Náměšť, to není jen most a zámek. Co nejlepšího vidět v historickém městě roku

Kamenný most přes řeku Oslavu s alejí soch v popředí, renesanční zámek na kopci v pozadí. Typický pohled na Náměšť nad Oslavou, pětitisícové městečko při hranicích Vysočiny a Jihomoravského kraje, na silnici z Brna do Třebíče.

Díky postupné obnově mostu v posledních několika letech je tento obrázek ještě malebnější než dřív. Rekonstrukce dokončená vloni napravila dle města nepříliš zdařilou opravu z přelomu 80. a 90. let. Celkově vyšla na 14,5 milionu korun.

Nejen za tento počin ocenilo Náměšť nad Oslavou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Město odborníci vybrali z třinácti finalistů, jimiž byli vítězové krajských kol. Soutěž pořádaná s ministerstvy kultury a pro místní rozvoj oceňuje města, která se v poslední době nejlépe snažila o údržbu a obnovu památek a celých památkových zón či rezervací.

„Město průběžně a systematicky obnovuje historické objekty a veřejná prostranství v městské památkové zóně. Příkladně spolupracuje s vedením zámku ve správě Národního památkového ústavu,“ zdůvodnili pořadatelé výběr Náměště nad Oslavou. Vedení města získalo i odměnu od Ministerstva kultury ve výši milionu korun na další péči o památky.

Cenu ministryně pro místní rozvoj si odnesla města Kolín a Nový Jičín. Kolín má mimo jiné i vlastní program na podporu nepamátkových budov v městské rezervaci. Nový Jičín vsadil na interaktivitu. „Mimořádným počinem je vybavení památek v městské památkové rezervaci audio průvodcem prostřednictvím QR kódu,“ popsali pořadatelé. Zvláštní uznání pak získalo město Kadaň mimo jiné za péči o klášterní budovy.

Seznam Zprávy nabízejí přehled nejcennějších památek ve městě. Právě řada z nich poslední dobou prošla nebo nadále prochází renovací.

Zámek spravovaný Národním památkovým ústavem byl rodem Žerotínů přestavěný z hradu na renesanční sídlo, které se zachovalo téměř nezměněné. V držení ho měl v minulosti také Albrecht z Valdštejna. Uvnitř národní kulturní památky je vedle dobových interiérů k vidění expozice gobelínů či apartmán hraběte Haugwitze z přelomu 19. a 20. století.

Za Haugwitzů bylo sídlo významným střediskem hudby, kromě koncertů vyhlášené zámecké kapely sem údajně jezdil i skladatel Antonio Salieri. Po vyvlastnění na základě dekretů po druhé světové válce zde krátce sídlil prezident Edvard Beneš.

Kamenný silniční most přes řeku Oslavu je po Karlově mostě nejcennější v zemi sochařskou výzdobou a platí i za nejvýznamnější historickou mostní stavbu na Moravě. Postavený byl roku 1737 poté, co jeho předchůdce strhla povodeň. Přežil i podminování na konci druhé světové války. Nyní je po kompletní obnově, sochy jsou kopiemi originálů.

Bývalý kapucínský klášter v zámeckém areálu prošel v době klasicismu přestavbou na textilní manufakturu, včetně kostela. Dnes funguje hlavně jako bytový dům. Část komplexu je nově po rekonstrukci.

Uprostřed kaple, po stranách symetricky umístěné budovy obydlí špitálníků. V originálním komplexu z doby pozdního baroka se v posledních dvou letech restaurovaly dveře a opravovala kamenná ostění oken a dveří.

Raně barokní kostel s ohradní zdí je dominantou historického centra města. Spolu s rozlehlou farou zdobenou sochami a erbem Haugwitzů z jedné strany uzavírá hlavní náměstí.

Zhruba uprostřed Masarykova náměstí stojí renesanční radnice, v níž sídlí Městské kulturní středisko, infocentrum, výstavní síň a Základní umělecká škola. Restaurováním prošla její sgrafitová fasáda, pokračovat budou úpravy soklu proti pronikání vzlínající vlhkosti.

Čtvercová empírová hřbitovní kaple s předsíní byla postavena roku 1825. Na její opravě uskutečněné v posledních dvou desetiletích 20. století se finančně podílel jeden z příslušníků rodu, Karel Antonín Haugwitz. Ten zde byl jako poslední v roce 1995 také pohřben. V posledních letech prošla renovací okna a kamenné prvky na fasádě.