Článek
Snímek nazvaný Dalajlama - Oceán moudrosti obsahuje záběry, které v letech 1991 až 2022 natočil Viliam Poltikovič. Známý český dokumentarista zobrazuje výraznou duchovní osobnost a držitele Nobelovy ceny míru prostřednictvím méně očividných momentů - od veřejných vystoupení přes meditace až po neformální setkání.
Film zároveň přibližuje tibetskou krajinu, kláštery, rituály či témata, jako soucítění, vnitřní mír, práci s emocemi nebo nenásilí, která dalajlama dlouhodobě prosazuje.
Znojemský rodák Poltikovič působí jako režisér, scenárista, producent i kameraman. Dlouhodobě se věnuje dokumentům s duchovní, filozofickou a lidskou tematikou. „Přestože je dalajlama významnou světovou osobností, je podmanivý svou hravou bezprostředností, neformálností a smyslem pro humor,“ říká režisér.
Ten připomíná, že Tibet, okupovaný od 50. let minulého století Čínou, čelil mnoha těžkostem a stále je v nelehké situaci. Přesto dalajlama, jenž před čínskými vojsky uprchl a většinu života strávil v exilu, důsledně prosazuje cestu nenásilí. „Všichni jsme stejní lidé. Brát ostatní jako rovnocenné lidi, bratry a sestry, je velmi užitečné. Nejen tím, že se vytvoří blízký kontakt, ale dá vám i vnitřní klid a mír,“ říká ve filmu dalajlama.
Film sleduje jeho životní příběh od dětství přes nucený exil až po jeho současnou roli osobnosti, jejíž témata přesahují hranice náboženství i Tibetu. Vedle veřejných vystoupení a přednášek snímek zachycuje scény z dalajlamova exilového sídla v indické Dharamsále. Unikátní jsou záběry při posilování, práci s nářadím v kutilském koutku nebo při neformálních setkáních s lidmi. Výraznou součást dokumentu tvoří záběry každodenního života Tibeťanů.
Trailer z filmu Dalajlama - Oceán moudrostiVideo: Falcon
Dalajlama, občanským jménem Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, se narodil 6. července 1935 v tibetském Tagccheru do rodiny rolníka. Ve dvou letech byl označen za reinkarnaci 13. dalajlamy. Mezinárodně zpopularizoval buddhismus, v roce 1989 získal Nobelovu cenu za mír.
Známý je také v Česku, kam od roku 1990 přijížděl nejčastěji na pozvání prezidenta Václava Havla. Naposledy v roce 2016 se zúčastnil konference Forum 2000. S rostoucí ekonomickou silou Číny však mnozí západní státníci kvůli obchodu s komunistickou zemí setkání s ním zvažují.
Tibet obsadila v říjnu 1950 čínská armáda a po potlačení protičínského povstání v březnu 1959 zrušila jeho autonomii a vládu. Tentýž měsíc dalajlama uprchl do indické Dharamsály v podhůří Himálaje, kde s tibetskou exilovou vládou sídlí dodnes. Peking jej má za separatistu, exilovou vládu neuznává a Tibet považuje za součást čínského území.
Dalajlama obvinění ze separatismu odmítá a zdůrazňuje, že pro Tibet prosazuje větší autonomii a ochranu tibetské buddhistické kultury. Tibetský duchovní naposledy začátkem roku získal svou první cenu Grammy za audioknihu Meditations: The Reflections of His Holiness the Dalai Lama (Meditace: Úvahy Jeho Svatosti dalajlamy).
Vloni vydal dalajlama knihu Voice for the Voiceless (Hlas pro umlčené). Mimo jiné v ní píše, že jeho domovina je nadále „v područí represivní komunistické čínské vlády“ a že kampaň za svobodu tibetského lidu bude pokračovat „bez ohledu na cokoli“ i po jeho smrti.
Uvádí také, že jeho následovník se narodí ve „svobodném světě“, to znamená mimo Čínu. „Protože smyslem reinkarnace je pokračovat v díle předchůdce, nový dalajlama se narodí ve svobodném světě, aby pokračovalo tradiční poslání dalajlamy - tedy být hlasem univerzálního soucitu, duchovním vůdcem tibetského buddhismu a symbolem Tibetu ztělesňujícím touhy tibetského lidu,“ uvedl v knize.
Tibetská tradice vychází z toho, že se duše významného buddhistického mnicha po jeho smrti převtělí do těla dítěte. Peking však trvá na tom, že příštího tibetského duchovního vůdce vybere sám.
