Článek
Pokud vše půjde, jak se zatím zdá, 30. června 2028 poprvé nepřinese domů ani jeden prvňáček vysvědčení se známkami. Až večer zavolá babička, aby se zeptala, jaké bylo „výzo“, rodiče řeknou:
„V češtině úplně zvládl psaní všech písmen, v matematice zase operace s čísly. Trochu hůř mu jde porozumění textu a práce s geometrickými útvary a nejvíc potřebuje dotáhnout práci s tabulkami. Ve výtvarce, hudebce i tělocviku pracuje s nadšením, ale málo pečlivě. Umí počkat, až na něj přijde řada, a rád pomáhá spolužákům.“
Pokud má rodina doma staršího sourozence, můžou k tomu dodat: „Z češtiny za jedna, z matiky a angličtiny za dvě.“
Školy mají nejvyšší čas se připravit
Jedním z důvodů probíhajících změn je i snaha o výrazné omezení odkladů školní docházky, které se týká už letošních prvňáků. Aby měly i méně zralé děti šanci zažít úspěch, ruší se možnost v nejnižších ročnících takzvaně „propadnout“, a také končí klasické známky na vysvědčení.
Jak to bude se známkami?
Od školního roku 2027/2028 už prvňáci nebudou na vysvědčení hodnoceni známkami. O rok později se změna rozšíří také na druhé třídy. Podle platné novely školského zákona je harmonogram tento:
od 1. 9. 2027 bude v 1. ročníku povinné slovní hodnocení,
od 1. 9. 2028 bude totéž platit také pro 2. ročník.
Ačkoliv se červen 2028 zdá vzdálený, školy musejí s přípravami začít nejpozději v tomto školním roce, aby od příštího září začínaly už s novým způsobem hodnocení nejmenších školáků. Nabízejí se jim dvě možnosti: čistě slovní hodnocení, kdy vyučující žákům píší více či méně obsáhlé shrnutí prakticky ve formě „dopisu“, a jeho přehlednější varianta, hodnocení kriteriální.
I tady učitel dítěti stručně slovy shrnuje jeho pokrok, ale hodnocení zároveň vztahuje k předem stanoveným výsledkům učení - kritériím. V tabulce pak může být vyznačeno, do jaké míry si dítě daný výsledek učení osvojilo: zda ještě ne, částečně, téměř nebo úplně (J–Č–T–Ú).
Příklad kriteriálního hodnocení na vysvědčení najdete například na stránkách Pedagogické fakulty brněnské Masarykovy univerzity.
Namísto jedné souhrnné známky z českého jazyka může hodnocení například ukázat, jak se dítěti daří ve čtení a porozumění jednoduchému textu, v psaní nebo v ústním vyjadřování. Učitel tak může zachytit, co už dítě zvládá a v čem se ještě potřebuje posunout. Může také konkrétně popsat, co mu v dalším učení pomůže.
„Dítě z vysvědčení dostane konkrétní informaci o tom, co už v daných předmětech ovládá, a kde jsou jeho slabá místa,“ vysvětluje vedoucí katedry pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jana Kratochvílová. „Získá tak úplnou zpětnou vazbu, která mu řekne: v tomto jsi dobrý, dosáhl jsi cíle, a v tomto se ještě můžeš posunout. Pomůže ti to a to.“
Jana Kratochvílová už od roku 2021 stojí v čele projektu Vysvědčení JINAK, který do Česka přinesl kriteriální hodnocení, dlouhodobě využívané v zemích, jako je Finsko nebo Kanada. Od uvedení v roce 2023 už Vysvědčení JINAK začaly používat nejméně desítky škol. Dá se očekávat, že se zrušením známek pro nejmenší jich skokově přibude.
Slovo může zranit i víc než známka
„Kriteriální hodnocení má oproti čistému slovnímu hodnocení řadu výhod,“ říká Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „Už na první pohled je přehlednější než jeden dlouhý text, a přitom nese značnou informační hodnotu. Navíc odbourává některé nešvary, které se objevují u klasického slovního hodnocení. Mám na mysli zejména nesrozumitelné vyjadřování, kdy adresáti, tedy dítě a jeho rodič, nedokážou na první pohled pochopit smysl sdělení.“
Navíc, jak upozorňuje Veronika Laufková, kvalitní slovní hodnocení je poměrně náročná profesní dovednost, kterou si učitelé osvojují a rozvíjejí postupně. Samo nahrazení známky slovy totiž ještě automaticky neznamená, že žák dostane kvalitnější a užitečnější zpětnou vazbu.
Rizikem mohou být například příliš obecné formulace, pouhé převedení známek do slov nebo hodnocení vlastností žáka – například: „Jsi velmi šikovný, ale měl by ses více snažit.“ Pro učitele, kteří budou muset brzy opustit známky, můžou být kritéria uchopitelnější, poskytnou jim větší oporu.
Nesrovnáváme s ostatními
Mezi školy, které kriteriální hodnocení už používají, patří i ZŠ Pod Beckovem v Bašti ve středních Čechách. Škola funguje druhým rokem, ale loni kvůli velkému zájmu o přestup otevřela najednou sedm ročníků. Kriteriální hodnocení využívá momentálně celý první stupeň a od letošního září i šestý ročník. Značná část žáků i vyučujících přitom přišla ze škol, kde se dosud klasifikuje pouze známkami.
„Překvapilo mě, že některé děti ze čtvrtých a pátých ročníků přiznávají, jak jim chybí srovnávání s ostatními. Jsou to hlavně ti, kteří byli zvyklí nosit jedničky, ačkoliv ostatní měli třeba trojku,“ popisuje ředitelka školy Petra Mazancová.
Stejně tak i někteří rodiče jsou podle Mazancové trochu nervózní z toho, že nedokážou posoudit, jak si jejich dítě ve třídě stojí oproti ostatním. „Je trochu těžké jim vysvětlit, že my neporovnáváme děti mezi sebou, ale pouze vyznačujeme, jak daleko došly na své cestě učením. Všichni začínají v bodě, kdy tu danou věc ještě neumí, a postupně se zlepšují. Nejlépe se samozřejmě se situací popasovali prvňáci, protože ti nic jiného neznají,“ popisuje.
Ředitelka školy klade u svých učitelů důraz na to, aby pracovali se zpětnou vazbou a sebehodnocením dětí. „Když má dítě například v písemce, že si látku ještě neosvojilo nebo si ji osvojilo částečně, tak chci, aby vyučující připsal, na čem má dítě ještě pracovat,“ popisuje Mazancová.
Každá třída na prvním stupni má tak týdenní plán výuky, na který navazuje pravidelné hodnocení učitele a sebehodnocení. „A musím říct, že ačkoliv dětem nedáváme známky, ony vnímají, jak se jim daří. A pro někoho možná překvapivě jsou k sobě přísné. Vidí se často kritičtěji, než jak je hodnotí učitelé,“ dodává Mazancová.
Je to hodně práce
K tomu, aby bylo zavedení kriteriálního hodnocení ve školách, pokud možno, bezproblémové, je ale potřeba odvést značné množství práce dlouho před tím, než se začne psát první vysvědčení. Učitelé si v jednotlivých předmětech musejí formulovat očekávané výstupy a popsat kritéria pro jejich dosažení – tedy, jak se pozná, na jakém stupni osvojení se dítě nachází. To je práce na mnoho hodin.
Je také potřeba vymyslet, jakým způsobem budou učitelé získávat podklady pro hodnocení. To mohou být například testy, ale také vyplněné pracovní listy nebo portfolia, stejně jako sebehodnocení žáka. I proto se začíná jen s prvními třídami. Snažit se v celém Česku přenastavit hodnocení najednou pro všechny třídy a předměty by bylo příliš náročné.
V tomto ohledu je pro ZŠ Pod Beckovem velkou výhodou, že za sebou nemá roky fungování s klasickými známkami. „My jsme naše základní školní dokumenty formulovali už s ohledem na to, že chceme opouštět známky a v nižších ročnících je vůbec nezavádět. Školy, které fungují dlouho, to budou mít těžší, ale když si to poctivě odpracují nyní, budou z toho těžit do budoucna,“ věří ředitelka Mazancová.
Trh s razítky bují
Přechod na nové způsoby hodnocení – ať už výhradně slovní, nebo kriteriální – s sebou nese i rizika. Například to, že školy novinky přijmou jenom formálně, a namísto známek budou dětem udělovat třeba razítka s různými obrázky. Dítě tak nedostane čtyřku, ale zamračeného „smajlíka“.
„Trh s různými razítky skutečně v návaznosti na reformu bují a je to velmi nebezpečné, protože prostě jen převedete známky na jiný symbol, ale podstata zůstane stejná,“ uvědomuje si Jana Kratochvílová z Masarykovy univerzity v Brně. „Tady bude důležitá podpora ministerstva a jeho organizací, aby dokázaly školám vysvětlit, že dělat polovičaté kroky nemá smysl.“
Ministerstvo školství už v březnu vydalo metodické doporučení k hodnocení v 1. a 2. ročníku základní školy. Navazovat na ně budou vzdělávací akce pro vedení škol i vyučující. „MŠMT bude vysvětlovat učitelům podstatu, smysl a cíle této změny včetně doporučení v průběhu roku tak, aby měli od školního roku 2027/2028 dostatek podkladů pro kvalitní slovní hodnocení na vysvědčení,“ slibuje mluvčí resortu Ondřej Macura.
