Článek
Někteří maturanti byli po zveřejnění výsledků příjemně překvapení. Na poslední otázku v testu z matematiky sice neodpověděli, ale dostali všechny čtyři body.
Ukázalo se totiž, že ve státním testu byla chyba. V úloze číslo 25 bylo více než jedno správné řešení. Ve čtvrtek o tom při prezentaci výsledků maturit z úst ministra školství Mikuláše Beka (STAN) či ředitelky Cermatu Barbory Rosůlkové nepadlo ani slovo.
Vyšlo to najevo až při publikaci validačního protokolu ke zkoušce a klíče správných řešení.
„Vzhledem k nejednoznačným odpovědím v úlohách 25.1 a 25.2 se v obou těchto úlohách jako správné uznávaly všechny zvolené alternativy i chybějící řešení,“ píše se v dokumentu Cermatu.
Že byla skutečně v maturitě chyba, potvrdila Seznam Zprávám také ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková. „Úloha 25 měla dvě řešení,“ uvedla.
Maturita z matematiky přitom ještě před zveřejněním výsledků čelila kritice. Vznikla kvůli ní dokonce petice. Maturanti si stěžovali, že byla příliš náročná.
Ministr školství Bek ale argumentoval tím, že neúspěšnost 12,4 procenta je v normě, takže nedošlo k žádnému excesu. A tedy ani není potřeba uvažovat nad tím, že by se například snižovala hranice úspěšnosti, jako se to stalo v roce 2021.
Jenže neúspěšnost by byla vyšší, kdyby žáci nedostali za poslední úlohu body navíc. Pro připomenutí, týkalo se to i těch maturantů, kteří v úloze vůbec neodpověděli, tedy se k ní třeba ani nedostali.
Seznam Zprávy se ptaly Cermatu, jak vysoká by tedy byla neúspěšnost, kdyby se čtyři body žákům nepřičítaly. Odpověď jsme ale zatím nedostali.
Dotazovali jsme se také ministra školství, zda vůbec věděl o tom, že v maturitním testu byla chyba, a jestli tedy za něj stále platí závěr, že náročnost testu byla v pořádku.
„Byl jsem informován, že při standardní ex post kontrole testu ze strany nezávislé komise bylo u jedné z otázek identifikováno, že úloha připouštěla více než jedno řešení. To bylo shledáno v rozporu se zadáním a tato úloha proto byla z vlivu na úspěšnost v testu vyřazena tak, aby nebyli maturanti poškozeni. Takové rozhodnutí je standardním postupem v případech, kdy se dodatečně objeví problém v zadání a má se zabránit znevýhodnění žáků,“ napsal Seznam Zprávám Bek.
Jenže i tak mohli být někteří žáci výsledkem postiženi. Ti, co zvládli i tak na problémovou úlohu odpovědět, přišli o čas, který mohli věnovat dalším otázkám. Kdyby přitom úlohu nechali nevyplněnou, dostali by i tak plný počet bodů. To mohlo u některých studentů rozhodnout i o úspěchu u maturity.
Toto je zmíněná úloha, u které se ukázalo, že má více možných řešení.
V čem byl konkrétně u poslední úlohy tedy problém, vysvětluje matematik Oldřich Botlík.
„Žáci dostali na výběr šest kvadratických rovnic. Z nich měli vybrat dvě, jejichž všechna reálná řešení ležela v příslušných intervalech podúloh. Problém je v tom, že první rovnice nemá žádné reálné řešení. Prázdná množina je ale podmnožinou jakékoliv množiny čili tahle rovnice byla také řešením obou podúloh,“ vysvětluje Botlík, že tak měla každá úloha dvě řešení.
Problém s otázkou nešlo ale vyřešit jen tak, že by se prostě uznala další možnost. V zadání testu se totiž píše, že u uzavřených otázek od úlohy 15 dále je „právě jedna odpověď správná“. Čili se body přidávaly i v případě chybějícího řešení.
