Hlavní obsah

Kvůli čínské manželce končí ve vedení Norské centrální banky

Foto: Profimedia.cz

Jon Nicolaisen.

Reklama

Jon Nicolaisen ve své funkci zástupce guvernéra Norské centrální banky dohlížel i na největší fond státního bohatství na světě. Kvůli svým vazbám na Čínu ale nezískal bezpečnostní prověrku a končí.

Článek

Jon Nicolaisen měl v centrální bance posledních osm měsíců zvláštní odpovědnost za norský ropný fond v hodnotě 1,2 bilionů dolarů. Od roku 2014 zastával post náměstka banky v Oslu. V pátek ale ve svých vysokých funkcích skončil. Nezískal totiž bezpečnostní prověrku.

„Norský úřad pro civilní bezpečnost mě informoval, že důvodem, proč neobdržím obnovenou bezpečnostní prověrku, je to, že moje manželka je čínským občanem a žije v Číně, kde ji finančně podporuji,“ řekl pro média Nicolaisen.

Svou čínskou manželku si vzal v roce 2010. Norges Bank, centrální banka Norska, uvedla, že Nicolaisen bezpečnostní prověrku obdržel z jejich rukou v roce 2014. Národní úřad pro odbavení civilní bezpečnosti byl ale zřízen až o čtyři roky později a nový proces bezpečnostní kontroly Nicolaisena začal až koncem roku 2019.

Nicolaisen uvedl, že norské orgány „dospěly k závěru, že sice neexistují žádné okolnosti týkající se jeho osobně, které by vedly k pochybnostem o vhodnosti pro získání bezpečnostní prověrky, ale že to samo nestačí“. Jeho rezignaci přijalo norské ministerstvo financí, které nyní bude hledat nového zástupce guvernéra.

Jeho rezignace je důležitou událostí i vzhledem k tomu, že Nicolaisen převzal také dohled nad největším světovým fondem státního majetku, který v průměru vlastní 1,5 procenta všech zavedených společností na světě. Během jeho prvních měsíců v této funkci se rozjela prudká politická debata o rozhodnutí Norges Bank najmout bývalého manažera hedgeového fondu a filantropa Nicolaie Tangena jako výkonného ředitele ropného fondu - největšího fondu státního bohatství na světě.

Norsko má pověst jedné z nejméně zkorumpovaných zemí na světě. Částečně to je díky stabilizačnímu vlivu ropného fondu, který byl založen v roce 1996, kdy si norská vláda uvědomila, že zdroje tekutého zlata nejsou nekonečné.

Norové jsou ke svému ropnému fondu obzvláště laskaví. Funguje jako finanční rezerva i národní spořící účet, zarovnává výnosy a pojišťuje proti výkyvům ceny ropy. Fond poskytuje 20 procent ročního vládního rozpočtu. Dnes méně než polovina hodnoty fondu pochází přímo z těžby ropy a zemního plynu, většina pochází z návratnosti investic do akcií, akcií s pevným výnosem a nemovitostí na mezinárodních trzích. Odtud i název - Government Pension Fund Global.

S výběrem Nicolaisena do funkcí měli někteří experti na ropný fond problém kvůli jeho „nedostatečným zkušenostem se správou aktiv“, což ho mělo činit nevhodným pro dohled nad tak velkým investorem.

Mluvčí Norges Bank Bard Ove Molberg uvedl, že rezignace nikterak nenaruší chystané zasedání centrální banky, které se bude konat 17. prosince. Nicolaisenovy „úkoly budou předelegovány na další lidi v organizaci,“ uvedl Molberg e-mailem.

Není to poprvé, co musel norský státní úředník rezignovat kvůli vazbám na cizí mocnost, která není považována za spojence. V roce 2018 přišel o práci stavební inženýr v Norském institutu pro obranný výzkum, protože se oženil s Ruskou. Ten se nicméně soudil za protiprávní propuštění a následný soudní spor proti vládě vyhrál. Gjolstad uvedl, že neexistují „žádná zavedená pravidla“, podle kterých by vztah s konkrétní zemí musel znamenat odebrání bezpečností prověrky dané osoby. Proto v těchto případech dochází k „individuálním posouzením“.

Norské zpravodajské služby letos v únoru ve svém každoročním hodnocení bezpečnostních výzev označily Čínu a Rusko za dvě největší hrozby pro tuto skandinávskou zemi.

Vztahy mezi Norskem a Čínou řádně zatřáslo rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír pro čínského disidenta Liou Siao-pa v roce 2010. Následně došlo k přerušená obchodních a diplomatických styků a současná vláda v Oslu o obnovení vazeb s Čínou tvrdě usilovala až do roku 2016, kdy země dosáhly společné dohody. Ropný fond investující v Číně v současné době vlastní čínské akcie v částce zhruba 43 miliard dolarů, píše Financial Times.

V letošním roce pak vztahy na chvíli pocuchala covidová aféra z Pekingu, který obvinil Norsko ze zaslání koronaviru na povrchu mražených lososů. Peking začal ve velkém rušit dodávky norských ryb, což se na severském rybím trhu znatelně projevilo. Po jednání se však obě strany dohodly, že Norsko na vině není. Kvůli čínskému výpadku klesly i akcie norských chovatelů lososů, od prohlášení obou zemí šla čísla znovu nahoru.

Reklama

Doporučované