Hlavní obsah

Jsou roušky nová brčka? S pandemií „plastový problém“ nezmizel

My, zachránci planety. Nový díl publicistického pořadu Šárky Kabátové (Video: Šárka Kabátová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

24. 4. 20:25

Říká se, že planeta Země pod tlakem pandemie odpočívá od masivního znečišťování. Přestože je pro ni pokles dopravy i úbytek výroby dobrou zprávou, všímám si, že právě v této době jsme se začali topit v jednorázových obalech.

Článek

Více než kdy jindy jsme si zvykli na nákupy z dovážky a zboží, které nelze použít opakovaně. Jak těžké je slevit z vlastního pohodlí a začít myslet na příští generace? A jak minimalismus v domácnosti ovlivňuje běžný život člověka?

I o tom je další díl série My, která kromě textu nese současně i audiovizuální podobu s názvem „My, zachránci planety“. Videoreportáž si můžete pustit v úvodu tohoto textu.

Pryč s jednorázovým obalem

Kamkoli se vydáme, ať už do města, nebo do přírody, vidíme stopy po tom, že se něco změnilo. Jako by roušky a respirátory byly tím, co dřív pro planetu představovala plastová brčka nebo pet lahve. Ty sice nezmizely, ale lidé se čím dál víc snaží omezovat jednorázový odpad. Chtějí žít ekologičtěji.

Podobné tendence jsou třeba i v gastro průmyslu. Čím dál více restaurací a bister nabízí ekologičtější obaly. Trendu vstříc jdou třeba i skrze aplikaci Nesnězeno, skrze kterou mohou nabízet i jídlo, které se už neprodá, anebo není už úplně čerstvé.

„Částečně je to teď nějaký trend, o kterém se lidé baví, ale nevím, jestli to vlastně není jediná možná cesta, jak tady dál na planetě přežít. Protože planeta fakt odchází pod naším vlivem,“ obává se Aneta, mladá žena žijící v Praze, pro kterou ekologie a ochrana životního prostředí rozhodně nejsou vzdálená témata. Se svým přítelem kompostují, koukají na původ jídla i oblečení. Nekupují věci, které jsou zabalené, třebaže obal vůbec nepotřebují.

Například okurky. „Občas se mi stane, že si jdu něco koupit do normálního supermarketu a kouknu na ten obal a řeknu si: ‚Ježíš, tak to fakt ne‘,“ vysvětluje Aneta, která se snaží přemýšlet o každém obalu, který vyprodukuje.

Trápí ji i papírové krabice, ve kterých jí čas od času přijde zboží objednané z internetu. Nedávno objevila možnost nosit krabice do lokálního obchůdku kousek od jejího bydliště, kde je sbírá obchodnice s bio zbožím.

„Byla jsem moc ráda, že jsem našla tuhle možnost, protože mě vlastně nikdy dřív nenapadlo, že to jde. Že je vlastně možnost ještě tu krabici využít a mít tak méně špatné svědomí, že jsem se zbožím koupila i krabici. Takhle ji vlastně můžu otočit dál,“ vysvětluje Aneta, která zrovna dorazila se dvěma už použitými krabicemi v ruce.

Zero waste

Také dva spolubydlící z Prahy Michal a Petra se snaží o ekologický způsob života, třebaže to ani jeden takto nepojmenovává. Slova jako „zero waste“ nebo „udržitelnost“ v jejich slovníku nejsou. Jako čtyřicátníci jsou odmalička naučeni neplýtvat.

„Mě tak nějak celoživotně štve, že se plýtvá kdečím a věci se nesmyslně vyhazují, byť by se daly dál používat, a to má spoustu dopadů na život kolem nás,“ říká Michal, který při rozhovoru zrovna renovuje starý a odložený kráječ na chleba, který byl vyroben na začátku minulého století. Nevidí prý důvod, proč by kvůli jedné rozbité součástce měl putovat k popelnicím.

Třebaže právě u kontejnerů se dají najít poklady, tvrdí Michal. Jeho spolubydlící Petra má od něj darovanou oblíbenou lampičku nalezenou u smetiště. Podobně nemá ani jeden z nich problém se zbytečně odloženým jídlem, které se hromadí ve slevových pultech obchodů a večerek.

Chodit do bezobalových obchodů, které fungují na principu doplňování potravin do vlastních obalů, je ale nad jejich finanční možnosti. A tak vlastní domácnost přizpůsobují udržitelnému způsobu života podle toho, co považují za důležité a co jim rozpočet dovolí. „Snažíme se hlavně neplýtvat, neplýtvat zbytečně vodou, neplýtvat zbytečně elektřinou. Používáme buď úsporné žárovky, nebo ledky. Docela ráda také chodím nakupovat do second handu,“ vysvětluje Petra.

Další respondentka, Anna, do bezobalových obchodů chodí. A ráda. Nejčastěji v nich nakupuje trvanlivé potraviny, případně drogerii. Sama se o udržitelný způsob života zajímá už dlouhé roky. Ostatně o tématech s ním spojených píše na svém webu wastemanka.cz.

Koronavirus přebil pozornost

Všechny zachránce planety, jak jsme respondenty v nadsázce pro účely této reportáže nazvali, spojuje strach o budoucí vývoj Země. „Máte vnitřní strachy o to, jak to může s planetou dopadnout?“ ptám se každého.

„Myslím, že lidé mají teď bohužel hlavu plnou jiných věcí, což je samozřejmě chyba, protože když tu planetu mít nebudeme, tak je úplně jedno, jestli tady je, nebo není koronavirus. Myslím, že by se nemělo na taková témata zapomínat. Není to tak, že přišla pandemie a tenhle problém skončil,“ uzavírá téma Aneta.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované