Hlavní obsah

17 tisíc obětí za pololetí. Covid je v Česku nejčastější příčinou úmrtí

Foto: Profimedia.cz

Ve srovnání s druhým pololetím roku 2020 vzrostl počet zemřelých s covidem o 67 procent.

Reklama

27. 1. 10:27

V prvním pololetí loňského roku zemřelo v Česku 17 200 lidí, u kterých byla jako základní příčina smrti určeno onemocnění covid-19.

Článek

Bylo tak nečastější příčinou úmrtí. Ve srovnání s druhým pololetím roku 2020 vzrostl počet zemřelých s covidem o 67 procent, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle statistik ministerstva zdravotnictví zemřelo v Česku v souvislosti s covidem od předloňského začátku epidemie přes 37 000 lidí.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo v Česku 76 700 lidí, což představovalo více než třetinový meziroční nárůst. Covid byl jako základní příčina smrti uveden u 17 200 z nich. „Celkem 23 procent zemřelých se zjištěnou příčinou smrti v tomto období tak skonalo v přímém důsledku onemocnění covid-19,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. V březnu to bylo dokonce 35 procent, v únoru 29 procent, dodala.

Covid-19 byl nejčastější příčinou smrti od října 2020. Teprve loni v květnu se na první místo vrátila chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina úmrtí. V prvním pololetí loňského roku na ni připadalo 12,5 procenta všech zjištěných příčin smrti, tedy asi poloviční podíl, než měl covid. Třetí nejčetnější příčinou úmrtí byly v prvních šesti měsících roku 2021, stejně jako v roce 2020, cévní mozkové příhody.

Covid-19 byl v loňském prvním pololetí nejčastější příčinou smrti ve všech krajích, avšak jeho podíl na celkovém počtu zemřelých se v jednotlivých regionech lišil. „Zatímco v Karlovarském kraji mělo covid-19 jako příčinu smrti 38 procent zemřelých, ve Zlínském a Moravskoslezském kraji to bylo jen 18 procent,“ upozornil vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj Pavel Hájek.

Covid-19 či jeho následek byly v první polovině loňského roku nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen, u mužů však dominantněji. Podle předběžných údajů byl základní příčinou úmrtí u čtvrtiny zesnulých mužů a u pětiny žen.

Celkem 23 procent zemřelých se zjištěnou příčinou smrti v tomto období tak skonalo v přímém důsledku onemocnění covid-19.
Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ

Nejvíce životů, zhruba 6 000, si covid-19 za prvních šest měsíců loňského roku vyžádal mezi obyvateli ve věku 75 až 84 let. Stál tak přibližně za čtvrtinou všech úmrtí v této věkové kategorii. Seniorů ve věku 65 až 74 let zemřelo na covid 5 100 a mezi lidmi ve věku 45 až 64 let si vyžádal 2 200 životů. V těchto třech věkových skupinách byl covid-19 na prvním místě v žebříčku nejčetnějších příčin smrti.

Úmrtí na covid-19 zasáhlo v prvním pololetí roku 2021 významně i mladší věkové skupiny. Ve srovnání s druhým pololetím 2020 byl počet zemřelých na covid ve věku 25 až 69 let více než dvojnásobný. V absolutních číslech to bylo o 2 800 úmrtí více. „Ve věkové skupině 45–54 let byl růst dokonce více než trojnásobný,“ uvedla Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Od začátku března 2020, tedy za celou dobu koronavirové epidemie, bylo v Česku podle statistik ministerstva zdravotnictví zaznamenáno téměř 2,89 milionu případů nákazy a zemřelo 37 114 lidí s covidem-19. Navzdory rekordním nárůstům množství nakažených počty úmrtí stejně jako počty vážně nemocných s covidem-19 v posledních týdnech klesají. Za uplynulých sedm dní zemřelo podle údajů ministerstva 115 lidí, což bylo o dvě pětiny méně než v předchozím týdnu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované