Poznali jsme ji hned. Tvůrci hrané Vaiany vybrali hrdinku ze 32 tisíc přihlášek

Pohádka, která dětem i dospělým po celém světě odhalila kulturu ostrovů v Pacifiku, ale také jim dala obřího zpívajícího kraba.

Animovaný film Odvážná Vaiana z roku 2016 se nyní vrátil na plátna kin v pozměněné podobě: s živými herci. Ve světě ostrovní magie se znovu zhmotňuje Dwayne Johnson jako polobůh Maui i Jemaine Clement v roli kraba Tamatoa. Vaianu v novém snímku, který od uplynulého čtvrtka promítají česká kina, ztvárnila debutující Catherine Laga’aia. Dvacetiletou herečku narozenou v australském Sydney tvůrci vybrali mezi 32 tisíci přihlášenými adeptkami.

„Působilo to jako sen, ze kterého se jednou probudím,“ říká Laga’aia o svém setkání s rolí princezny v krátkém videorozhovoru s vybranými novináři, kterého se účastnily také Seznam Zprávy. Na dotazy odpovídal i režisér nového snímku Thomas Kail.

První otázka je logická. Co divákům dá hraná verze Vaiany a nemohla jim to dát ta animovaná?

Thomas Kail: Animovaný film z roku 2016 milujeme stejně jako všichni na světě. Jedna z věcí, o kterých jsme s Dwaynem Johnsonem na samém začátku mluvili, byla příležitost natočit Vaianu s živými herci. Nechat je, aby si hleděli z očí do očí, z duše do duše. Věděli jsme, že v hraném filmu máme šanci dosáhnout úplně nové úrovně emocí.

Také jsme s Dwaynem od začátku mluvili o tom, že chceme uctít a připomenout polynéskou kulturu. Nová Vaiana nemá nahradit tu předešlou, spíše má být jakýmsi jejím společníkem. Catherine do role Vaiany vnáší úplně novou energii. A pak tu máte Dwaynea a Jemainea, kteří se vracejí z původních verzí.

Já se pohybuji v divadelním světě, kde je opakování a repríza denní chléb. V našem filmu ale určitě uvidíte něco, co existovalo dřív a teď je to znovu interpretováno.

Catherine, pracovala jste po boku Auli’i Cravalho, která dala hlas původní Vaianě, u nového filmu se ale ujala role producentky. Jaké bylo se s ní setkat?

Catherine Laga’aia: Přišlo mi to neuvěřitelné. Pracovat s někým, koho jste celé dětství považovali za idol, se kterým jste vlastně vyrůstali. Auli’i je moje Vaiana, s ní jsem dospívala. Naučila jsem se od ní být odvážná a hodně jí dlužím. To Auli’i trvala na tom, že její roli má převzít nějaká další obyvatelka pacifických ostrovů. Rozhodla se ustoupit a předat svou pozici někomu dalšímu. Je to od ní ohromně velkorysé gesto.

Vytvořit pohádkový svět Vaiany ve skutečnosti a ještě do něj přidat triky muselo být náročné. Jak se tyhle dva světy doplňovaly?

Thomas Kail: Chtěli jsme hlavně, aby všechno ve filmu působilo opravdově. Aby divák cítil hlínu, pot, písek, moře. Takže jsme postavili Vaianinu vesnici. Byla velká jako šest, sedm fotbalových hřišť na délku i na šířku, s deseti chýšemi rozmístěnými po stovkách metrů. Žilo tam 200 komparzistů. Architekturu i krajinu jsme v hrané verzi velmi pečlivě promýšleli.

Také jsme cítili, že když příběh začneme právě tam - natáčeli jsme na místě první dva nebo tři týdny -, film tím ukotvíme. Chtěli jsme dát divákovi najevo, že nás čeká obří zpívající krab i lávová příšera, které samozřejmě musíme vyrobit skrze zvláštní efekty, ale co může zůstat praktické, realistické, to tak zůstane. Byla to celkem výzva, ale záleželo nám na tom.

