Komiksové ceny Muriel ovládl Oskar Ed. Jeho autor kreslí, když rodina spí

Snový příběh o strachu, samotě a hledání blízké osoby si odnáší čtyři ceny včetně té pro nejlepší komiksovou knihu. Dosáhl také na ocenění za kresbu, scénář a Cenu České akademie komiksu, kterou získává autor s vydavatelem. Oskara Eda publikovalo nakladatelství Lipnik.

Vítězové 19. ročníku cen Muriel byli oznámeni na slavnostním ceremoniálu v pražském kině Atlas. Moderoval jej Tomáš Chlud.

Vítězný komiks navazuje na autorova dřívější díla. V tom nejnovějším se Oskar Ed vydává na bezúčelnou cestu, ubytovává se v prapodivném hotelu, potuluje se podzemím. Muže vyčleněného ze společnosti celou dobu ohrožuje beztvará bytost, která může být metaforou úzkosti, strachu či beznaděje. Komiks vede čtenáře hluboko do hrdinova podvědomí.

Autor knihy Branko Jelinek musel ve čtvrtek na pódium několikrát, poděkoval mimo jiné manželce. „S Oskarem Edem je trpělivá už mnoho let,“ zmínil umělec, který má běžné zaměstnání. Komiksu se tak věnuje ve volném čase. „Kreslím, když rodina spí. Aby neměli pocit, že je o něco obírám,“ popsal.

S postavou Oskara Eda žije přes 20 let. Moderátor se ho proto zeptal, zda si od protagonisty ještě dokáže držet odstup. „Myslím, že splýváme. Asi už se ty rozdíly mezi námi za ty roky setřely,“ přiznal Jelinek.

Cenu pro nejlepší krátký komiks obdrželi scenáristka Tereza Verecká a kreslíř Mikuláš Podprocký, kteří pro Paměť národa zpracovali svědectví Jaromíry Kočnarové. Její rodina odbojářů z Beskyd za války skrývala sovětského partyzána. Komiks se zaměřuje na prožitek osmileté dívky, jež stále trochu žije v zajetí pohádek. „Byla to docela složitá práce, i když to byl krátký komiks,“ přiznal Podprocký.

Nejlepším komiksem pro děti porota vyhlásila první díl Stelly a strážců závoje od kreslíře Tomáše Kopeckého a scenáristů Kateřiny Šardické a Dana Krátkého. Na krátkém příběhu o dívce, jež díky kouzelným brýlím po dědečkovi vidí oživlé pražské sochy, hodnotitelé ocenili originalitu, napínavou zápletku i lyrickou kresbu.

„Na začátku jsme si všichni říkali, jak to bude hezké, a v průběhu jsme zjistili, že je to hrozně velká škola,“ řekla na pódiu Šardická. „Člověk se na takových 100 stránkách dost nadře. Vyžaduje to úsilí spousty lidí a spousty práce. Ale celou dobu byla hrozná zábava ten komiks tvořit,“ doplnila.

Cena pro nejlepší překladový komiks náleží nakladatelství Centrala za titul Nirvána je tady, grafický román německého autora Mikaela Rosse. Napínavý thriller, jenž do češtiny přeložila Michaela Škultéty, využívá estetiku mangy a filmu noir. Vypráví o dvou vietnamských přistěhovalcích, kteří uprostřed horkého berlínského léta objeví mezi paneláky batoh a v něm useknutý prst. Během pátrání po jeho původu se setkají s tajemnou dívkou prchající před převaděčem.

Ocenění za nejlepší překlad obdržel Martin Svoboda, který do češtiny převedl komiks Monika od Daniela Clowese. Vydalo jej Trystero. Nabízí pohled na odvrácenou stranu divokých 60. a 70. let minulého století. Hrdinka Monika by ráda zjistila, kdo byl její otec a proč ji matka jako malou odložila u rodičů.

Svoboda na ceremoniálu vyzval nakladatele, aby nezanedbávali redaktory a nepoužívali umělou inteligenci. „Ani ten překlad pomocí AI nefunguje. A když funguje, tak vám to nebude dělat radost,“ zvolal.

Cena Magnesia za nejlepší studentský komiks dostal Maxmilián Hrstka za Ulricha, temný příběh mísící prvky magie, urban fantasy a romance. Sleduje studenta alchymie, který se pomocí speciální medicíny snaží změnit svůj vzhled podle sochy. Tu zpracovává kameník Julián, jemuž se chce Ulrich zalíbit. Posedlost ve změně však vede ke katastrofě.

Hrstka, student Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara při Západočeské univerzitě v Plzni, poděkoval svým vyučujícím a vedoucím. „Opravovali mé příšerné hrubky a překlepy, všechny paneláže, které nedávaly smysl. A nenechali mě v tom, i když už se blížil termín odevzdání,“ zmínil.

Na dotaz moderátora Hrstka popsal život studenta komiksu na plzeňské koleji zvané Armabeton. „Ten název perfektně popisuje, jaké to je. Jsou to tři depresivní betonové paneláky uprostřed zabláceného pole, ke kterým vůbec nic nejezdí, a když je venku vánice a potřebujete jít na pokoj, tak se třicet minut prodíráte bahnem a sněhem. Ale myslíte na ty komiksy, to je nejdůležitější,“ rozesmál Hrstka publikum.

V oboru přínos českému komiksu porota vyzdvihla práci Romana Šantory a Skautské nadace Jaroslava Foglara za obnovení časopisu Rychlé šípy a oživení stejnojmenného seriálu pro nové čtenáře. „Děkujeme za tu pětici kluků, omlouváme se, že tam není moc holek, ale třeba se to časem napraví,“ prohlásil Šantora.

Do síně slávy byl uveden sedmašedesátiletý kreslíř, scenárista a režisér Lubomír Hlavsa. Komiksy kreslí šest desítek let, publikoval mimo jiné v časopisech ABC, Kometa, Aréna, Stopa nebo ve Čtyřlístku. Loni vyšel soubor jeho nových děl poté, co se k žánru vrátil po dlouhé době strávené u filmu.

„Chystám se omdlít, tak mi držte palce. Jsem opravdu velký introvert,“ řekl a poděkoval bohu za to, že se mu navzdory vyššímu věku netřesou ruce. „Až se začnou třást víc, dám se na šrafované perokresby, s tím nějakou dobu vydržím. Až už nebudu moct malovat, tak jelikož jsem režisér, budu komiksy režírovat. A to už doufám umělá inteligence bude umět, dnes ještě komiksy opravdu dělat neumí,“ prohlásil Hlavsa.

Komiksy miluje a sbírá. „Jsem trochu mainstream, kreslím ty komiksy tužtičkou trochu jako fotky a lidé pak říkají, že je to sestříhaná fotografie,“ zmínil také.

Ceny Muriel existují od roku 2007, od roku 2018 je udílí Česká akademie komiksu. Ta má aktuálně 77 členů, předsedá jí literární a komiksový historik Pavel Kořínek. Letošní vítěze vybrala pětičlenná porota, ve které zasedli teoretik Michal Jareš, překladatelka Jitka Jeníková, kreslíř Karel Jerie, spisovatel Marek Toman a editelka komiksového festivalu Frame Klára Vörösová.