Hlavní obsah

Databáze polistopadových kauz: Klausova amnestie

30 let české novinařiny: Prezident Václav Klaus, jehož překvapivá amnestie zastavila řadu závažných kauz.

Reklama

Redakce Seznam Zpráv připravila databázi velkých kauz, které po listopadu 1989 rozkryli tuzemští novináři. Smyslem databáze je stále se rozšiřující kronika řemesla, které tu za komunismu nemohlo existovat. Protože totalitní vůdci poctivou, kritickou a pátrající novinařinu nepřipouštějí.

Článek

Stručně 

Prezident Václav Klaus vyhlásil v lednu 2013 rozsáhlou amnestii, kterou prominul zločiny zhruba třiceti tisícům lidí. Osvobodil tisíce vězňů a souběžně zastavil dořešení stovky závažných případů. Policie začala záhy prověřovat podezření, že za šíří amnestie mohly být úplatky.

V čem byl případ důležitý 

Prezident omilostnil velké množství zločinů z privatizační éry. Média nadto zjistila, že se o chystaném Klausově kroku předem vědělo a s amnestií se obchodovalo. A přinesla také informaci, že se tehdejší šéf Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka obrátil na švýcarské úřady s udáním na přítele Václava Klause, dnes již zesnulého Petera Kovarčíka. Měl podezření, že Kovarčík držel dispoziční právo k účtu ve švýcarské bance, na němž mělo být v souvislosti s amnestií uloženo 25 milionů eur.

Detailně 

Po prvním zvolení amnestii nevyhlásil, před koncem svého druhého mandátu se ale prezident Václav Klaus rozhodl své pravomoci využít. V závěru svého posledního novoročního projevu ve funkci – 1. ledna 2013 – vyhlásil Klaus rozsáhlou amnestii k 2. lednu, prominul některé nevykonané nepodmíněné i podmíněné trestné činy a zastavil některá trestní stíhání. Vězně nechal propustit u příležitosti dvacátého výročí vzniku samostatné České republiky.

Koho se týká

Amnestie zastavila i případ spojený s Karlem Srbou, který si objednal vraždu novinářky Sabiny Slonkové. Zrušila trestní stíhání Tomáše Pitra, který podle obžaloby připravil stát o 23,5 milionu. Částečně se dotkla i katarského prince Hámida bin Abdal Sáního, který byl v Česku viněn ze zneužívání dívek. A dále omilostnila hospodářské delikty – například úvěrové podvody v Komerční bance či podvody na klientech kampeliček.

Na svobodu se díky amnestii dostalo asi 6471 vězňů z celkových zhruba 23 tisíc.

Reakce opozice, právníků a policie

Opozice svolala mimořádnou schůzi s hlasováním o nedůvěře vládě. Kabinet Petra Nečase, který amnestii spolupodepsal, ale hlasování ustál.

Podle právničky Hany Marvanové byla Klausova amnestie pošlapáním principů právního státu.

Policie případ prošetřovala, dosud nebyl odložen. Sám Václav Klaus jakoukoli korupci v souvislosti s amnestií vždy razantně popíral.

Reklama

Související témata:

Doporučované