Historie vytesaná do skal. Prozkoumejte nejzachovalejší skalní hrady v Česku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tyto jedinečné stavby, z větší či menší části vytesané přímo do pískovcových masivů, nabízejí nejen fascinující pohled do středověkého stavitelství, ale i výjimečné výhledy do okolní krajiny. Povětšinou se nacházejí na těžko přístupných skalách, což svědčí o tehdejších obranných potřebách. Samy skály i přímo formovaly tvar těchto opevněných sídel.

Skalní pevnosti jsou kamennými památníky historie, které na návštěvníky ihned dýchnou atmosférou minulých staletí. Podívejte se na výběr těch, které rozhodně stojí za návštěvu, ať už hledáte inspiraci na výlet, nebo toužíte objevovat méně známé kouty české historie.

Zvláště koncentrované jsou hlavně v oblasti severních a severovýchodních Čech, bohaté na skalní města. Při návštěvě vás čekají labyrinty schodišť, chodeb, teras a průchodů, stejně jako celé místnosti včetně zdobných kaplí vytesaných přímo do nitra skal. Mnohde se ovšem připravte na náročnější výstupy a úzké průchody.

Když se řekne skalní hrad, každému se vybaví jeden z těch nejkrásnějších u nás - Hrad Sloup, na okraji obce Sloup v Čechách u Nového Boru. Velmi dobré strategické místo na vysoké pískovcové skále bylo podle archeologických nálezů osídleno již v pravěku a pravděpodobně tu stávalo i hradiště.

Hrad nechal postavit počátkem 14. století významný český šlechtický rod Ronovců. Ke konci husitských válek byl hrad vypálen a obnovy se dočkal až roku 1455. Poté si místo žilo poměrně poklidným životem až do třicetileté války, během které byl hrad znovu poničen a začal chátrat. Skála se poté stala domovem poustevníků, kteří tu postupně nechali vybudovat poustevnu nebo kapli a upravili i samotný hrad.

Po prohlídce hradu se mohou návštěvníci například kochat nádhernými výhledy z několika vybudovaných vyhlídkových míst na ochozech skalního masivu. Návštěvu lze také dobře spojit s okruhem přes sloupské skalní město, jímž vás provede modrá turistická trasa a naučná stezka Sloupský vyhlídkový okruh. Narazíte na něm i na rozhlednu Na Stráži, z níž můžete vidět mimo hrad Sloup z ptačí perspektivy a kde se dá také občerstvit.

U obce Malá Skála můžete objevovat různá zákoutí toho pravděpodobně nejdelšího skalního hradu v České republice. Má délku zhruba 400 metrů a skalní bludiště láká každoročně mnoho návštěvníků, kteří místo prozkoumávají. I díky své podobě si vysloužil přízvisko „nejkomplikovanější“ hrad u nás.

Nad pravým břehem Jizery se tyčí od první poloviny 15. století. Jelikož bylo při jeho stavbě využito skupiny pískovcových skalisek spadajících na všech stranách svisle do údolí řeky, perfektně vyhovoval všem obranným požadavkům své doby. V 16. století však začal hrad s krásným výhledem do údolí chátrat, protože jeho tehdejší majitel Jan z Vartemberka o něj ztratil zájem.

Nepřehlédnutelnou dominantou je dnes novogotický letohrádek vybudovaný v roce 1826. Pochází z doby, kdy místu opět vdechl život podnikatel František Zachariáš Römisch a vybudoval na místě Pantheon - soustavu pomníčků a mohyl - a hrad tak dostal nové přízvisko.

Vysoko nad řekou Jizerou na západě Českého ráje, blízko Mnichova Hradiště, se dříve tyčila skalní pevnost, která pravděpodobně vznikla ve 13. století. Archeologické nálezy existenci následného hradu potvrzují ve 14. století. Dřevěný hrad s věží stál na sedmi mohutných pískovcových blocích a jeho funkce byla především strážní.

Do dneška se dochovaly jen světničky tesané ve skalách a jednotlivé skály jsou propojeny lávkami a můstky. Ideální místo pro odvážlivce, který chtějí objevovat krásy skalního labyrintu. Odměnou pro dobrodruhy je také nádherný výhled do širokého okolí.

Na strmých skalách nad obcí Frýdštejn v severních Čechách se tyčí stejnojmenná zřícenina hradu. Ten tu pravděpodobně stojí od 14. století, první zmínka pochází z jeho druhé poloviny, konkrétně z roku 1385. V následujících letech hrad několikrát měnil majitele a v srpnu roku 1432 byl dokonce obléhán husity. Neobyvatelným a pustým se stal na konci 16. století.

Hrad byl poměrně málo prostorný, a proto tu majitelé nechali vytesat řadu světniček, sklepů a místností přímo do skály. Ovšem nepřehlédnutelnou dominantou je patnáct metrů vysoká věž s průměrem devět metrů. Ta je přístupná veřejnosti a nabízí krásný výhled do okolí.

Zřícenina gotického hradu ze 14. století stojí nedaleko Mnichova Hradiště na okraji Českého ráje. Nejprve se jednalo o dřevěný hrad a částečně tesaný do okolních pískovcových skal. Osudný mu byl požár, odneslo to původní dřevěné opevnění v roce 1439. Následně bylo sídlo postupně dostavováno a přebudováváno z kamene. Hrad byl udržován do poloviny 17. století, poté je již uváděn jako zpustlý. V opuštěném komplexu následně přebývala místní chudina, ovšem byla vyhnána v říjnu 1892. 

V areálu hradu jsou zajímavé skalní byty v předhradí vytesané ve skalách, vězení, hladomorna nebo majestátní hradní jádro se zděným palácem. Nachází se zde také vyhlídka nebo expozice archeologických nálezů ze sbírek Okresního muzea Mladá Boleslav.

Na pískovcovém suku severovýchodně u Jetřichovic byl vybudován hrad Falkenštejn pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. Měl důležitou úlohu, chránil obchodní stezku z Míšně a Lužice. Poslední zmínka o hradu pochází z 15. století, kdy byl obléhán, poškozen a posléze i opuštěn. Do dnešního dne se dochovala například část komnaty vytesané ve skále nebo cisterna na vodu.

Místo bylo zpřístupněno veřejnosti poměrně nedávno, stalo se tak v roce 2017, kdy tu byla vybudována ocelová konstrukce se zábradlím. Její vznik má několik důvodů - bezpečný výstup návštěvníku až na vrchol, minimalizování erozních vlivů a ochranu skalního útvaru.

U Teplic nad Metují stojí pozůstatky jedinečného rozsáhlého hradního komplexu, který je tvořen vzájemně propojenými skalami. Založen byl koncem 14. století Matějem Salavou z Lípy a sloužil k ochraně zdejších obchodních stezek. V průběhu času hrad vystřídal řadu majitelů, byl pobořen a následně znovu obnoven. Jako opuštěný je veden od druhé poloviny 16. století.

Na vrcholu na návštěvníky čeká nejen výhled do okolí. Mohou si prohlédnout upravené skalní útvary, místnosti vytesané do skal, mohutnou skalní věž, sklep nebo zbytky studny. Setkat se můžete i s pojmenováním Bischofstein, jež získal hrad v roce 1662, když panství „padlo do rukou“ biskupství v Hradci Králové.

V první polovině 14. století si nechali Ronovci vybudovat hrad Helfenburk, zvaný též Hrádek, který stojí na vrcholu pískovcové ostrožny nedaleko obce Úštěk na severu Čech. Krátce poté, v roce 1375, se stal vlastnictvím pražského arcibiskupství, konkrétně za arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi.

Rozšíření a zvelebení se hrad dočkal s dalším arcibiskupem, Janem z Jenštejna. Z Hrádku se stalo masivní hradní opevnění, které například během husitských válek sloužilo pro úschovu arcibiskupského pokladu.

K opuštění hradu došlo po požáru v roce 1622, tedy krátce po začátku třicetileté války. Péče se místo dočkalo v druhé polovině 20. století, kdy byl hradní komplex opravován, udržován a částečně rekonstruován. Nejvíce dochována je obvodová hradba s cimbuřím a dominantní vysoká hranolová věž.

O historii této skalní pevnosti se příliš neví, o její existenci hovoří jediná písemná zmínka z roku 1408, ve které je zmíněný Oldřich z Házmburka a Nedam. Osídlení rozšířených jeskyní v Nedamech ve 13. a 14. století potvrzují archeologické nálezy. Na nejvyšším místě skály byly patrné čtvercové základy, nejspíše se jednalo o hradní věž, která může potvrzovat existenci hradu.

Nejprve byl komplex samostatným sídlem, později pravděpodobně sloužil jako předsunuté opevnění hradu Kokořín, který se nachází asi kilometr odsud. Po opuštění sloužily jeskyně jako úkryt pro místní obyvatele, kteří se během třicetileté války schovávali před nájezdy švédských vojáků. Výstup na vrchol je poměrně náročný a vede do kopce přes průrvu ve skále.

U Vysoké Lípy se tyčí nepřehlédnutelný pískovcový blok, na kterém vznikl okolo poloviny 14. století skalní hrad. Plnil správní a ochrannou funkci významné obchodní cesty, takzvané České stezky. Na hradě pobýval nejprve šlechtický rod Berků z Dubé, po něm se tu objevili Vartenberkové.

V druhé polovině 15. století ztratilo místo vojenský význam, chátralo a zaniklo. V této době se zrodila přezdívka Loupežnický hrad, protože skalní masiv byl ideálním útočištěm pro různé loupežnické skupiny. Návštěvníci mohou místo prozkoumat po železných žebřících a můstcích a vychutnat si nádherný výhled do okolní krajiny.

Chybí vám ve výběru nějaký váš oblíbený skalní hrad? Dejte nám o něm vědět do komentářů.