Ministr kultury Klempíř zrušil výběrové řízení na šéfa Národní galerie

Ministrovi kultury Otu Klempířovi ze strany Motoristé sobě se zhroutilo výběrové řízení na funkci generálního ředitele Národní galerie. Z trojice finalistů, kteří postoupili do druhého kola, se tento týden dva distancovali. „Rozhodl jsem se z výběrového řízení odstoupit a své rozhodnutí jsem oficiálně oznámil ministerstvu,“ uvedl uplynulou neděli na sociálních sítích Aleš Seifert, současný šéf Alšovy jihočeské galerie.

Frustraci z průběhu výběrového řízení ve středu večer vyjádřil i druhý kandidát Marcel Fišer, šéf Galerie výtvarného umění v Chebu. „Už se tím nemohu a nechci dále zabývat: Je to vše nesmírně vyčerpávající, mám jinou práci, na kterou se musím soustředit, takže tuhle životní epizodu bych nyní rád mentálně uzavřel,“ napsal na facebooku.

Klempířovi tak zbyla jen třetí uchazečka, kterou byla podle informací Seznam Zpráv dočasně pověřená ředitelka Národní galerie a zároveň dlouholetá šéfka její sbírky starého umění Olga Kotková. Místo aby ji jmenoval, Klempíř ve čtvrtek pozdě odpoledne oznámil, že konkurz ruší. Výběrové řízení se podle něj bude opakovat.

Ministr chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi. „Věříme, že nové výběrové řízení osloví širší okruh uchazečů a že se přihlásí ještě více špičkových kandidátů, případně také výrazné osobnosti ze zahraničí. Zároveň budeme velmi rádi, pokud se znovu přihlásí i kandidáti, kteří se účastnili tohoto výběrového řízení,“ uvedl Klempíř podle agentury ČTK.

Před výběrem chce ministerstvo uspořádat větší kampaň a oslovit více uchazečů. „Možná to bude trvat do konce roku,“ naznačil Klempíř. Změnit by se podle něho měla výběrová komise, kterou nyní tvořili zástupci největších profesních organizací v kultuře.

V mezidobí Národní galerii dál povede Olga Kotková. „Právě jsme se o zrušení výběrového řízení dozvěděli, je to tedy pro nás úplně nová informace. Je to rozhodnutí pana ministra, má na to právo. Prozatím to nebudeme dál komentovat,“ reagovala pro Seznam Zprávy Kotková.

Zda se bude hlásit znovu, zatím neví Aleš Seifert, který koncepci sepsal se slovenským kunsthistorikem Miroslavem Haľákem z vídeňské galerie Belvedere. „Uvidíme. Situace je teď poměrně turbulentní. Celou věc si nejprve potřebujeme v úzkém kruhu vyhodnotit a teprve potom se rozhodneme. V tuto chvíli navíc neznáme termín nového výběrového řízení ani podmínky, za kterých bude vypsáno. I to bude při našem rozhodování hrát důležitou roli,“ sdělili Seifert s Haľákem.

Ministr kultury přitom původně na pondělí 29. června svolal do Veletržního paláce tiskovou konferenci, kde „vyhlásí výsledky výběrového řízení na ředitele Národní galerie Praha“. Následně však setkání s novináři zrušil.

Národní galerie je bez řádného vedení od března, kdy Oto Klempíř na hodinu odvolal generální ředitelku Alicji Knast. Na sociální síti X tehdy uvedl, že instituce „potřebuje nutně svěží vítr“ a že „je čas na změnu“. Dočasným řízením instituce poté pověřil kunsthistoričku Kotkovou, která v galerii pracuje od roku 1990, od roku 2022 vede její sbírku starého umění a přihlásila se také do nynějšího výběrového řízení.

Nového šéfa Národní galerie vybírala odborná komise, jejíž složení ministerstvo kultury zatím neodtajnilo. Oproti minulému výběrovému řízení za éry ministra Lubomíra Zaorálka z ČSSD tentokrát úřad nezveřejnil ani jména kandidátů. Pouze koncem května oznámil, že se přihlásilo pět zájemců, z nichž následně tři postoupili do druhého kola a 18. června představili své koncepce. Komise měla poté sestavit pořadí kandidátů a předložit své doporučení ministrovi.

Aleš Seifert, který je od roku 2012 ředitelem Alšovy jihočeské galerie působící na zámku Hluboká a v Českých Budějovicích, podle svých slov odstoupil hned následující den 19. června. „Po prezentaci před výběrovou komisí jsem dospěl k závěru, že se naše představy o řízení a budoucím směřování Národní galerie Praha v zásadních otázkách rozcházejí. Zároveň jsem dospěl k přesvědčení, že změny, které jsem pro instituci navrhoval a které považuji za nezbytné, nemají v současnosti potřebnou podporu,“ říká Seifert.

V koncepci, kterou zveřejnil tento čtvrtek dopoledne, navrhoval uspořádat každý rok jednu velkou mezinárodní výstavu, jednu silnou českou, jednu přehlídku současného umění a několik experimentálních formátů. Hodlal rovněž předělat stálé expozice a připravit jednu reprezentativní pro zahraniční návštěvníky v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí, kudy denně proudí davy turistů.

Dále chtěl Seifert zřídit funkci programového ředitele, posílit fundraising nebo udělat ekonomický a energetický audit, který by umožnil snížení provozních nákladů. Na dvou místech v koncepci Seifert zmínil ekologii.

Před výběrovou komisi předstoupil také druhý kandidát Marcel Fišer, jenž od roku 2010 řídí Galerii výtvarného umění v Chebu. „Prošel jsem úspěšně oběma koly, minulou středu mě pan ministr přijal, nechal si vše vysvětlit a asi po hodině jsme se rozešli s tím, že jsem na něj učinil velmi dobrý dojem, který vůbec nečekal. Ozve se prý do týdne. Nestalo se tak,“ popisuje Fišer.

Když se ministerstvo neozvalo ani po vypršení červnového termínu a bez Fišerova vědomí svolalo tiskovou konferenci s avizovaným oznámením vítěze, šéf chebské galerie usoudil, že se zřejmě vítězem nestal. „Termín vypršel, ostatně byl zvolen právě proto, aby vybraný kandidát mohl podat výpověď ve stávajícím zaměstnání a nastoupit k požadovanému termínu 1. září. I to je pro mne další známka, že se mnou pan ministr na dané místo nepočítá,“ vysvětluje Fišer, proč veřejně napsal, že už se výběrovým řízením nechce dál zabývat.

Klempíř tohoto rozhodnutí lituje. „Příspěvek pana Fišera jsem četl a je mi upřímně líto jeho rozhodnutí, protože na mě udělal opravdu dobrý dojem a souzněl jsem s jeho pohledem na věc a měl jsem pocit, že si rozumíme. Nepovažuji zároveň za šťastné, že jsem se tuto informaci dozvěděl ze sociálních sítí a ne přímo od něj. Každopádně mu děkuji za vše, přeji mu hodně štěstí a věřím, že třeba se ještě najde příležitost pro spolupráci,“ uvedl Klempíř ve čtvrtek ráno pro Seznam Zprávy.

Ředitel chebské galerie svou koncepci nazval Restart Národní galerie. Mimo jiné v ní rozebírá výhledově plánovanou rekonstrukci Veletržního paláce, o níž mluvil předseda vlády Andrej Babiš z hnutí ANO už ve svém prvním funkčním období v letech 2017 až 2021. Na nákladný projekt, jenž by stál miliardy korun, ale zatím žádná vláda nenašla peníze.

Marcel Fišer by místo rekonstrukce paláce navrhoval postavit pro galerii menší a úspornější novostavbu. V koncepci dále prosazuje osamostatnění sbírky moderního umění, do jejíhož čela chtěl jmenovat kurátorku Annu Pravdovou. Své protikandidátce z výběrového řízení Olze Kotkové hodlal nabídnout pozici náměstkyně.

Podle Fišera momentálně Národní galerie není v dobré kondici. „Nuceným snížením počtu zaměstnanců se dostala na hranu, za níž už nebude moci plnit své základní funkce, výstavní program je kritizován, někdy oprávněně, jindy méně, ovšem je pravda, že výrazné mezinárodní projekty ji zcela míjejí. Důvod je nabíledni: chronický nedostatek financí,“ píše Fišer.

Ke stejnému závěru došla začátkem roku nyní již bývalá ředitelka Alicja Knast. Zatímco před pandemií koronaviru měla Národní galerie na program zhruba 110 milionů korun ročně, letos už je to asi jen 54 milionů korun, uvedla. „Malý výstavní rozpočet neumožňuje pořádat divácky atraktivní výstavy, což zase generuje nízkou návštěvnost a příjmy ze vstupného, z toho zase plyne, že neexistují argumenty pro zvýšení subvence ministerstva kultury. Z tohoto začarovaného kruhu je třeba rázně vystoupit,“ tvrdí Marcel Fišer.

Národní galerie každoročně hospodaří se zhruba půlmiliardovým rozpočtem, z nějž většinu poskytuje stát. Podle poslední zveřejněné výroční zprávy v roce 2025 vlastní výnosy instituce ze vstupného či pronájmů dohromady činily zhruba 81 milionů korun, meziročně o 5,5 procenta méně.

Přední česká sbírková instituce spravuje mimo jiné Veletržní palác, Palác Kinských, Salmovský palác, Šternberský palác a Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí nebo Klášter sv. Anežky České. Disponuje nejrozsáhlejšími uměleckými sbírkami v Česku, které zahrnují například významná díla Mistra Vyšebrodského oltáře, Albrechta Dürera, Rembrandta van Rijna, Karla Škréty, Gustava Klimta, Pabla Picassa nebo Františka Kupky.