Hlavní obsah

Máme plný mrazák a jsme zavření doma. Ulice Koločavy utichly

Foto: Profimedia.cz

Restaurace Četnická stanice v Koločavě.

6. 4. 11:10

Na Zakarpatskou Ukrajinu jezdí Češi dlouhá léta. Turisty vydávající se po stopách Ivana Olbrachta nejdříve odradila válka na východě Ukrajiny. Když se začal cestovní ruch opět zvedat, přišel koronavirus a zavřené hranice.

Článek

Nejznámějším českým cílem v Zakarpatí je vesnice Koločava. Právě zde učil spisovatel Ivan Olbracht a žil zde i hrdina jeho knihy Nikola Šuhaj loupežník. „U nás zatím koronavirus není, bojíme se ale, že to přijde,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy Natalia Tumarecová, jež provozuje restauraci Četnická stanice – místo, kde se zastaví každý příchozí český turista.

Zatímco celá Ukrajina registruje už více než 1 250 případů nakažení koronavirem, na Zakarpatské Ukrajině onemocněla jen jedna žena, která se podle paní Tumarecové vrátila z Itálie. Další nemocní jsou v Černovické oblasti, ta je už ale od kopců, v nichž leží pětitisícová Koločava, poměrně daleko.

Ukrajinská vláda nicméně přijala podobná opatření, jaká panují ve většině států Evropy: „Vše je zakázáno, jsme doma. Lidé jsou jen na dvorcích s dětmi, v ulicích není nikdo. Dříve tu bývalo hlučno a plno lidí, teď Koločava ztichla,“ říká paní Tumarecová.

V místní lékárně si koupila roušku, jinak prý ale moc ochranných prostředků lidé nemají: „Nikdo na to nebyl připravený, naše zdravotnictví je navíc chudé,“ vypráví.

Shromažďování lidí, ať už v kostele, nebo v ulicích, úřady zakázaly, otevřený zůstal jen obchod s potravinami. Restaurace je samozřejmě také mimo provoz.

Nevíme, co budeme dělat

„Do obchodu ani nemusíme chodit, máme plné mrazáky. Byli jsme připraveni na turisty, hodně zájezdů se ale zrušilo. Já pracuji ještě ve škole (učí češtinu na základní škole, pozn. red.), takže mám nějaké peníze navíc. Z podniku jsme ale celá rodina žili, nevím, co teď budeme dělat,“ neskrývá obavy z ekonomických dopadů pandemie. O uzavření provozovny rozhodly úřady v polovině března, podnikání se může rozeběhnout nejdříve 25. dubna.

V celé Koločavě je podle paní Tumarecové na turistický ruch navázána asi stovka podnikatelů, ať už jde o ubytování, stravování, nebo další služby. Zdejšímu turistickému ruchu zasadila před lety těžkou ránu válka na Ukrajině: „V letech 2014, 2015 a 2016 sem lidé nejezdili, báli se války. Tady ale žádná není, válčí se jen na východě země, kde je okupace,“ popisuje podnikatelka s tím, že právě jaro je pro návštěvu Koločavy jedním z nejlepších období: „Je tu levně, krásná příroda, Češi si sem mohou přijet odpočinout. Často se lidé jezdí dívat na rozkvetlé šafrány, máme tu přírodní park,“ říká smutně.

Foto: Profimedia.cz

Četnická stanice v Koločavě.

Sotva se ale po výše zmíněných třech letech turistika začala znovu rozvíjet, přišla pandemie koronaviru. Chudá oblast, z níž asi třetina obyvatel jezdí za prací do Česka, tak může očekávat další období nouze. „Možná vyrazíme také pracovat do Česka,“ připouští čerstvá důchodkyně.

Z lidí, kteří jsou nyní v Česku, se jich vrátilo kvůli pandemii jen málo. Ti, kteří mají vízum na další měsíce, zůstali v zahraničí a doufají, že omezení brzy přejdou. Ze západní Evropy se ale tisíce Ukrajinců vrátily a média informovala o dlouhých frontách na polsko-ukrajinských hranicích. Každý, kdo přijede, musí být nyní v izolaci, aby do vlasti virus nepřivezl.

Foto: Profimedia.cz

Uniformy vystavené v koločavském muzeu.

S karanténou a ekonomickými problémy se místní vyrovnávají s pokorou: „Jsme ještě slabý stát, po vyhlášení nezávislosti nás pořád provázejí problémy. Musíme ale žít s tím, co máme,“ posteskne si paní Tumarecová.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené