Článek
Je to případ, který rodinu traumatizuje už šestnáct let. U soudů se v různých podobách vleče až do těchto dní. Ústavní soud v úterý vyhověl stížnosti dvou sourozenců, kterým jako dětem na Vánoce zemřela ve Fakultní nemocnici Brno matka. „Bylo porušeno právo stěžovatelů na soudní ochranu,“ sdělil soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Ústavní soud tak dal potomkům novou šanci na milionové odškodné, které žádá každý z nich. Vrchní soud dříve označil případ za promlčený, teď jej musí řešit znovu a bude vázaný verdiktem Nejvyššího soudu. „Je to hezký vánoční dárek pro mé klienty, i když po tak dlouhé době,“ sdělila advokátka sourozenců Kristina Škampová.
Případ začal na Štědrý den v roce 2003, kdy matka dvou chlapců zemřela v bohunické nemocnici na následky krvácení do břicha. Dětem bylo tehdy osm a jedenáct let.
Na Krajský soud v Brně se obrátili v roce 2010, kdy jeden z nich dosáhl plnoletosti. Už předtím jejich otec prohrál jiný spor s nemocnicí, podle soudů doktoři za smrt matky nemohli.
V žalobě se každý ze sourozenců domáhal milionového odškodného. Nemajetková újma jim měla vzniknout kvůli tomu, že matka v nemocnici nedostala řádnou lékařskou péči. Pitvu lékaři v rozporu s předpisy provedli až po dvou dnech, což v pozdějším trestním řízení ztížilo závěry soudních znalců.
Od roku 2008 se obecné soudy začaly řídit zlomovým stanoviskem Nejvyššího soudu a nároky na finanční odškodnění se podle toho po třech letech začaly promlčovat. „Do té doby soudní praxe desítky let zastávala názor, že právo na finanční odčinění se nepromlčuje,“ popsal situaci Jirsa.
Podle něj však Nejvyšší soud dostatečně neřešil, jak řešit „živé“ případy, kterých se změna zvyklostí dotkla.
„Nejvyšší soud řekl, že se právo sjednocuje, nicméně neřekl, jak se má naložit s kauzami, které běží, a nezabýval se ani tím, jak je to s nároky, které ještě u soudu nebyly uplatněny,“ popsal Jirsa, co Nejvyššímu soudu vytýká.
Krajský soud dal nejprve sourozencům za pravdu a po vypracování nového znaleckého posudku potvrdil milionové odškodné. Podle něj ošetřující lékaři nepodnikli dostatečné kroky ke zjištění příčiny a k následné léčbě zhoršujícího se zdravotního stavu.
Nicméně Vrchní soud v Olomouci i později Nejvyšší soud v Brně měly opačný názor. Nejvyšší soud v usnesení z loňského července namítl, že peněžní náhrada nemajetkové újmy podléhá po třech letech promlčení. Vycházel už z klíčového rozhodnutí z roku 2008.
Podle toho by však promlčecí lhůta uplynula už v roce 2006, tři roky po smrti ženy. „Stěžovatelé tak byli vystaveni do patové situace, protože nemohli podat žalobu včas. Nemohli předvídat změnu soudní praxe. Je to postup nemožný a protiústavní, a proto soud napadená rozhodnutí zrušil,“ doplnil Jirsa.
Podle verdiktu Ústavního soudu se má lhůta počítat až od doby, kdy mají účastníci možnost seznámit se se změnou judikatury.
Ústavní soud zrušil původní usnesení Vrchního a Nejvyššího soudu. Sourozenci se tak nejspíš po letech dočkají milionového odškodného.
