Recenze: Collegium 1704 zahájilo sezonu. Luks spontánně zopakoval část mše

Provedením Missa votiva, rozsáhlého díla českého barokního skladatele a současníka Johanna Sebastiana Bacha, tento pátek zahájil novou sezonu orchestr Collegium 1704. Koncertem ve vyprodaném pražském Rudolfinu připomněl, proč i po dvou dekádách existence patří mezi nejvyhledávanější evropské ansámbly specializované na starou hudbu.

Soubor vedený dirigentem Václavem Luksem má energické, vnitřně dramatické a proměnlivé dílo na repertoáru od začátků své existence. Když jej koncem nultých let hrál ve Francii a posléze vydal jeho nahrávku z tamního festivalu, doma i v zahraničí tím významně rozšířil povědomí o dlouhodobě přehlíženém pozdně barokním mistrovi Zelenkovi.

Už úvodní Kyrie rozdělená do tří samostatných čísel ukazuje na nezměrný talent hudebníka, který většinu života strávil ve službách saského kurfiřta v Drážďanech. Jde o hudbu mimořádného harmonického napětí a důmyslného kontrapunktu. V pátečním vitálním provedení Collegia 1704 a jeho sedmnáctihlavého sesterského sboru Collegium Vocale 1704 úžasně vynikla každá líbezná i trpce melancholická melodie, které Zelenka tak dobře uměl.

Hodinová mše opisuje pořadí mešního ordinária, tedy stálých celků souvisejících s liturgickou povahou mše. V latinských modlitbách autor rozehrává strhující situace a tak prudké kontrasty, že Missa votiva suverénně obstojí coby koncertní dílo.

Podle muzikologa Václava Kapsy přitom Zelenka v době vzniku kvůli provozním důvodům patrně musel skladbu výrazně krátit, aby mohla plnit liturgickou funkci. Dnes ji chápeme především jako svébytné umělecké dílo a projev osobního génia pozoruhodného barokního tvůrce.

Pětapadesátiletý zakladatel a umělecký vedoucí souboru Václav Luks patří v Česku k hlavním tvářím historicky poučené interpretace, tedy přístupu, který se snaží pomocí studia dostupných pramenů, dobových nástrojů a estetických východisek přiblížit tomu, jak mohla hudba znít ve své době.

V rukách Lukse vždy plyne v čilém, rázném duchu. Hráči na smyčcové nástroje se nebojí zvýraznit mnohé fráze a tóny až teatrálním způsobem. Výsledkem byla také tento pátek zářivá, rytmicky se vlnící interpretace mající odpich. A často velmi rychlá, někdy až tak, že zpěváci sotva stíhali vyslovit všechna slova.

Tam, kde se potkalo rychlé tempo a výrazné sykavky, místy docházelo k drobným kolizím. Je zřejmé, že v tak vypjatých momentech byl pro ansámbl důležitější celkový zvukový dojem, ať už šlo o bolestnou část Qui Tollis či jubilující, optimistické Gloria.

Hodinová mše vyžaduje kontrasty i co do obsazení. V několika částech se sólově představili někteří členové Collegia Vocale 1704. V takovém okamžiku se pomalým a noblesním krokem vždy přemístili ze svých míst za orchestrem po bok dirigenta. Sólové výstupy byly vesměs vydařené, žádné na sebe ale nestrhlo přehnanou pozornost. Hlavní síla spočívala v kolektivním výkonu obou ansámblů.

To vycítil i umělecký šéf, když po doznění posledních tónů až dojemně naváděl publikum k potlesku pro hudebníky a sbor. Zápal a verva, se kterou Missu Votivu přednesli, Lukse potěšila do takové míry, že se patrně spontánně rozhodl zopakovat část Gloria jako přídavek. Než se začalo hrát, musel hudebníkům na prstech své pravice ukázat, kolikáté číslo od nich chce i s publikem slyšet znovu.

Zelenkově ambicióznímu opusu předcházely v první, kratší půlce večera dvě díla Johanna Sebastiana Bacha: moteto Komm, Jesu, komm a Nach dir, Herr, verlanget mich. Zařadit je na program vedle Zelenky se nabízelo. Autoři se znali a podle muzikologů se vzájemně obdivovali, inspirovali a v Drážďanech možná i osobně potkali.

Bach i Zelenka vytvářeli komplexní skladby, ve kterých ukázali své mistrovství v oblasti harmonie či vedení hlasů, aniž by se to negativně podepsalo na bezprostřední síle jejich krásných melodií.

Zařazení Missy Votivy i Bachových děl zároveň souzní s vyjádřením Václava Lukse z minulého měsíce, že se orchestr vrací ke kořenům. Právě zahájená sezona 2026/2027 se ponese „ve znamení autorů, kteří stáli na začátku souboru; těch, kteří mě inspirovali k tomu, abych tyto soubory založil“.

V následujících pěti koncertních večerech zazní Bachova zásadní díla Mše h moll či Matoušovy pašije, Zelenkova Missa Dei Filii nebo Pastorální symfonie od Ludwiga van Beethovena. Nejbližší koncert následuje 2. listopadu, kdy Collegium 1704 uvede oratorium Georga Friedricha Händela Susanna z roku 1749, které soubor s velkým ohlasem provedl na letošním ročníku festivalu Smetanova Litomyšl. Dramatický příběh o nespravedlivě obviněné Susanně s výraznými operními rysy patří k vrcholům Händelovy pozdní tvorby.