Jedna basa vládne všem. Přijíždí Thundercat, virtuos, který hraje ve Star Wars

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Mňau, mňau,“ zpívá dvěma Grammy oceněný hudebník v písni A Fan’s Mail. Skladbu o tom, jak skvělé je být kocourem, věnoval své kočce zvané Tron, přesněji Turbo Tron Over 9000 Baby Jesus Sally Uzi Clip.

Jméno domácího mazlíčka odkazuje na sci-fi film, internetové memy, japonské anime i videoherní estetiku. A více než o zvířeti prozrazuje o autorovi songu Thundercatovi, extravagantním zpěvákovi a baskytarovém virtuosovi, který toto úterý 10. března vystoupí v pražské Roxy. Záběr má podobně široký a zdánlivě nesourodý. „Hudba je pro mě nikdy nekončícím procesem, je to jako neustále tvořit různými směry zároveň,“ říká Thundercat v telefonickém rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jednačtyřicetiletý kalifornský rodák se stejně dobře cítí v přímočarém funku, medovém soulu, jazzové improvizaci i hiphopu. Coby vynikající baskytarista bývá vyhledávanou posilou nejrůznějších projektů, od jazzu přes metal po rap.

„Hodně si užívám spolupráce, zvlášť s hudebníky, které obdivuji, protože pak se to posouvá ještě někam dál. Fakt mě baví dělat na věcech třeba s Willow Smith,“ zmiňuje pětadvacetiletou zpěvačku a tanečnici, dceru herce Willa Smitha. „To samé platí o Flying Lotusovi,“ jmenuje uznávaného producenta. Oba účinkují na Thundercatově nadcházející páté studiové desce nazvané Distracted. Vyjde příští měsíc a obsáhne mimo jiné starší, dosud nevydaný track She Knows Too Much, jemuž vévodí uhrančivě lenivý rap předčasně zesnulého rappera Maca Millera.

„Na albu se setkávají mí nejbližší přátelé. Myslím, že to do sebe hodně přirozeně zapadá,“ shrnuje baskytarista. Millerova smrt v roce 2018 ho výrazně zasáhla. O dva roky později vydal pandemické album It Is What It Is. Jeho název lze číst jako fatalistické povzdechnutí nad tím, že „tak to prostě je“. Deska byla plná tíživých songů. „Občas přijde existenciální úzkost / Hlasitě a úplně jasně / Nezbývá mi než to přečkat / Tak to prostě je,“ zpíval Thundercat svým charakteristickým falzetem v tracku Existential Dread.

S podobnou nevyhnutelností by ale mohl vyprávět o potřebě nepřetržitě tvořit. Často mu k tomu pomáhají humor a absurdita. „Vždycky se snažím najít něco, nad čím se můžu zasmát,“ říká. Snad to vysvětluje, proč třeba v písni o přiléhavé pokrývce hlavy Dragonball Durag zpíval, že „možná jsem celý od kočičích chlupů / ale stále dobře voním / baby, dáš mi vědět / jak moc mi to sluší v mém duragu?“

Zatímco předešlá nahrávka pojednávala primárně o vyrovnávání se s těžkou covidovou situací, Distracted bude mapovat dlouhou a nelehkou cestu k přijetí sebe sama. „Zvuk tohohle alba je o mém rozhodnutí být šťastný,“ avizoval Thundercat deníku The Guardian. Na novinku zařadil vedle svých typicky nesmyslných říkanek a všedních deníčkových pozorování také texty o složitých nevydařených vztazích nebo sklonech podrážet sám sobě nohy. Třeba kvůli chaotické a roztržité povaze, kterou vtělil i do názvu desky. Distracted znamená v překladu být roztěkaný. „Zvolit si štěstí není úplně jednoduchý proces,“ objasňuje zpěvák.

Thundercat, vlastním jménem Stephen Bruner, se narodil roku 1984 v Los Angeles do hudební rodiny. Je prostředním synem bubeníka Ronalda Brunera, který hrál s disco hvězdou Donnou Summer nebo skupinou The Temptations. Chlapec objevil baskytaru už jako čtyřletý. Jeho starší bratr Ronald J si oblíbil bicí, mladší bratr Jameel je klávesista.

V dospívání se Thundercat se starším bratrem dostali do okruhu mladých hudebníků, mezi nimiž byli pianisté Cameron Graves a Austin Peralta nebo saxofonista Kamasi Washington, dobře známý také českým fanouškům. „Trávili jsme spoustu času u Camerona doma,“ vzpomínal Thundercat v časopisu The Wire. „Jeho táta byl fakt laskavý, že nechal partu šílených, hyperaktivních kluků vysedávat ve své garáži, zatímco se snažíme naučit Giant Steps,“ dodal s poukazem na proslule obtížnou jazzovou skladbu od saxofonisty Johna Coltranea.

Zdá se, že už tehdy byl Thundercat kovaný „nerd“, a to nejen hudební. Nenasytně vstřebával všechnu hudbu, ke které se mohl dostat. A také četl mangu, sledoval anime nebo trávil hodiny hraním sérií Diablo či Mortal Kombat na počítači. Dodnes nedá dopustit na modrého ježka Sonica nebo Super Maria.