Catherine Laga’aia: Naše loď byla skutečná, plachty byly skutečné, opravdu jsme na ní stáli, nakláněla se s námi na vlnách. Na druhou stranu - hrát s něčím tak absurdním jako obřím krabem může být zvláštní. Ale úžas či údiv se hraje celkem snadno i ve chvíli, kdy jen koukáte na modré plátno.

Thomas Kail: Náš tým opravdu postavil lodě tak, aby byly způsobilé k plavbě na moři. Většinu času jsme natáčeli v bazénu, Catherine v něm ale předváděla dost šílené kaskadérské kousky. Pohybovat se po palubě ji naučila naše poradkyně Nicoa. Chtěli jsme, aby ty pohyby působily co možná nejskutečněji.

No a pak loď opravdu vyplula. Tak poctivě byla postavená. Brali jsme ji jako další filmovou postavu. A tuhle míru důkladnosti jsme se snažili uplatnit všude.

Důkladně jste přistoupili také k obsazení postav. Jak jste poznali, že Catherine je pro Vaianu ta pravá? A jak vzpomínáte na konkurz vy, Catherine?

Catherine Laga’aia: Celé mi to připadalo hrozně vzdálené. Castingy a zkoušky jsem do té doby absolvovala přes internet, nebo jsem jen posílala nahrávky. Působilo to jako sen, ze kterého se jednou probudím. Necítila jsem váhu toho, co dělám, čeho chci být součástí. Přišlo mi, že to stejně nedostanu. Bylo to jako nehorázný nápad, který se stejně nestane, takže jsem si to v hlavě oddělila, což mi nejspíš pomohlo zmírnit stres a tlak. Ten jsem pocítila až v New Yorku na osobním konkurzu. Tehdy jsem konečně cítila, co mě vážně čeká.

Thomas Kail: Catherine, kolik jsi vlastně do té doby absolvovala konkurzů?

Catherine Laga’aia: Asi dva.

Thomas Kail: A náš byl ten druhý. Víte, snažím se vybavit, co jsem v šestnácti letech dokázal já. Rozhodně jsem nedosáhl na hlavní roli ve filmu. Někteří lidé jsou tímhle talentem prostě obdařeni. Mým úkolem bylo si toho všimnout.

Catherine poslala videonahrávku, když jí bylo šestnáct let. Jen na roli Vaiany nám jich přišlo 32 tisíc. Zpívala How Far I’ll Go a odehrála pár scén. Tu píseň jsme všichni slyšeli na tisících oslav, na hřištích, všude. Ale když ji zpívá Catherine, něco je jinak. Vidíte tu jiskru v očích, cítíte její hravost, zvědavost, svobodu.

Když přijela do New Yorku a vešla do místnosti, hned se potvrdilo všechno to, v co jsme doufali. Je hrozně snadné tady mluvit o radosti z natáčení. Ale z velké části je to, že jsme točili, zásluha právě Catherine.

Catherine, předpokládám, že jste vyrůstala na Disneyho pohádkách. Kterou máte nejraději?

Catherine Laga’aia: Zbožňovala jsem Lociku z filmu Na vlásku, Mulan nebo Jasmínu z Aladina. To byly princezny, které jsem si idealizovala předtím, než vyšla Odvážná Vaiana. Myslím, že Vaiana v sobě má kousky jejich osobností – Locičinu zvědavost, Mulaninu odvahu, Jasmíninu moudrost. Zároveň je velmi osobitá, svá, přišla mi ještě bližší než ony.

Možná proto jsem se k Vaianě tak upnula. Nejen proto, že reprezentuje ženy z Pacifiku, ale také protože jsem v ní viděla prvky svých dalších oblíbených princezen. Bylo to prostě vše, na čem jsem vyrostla. A teď v tom sama můžu hrát.