v 19. století

Foto: Seznam Zprávy

.

Reklama

Kabelky, rukavičky, vějíř ze Slovanského plesu, háčkovou harfu se 37 strunami a další předměty nabízí výstava o volném času žen v 19. století, kterou otevřelo Jihočeské muzeum.

Článek

„Přibližuje život žen z vyšších vrstev žijících v Českých Budějovicích před víc než 100 lety, kdy se měnil způsob života,“ řekla kurátorka Hana Cukrová. Výstava potrvá do 9. ledna 2022.

Cukrová se ráda vrací do minulosti, především do druhé půle 19. století. „Tehdejší pamětníci na ni vzpomínají s nostalgií, ale my dnes víme, že doba vlády Františka Josefa I. byla neklidná, plná změn a je potřeba to období připomenout. Razantně se mění způsob života, rodí se volný čas a my jsme se zaměřili na to, jak ho mohly trávit tehdejší ženy, naše praprababičky. Nadále sice platilo, že měly být láskyplnými matkami, skvělými hospodyněmi a oddanými věřícími, ale díky objevu volného času si mohly dopřát trochu zábavy i odpočinku,“ uvedla kurátorka.

V sále tak lidé spatří slunečníky, diadémy, flakóny s vůněmi, hřeben z želvoviny, hudební nástroj citeru a další předměty. Cukrová míní, že upoutá malý salon, kde dámy přijímaly návštěvy, případně pořádaly menší večírky. „Povídaly si tam, popíjely kávu, ale při tom klábosení se věnovaly i některým ručním pracím, protože tehdejší domácnost byla obšitá, obháčkovaná do posledního centimetru. Ukázky ručních prací tady máme v samostatné vitríně,“ popsala kurátorka.

Volný čas tenkrát měly ženy z vyšších vrstev: manželky středoškolských profesorů, úředníků, politiků, lékařů, advokátů. Obyčejné ženy až později; teprve v roce 1905 se uzákonila povinná volná neděle. Dámy v 19. století chodily rády na plesy, do divadla, na koncerty; lidé si tak mohou prolistovat dobové programy či pozvánky.

„Zajímavé (předměty) jsou kotiliony. Taneční hodiny byly stejně jako dnes završené prodlouženou, která ověřovala nejen taneční zdatnost, ale i společenský úspěch. Dámy pro své taneční partnery připravovaly malé dárečky v podobě kokardy ze stuh nebo z krajek, takzvané kotiliony. Dárečky pak připevňovaly svým tanečníkům při dámské volence, a to těm nejsympatičtějším. Pro pány byly kotiliony trofejí: ten, kdo si jich odnášel nejvíc, měl možnost se dobře oženit. Naopak mládenec, který odcházel bez kotilionu, to byla velká ostuda,“ řekla Cukrová.

Věří, že mnohé ženy si rády prohlédnou dobové doplňky plesové toalety, jako vějíře, kabelky, šperky. Nejdříve se prodávaly vějíře papírové, později z peří doplněné celuloidem, krajkové nebo dřevěné s hedvábím. Postupně, díky strojové výrobě, si je kupovaly i chudší ženy.

Děti si mohou hrát s dřevěný koníkem, látkovou panenkou, skládat kostky i puzzle s dobovými obrázky. „Za asistence maminek a babiček mohou vyšívat, připravili jsme i výrobu vějířů,“ řekla Cukrová.

Jihočeské muzeum se stará zhruba o milion předmětů. Kraj mu jako zřizovatel dal letos provozní příspěvek 54,3 milionu korun. V roce 2019 ho navštívilo 85 024 lidí.

Reklama

Související témata:

Doporučované