„Videoherní kultura i hudba jsou jednoznačně součástí mojí hudební DNA,“ řekl Thundercat v americké show Hot Ones. A jedním dechem dodal, že ústřední melodii dětského seriálu Rychlá rota s postavami čipmanků Chipa a Dalea řadí mezi nejlepší soundtracky animovaných sérií. „Proč se to tolika lidem líbí? Je to díky všem těm modulacím a harmonickým sekvencím, co tam probíhají v neuvěřitelné rychlosti,“ komentuje.

Thundercat dle vlastních slov nikdy zcela nedospěl. Stále v něm zůstává ten kluk, co miluje Pikachu, a snadno dokáže navázat kontakt se svým hravým dětským já. To na něm mají rádi i fanoušci, mezi něž se počítají zpěvačka Ariana Grande, rapper Tyler, the Creator a zřejmě i někdo ze společnosti Disney. V roce 2022 dostal Thundercat drobnou roli v televizním seriálu Boba Fett: Zákon podsvětí ze světa Hvězdných válek.

Poprvé na sebe upozornil jako člen metalové formace Suicidal Tendencies. Pak přišel rok 2011, kdy ho kamarád a producent Flying Lotus vyzval, ať natočí sólové album. Deska nazvaná The Golden Age of Apocalypse vyšla stejně jako všechny Thundercatovy pozdější nahrávky na Lotusově labelu Brainfeeder.

Zpětně to vypadá na kariérní zlom, ale Thundercat to tak tehdy nevnímal. „Upřímně mi to nepřipadalo jako velký skok. Spíš logické vyústění toho, co jsem už beztak dělal, ať už pro sebe, svoje kámoše, nebo hudbu jako takovou,“ říká. „Když mi Flying Lotus zprostředkoval možnost natočit debut, úplně mi nedošlo, jak zásadně mi to změní život. S jistotou jsem věděl akorát to, že chci být součástí hudební scény a jakýmkoliv způsobem tvořit.“

Souběžně se sólovou kariérou hostoval na deskách jiných. Podílel se na albu To Pimp a Butterfly rappera Kendricka Lamara, které mu vyneslo jeho první Grammy. Skladba Alright z této desky se stala neoficiální hymnou hnutí Black Lives Matter a Thundercata se novináři najednou ptali na politiku.

„Policajti střílející černochy bezdůvodně zezadu do hlavy? To pro mě není nic nového, vyrůstal jsem v LA s vědomím, že se to děje. Ale není to něco, čím bych chtěl řídit svůj život,“ naznačil The Guardian svoji nechuť probírat téma příliš do hloubky. „Občas se mi nechce věřit, že rasismus fakt existuje. Když se nad tím zamyslíte, je to vlastně směšné. Nemít někoho rád, protože má černou pleť? Vole, jako fakt? To je tak strašně hloupé,“ dodal.

Podobně jako mnohé jiné situace, kdy se na povrch derou iracionální, přesto palčivé hrůzy spojené se životem i smrtí, Thundercat i tuto řeší svým typickým způsobem. „Směju se, abych nebrečel, protože je dost deprimující sledovat, jak se lidé občas chovají jako banda idiotů,“ shrnuje.

Větší smysl dává bavit se s Thundercatem o internetových trendech, mezi nimiž ho v současnosti hodně baví Marcus the Worm, a samozřejmě o hudbě. Do Prahy, kterou označuje za jedno z nejkrásnějších měst na světě, se vrací po devíti letech. V Roxy ho doprovodí dlouholetí spoluhráči, klávesista Dennis Hamm a bubeník Justin Brown.

Hvězdou večera ale bude Thundercat a jeho baskytara, vyrobená přímo pro něj japonskou kytarovou značkou Ibanez. Díky tomuto nástroji a celé škále efektů dokáže svými sóly vyplnit veškerý akustický prostor. Krkolomné sledy akordů, které z baskytary vykřesává ohromující rychlostí, působí díky využití šesti strun místo klasických čtyř srozumitelněji a zřetelněji.

Podobně jako ježek Sonic zdolává i Thundercat ve svých vysokorychlostních kompozicích jednu výzvu za druhou. Pražské publikum se nicméně dočká i dalších poloh, které nadžánrový, výstřední i citlivý umělec ovládá. A na rozdíl od často krátkých nahrávek se naživo nebojí navodit atmosféru uvolněné jam session. „Chci to nechat na tom, jaká nálada bude panovat,“ avizuje umělec, jenž nerad plánuje.

Někoho může překvapit, že virtuózního baskytaristu s důvěrnou znalostí japonských komiksů poslouchají na streamovacích platformách miliony lidí. Jeho ne. „Nepřijde mi zvláštní, že lidi mají rádi basu,“ odpoví pobaveně. „Dnes, stejně jako včera, bude baskytara – a možná malinko i bicí – vládnout světu, kámo.“