Hlavní obsah

Komentář: Kdy je bučení rasistické? Další dějství aféry Kamara – Kúdela

Jiří Hošek
zástupce šéfredaktora
Foto: Profimedia.cz

Glen Kamara (vlevo) za jásotu dětského publika na Letné odchází po vyloučení ze hřiště.

Reklama

1. 10. 12:30

Nechci snižovat důležitost boje s rasismem a odpornost toho nešvaru. Jen mi tahle spirála už vážně připadá absurdní a postrádající oboustranný respekt, píše v komentáři k zápasu Sparta Praha-Glasgow Rangers Jiří Hošek.

Článek

Nedělní derby pražských „S“ na Letné. Na hřiště vbíhá v sešívaném dresu Srdjan Plavšič. Z tisíců hrdel domácích fandů se ozývá bučení, které se zintenzivňuje každým okamžikem, kdy se slávistický křídelník dotkne míče. Publikum nebučí na Plavšiče proto, že je Srb. Nebučí proto, že je fotbalista malého vzrůstu. Bučí proto, že před sezónou Plavšič přestoupil navzdory ujišťování o opaku ze Sparty do Slavie. Je tedy v jeho očích zrádce, vyvrhel, neoblíbená osoba. A na ty se v našich zeměpisných šířkách – a nejen v nich – bučí.

Když na sparťanský trávník vyběhli ve čtvrtek večer Rangers, kteří jsou doma ve městě Glasgow, publikum tvořené žáky základních škol se zaměřilo na hostujícího hráče číslo 18, Glena Kamaru. Je třeba přiznat, že malí fandové mu udělali ze zápasu peklíčko. Nevím, zda šlo o poctivou domácí přípravu kombinovanou s indoktrinací rodiči, ale finský záložník tmavé barvy pleti se dočkal takového bučení a jekotu dětí, že mě intenzita až překvapila.

Jásot diváků v okamžiku, kdy Kamara vyfasoval žlutou kartu se decibely blížil okamžiku, kdy Sparta vstřelila vítěznou branku. Nemluvě o situaci, kdy se druhá ústřední postava aféry – Kúdela – musel ve druhé půli nedobrovolně poroučet ze hřiště.

Kamarův advokát Aamer Anwar i trenér Rangers, kdysi v Česku adorovaný Steven Gerrard, mají jasno. Děti na Kamaru bučely, protože je černoch, takže jsme byli svědky rasismu. Potlačím v sobě to, že si to osobně nemyslím a zeptám se do pléna: „A jak to víte?“ Kde je psáno, že zrovna bučení je projev rasismu? Fanoušci mého mateřského Tottenhamu bučeli před pár dny celý zápas na Marcose Alonsa z Chelsea. Nebučeli na něj proto, že je to bílý Španěl, ale protože ho nesnášejí kvůli tomu, co obránce kdysi provedl na trávníku či mimo něj. A to ani nemluvím o tom, jak se kdysi příznivci Spurs chovali k „Jidáši“ Solu Campbellovi, který si dovolil nemyslitelné – přestoupit z Tottenhamu do Arsenalu.

Glen Kamara je v Česku – hlavně pak logicky u fandů Slavie – krajně neoblíbený, toxický. Stejně jako celá organizace Rangers a pan Gerrard. Je to až trochu přitažené za vlasy, hlavně když někteří jedinci v Česku začnou házet do jednoho pytle a odsuzovat Skoty, Angličany, všechna ostrovní média, fotbalisty i fanoušky. V některých případech jejich reakce rasismus zjevně obsahují.

Stejně tak je úplně stupidní dělat zjednodušené a povrchní závěry, že bučení dětí na Kamaru je automaticky rasismus, že Sparta i Slavia by měly mít zavřené stadiony na neurčito a že ti východoevropští barbaři jsou přece hrozná cháska a co jiného od nich čekat.

Velmi nemile mě v posledních hodinách překvapil způsob informování britských sdělovacích prostředků o čtvrtečním dění na Spartě. BBC na svém webu nabídla článek založený na slovech trenéra Gerrarda, kde titulek implikuje, že děti rasisticky bučely na Glena Kamaru a že by UEFA s bojem proti rasismu měla dělat víc. Ani řádka tolik potřebného kontextu. Nulová zmínka o toxickém zápase Rangers – Slavia a surovém Roofeově faulu, nulová zmínka o trestech od UEFA, nulová zmínka o odvetném loktu Garetha Balea do Kúdelova nosu, o Kúdelově odvolání atd.

Fakt nevím, kam tohle dál povede. Budou si televize nově zvát zvukové analytiky, kteří budou v přestávkovém programu místo ofsajdů rozebírat druhy bučení a hučení? Aby bylo jasno, nechci snižovat důležitost boje s rasismem a odpornost toho nešvaru. Jen mi tahle spirála už vážně připadá absurdní a postrádající oboustranný respekt.

Jo a pane Kúdelo, vidíte, co jste svým pitomým zkratem na Ibroxu způsobil?!

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované