Článek
Nedostatečné testování a přeplněné nemocnice. To podle mexické vlády stojí za faktem, že skutečný počet obětí pandemie v zemi je až o šedesát procent vyšší, než ukazují oficiální údaje. Jediný způsob, jak získat přesnější obrázek o dopadech pandemie, je tak zřejmě revize úmrtních listů a přezkoumání počtu úmrtí nad rámec běžného stavu.
V sobotu vláda zveřejnila zprávu, podle které ve spojitosti s covidem-19 v zemi od vypuknutí pandemie do poloviny letošního února zemřelo 294 287 lidí. Od té doby úřady potvrdily na základě testů dalších 26 772 úmrtí, uvedla AP. Mexické úřady pak podle stanice CNBC zaznamenaly za období pandemie zhruba 417 000 úmrtí nad rámec běžného stavu. Z revize úmrtních listů vyplývá, že více než 70 procent úmrtí souviselo s covidem-19.
Nově zveřejněná zpráva také potvrzuje, jak smrtící byla druhá lednová vlna pandemie v zemi. Na konci prosince odhady nadměrného úmrtí naznačovaly celkem přibližně 220 tisíc úmrtí souvisejících s covidem-19 v Mexiku. Toto číslo vyskočilo za pouhý zhruba měsíc a půl přibližně o 75 tisíc.
Nejhůře je na tom mexická metropole Ciudad de México, která patří k nejvíce postiženým městům na světě. V devítimilionové populaci dosud úřady zaznamenaly 38 627 úmrtí. Na město, které tvoří pouze 7,1 procenta populace země, tak připadá 19,3 procenta z celkového počtu úmrtí v zemi, informuje stanice France 24. Situace v hlavním městě byla kritická, přestože má metropole nejlépe vybavená zdravotnická zařízení v zemi. Ciudad de México aktuálně eviduje 430 potvrzených obětí na sto tisíc obyvatel.
BREAKING—Mexico's 🇲🇽 government is acknowledging in a quietly released report that the country's true death toll from the coronavirus pandemic now stands above 321,000. That is almost 60% more than Mexico’s official test-confirmed number #COVID19 cases.🧵https://t.co/mTF2MllhRN pic.twitter.com/wqxTrIvX9c
— Eric Feigl-Ding (@DrEricDing) March 28, 2021
Problém jménem očkování
Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador ve čtvrtek varoval, že zemi teď čeká závod s časem. Zemi podle něj koncem dubna čeká třetí vlna pandemie, do té doby chce alespoň jednou dávkou vakcíny proti covidu-19 naočkovat všechny osoby starší šedesáti let. „Musíme se vyhnout jakémukoli dalšímu nárůstu počtu nových případů, jako se to děje jinde ve světě,“ cituje Obradora France24.
Do země s více než 126 miliony obyvatel dosud dorazilo pouze šest milionů dávek vakcín. Další dva a půl milionu dávek pak zemi přislíbily Spojené státy v rámci pomoci sousedním zemím, milion a půl dávek pak USA pošlou do Kanady, informovala agentura Reuters. V případě dodávky do Mexika jde o největší jednu dodávku vakcín na světě. Výměnou má Mexiko v případě nouze poskytnout Spojeným státům vakcíny od společnosti AstraZeneca, které má země objednané, uvádí magazín The Atlantic.
Mexiko se převážně spolehlo na očkování dvěma čínskými vakcínami, podle serveru LA Times jich země objednala 36 milionů dávek vakcín Sinopharm a CanSino. U obou v Mexiku schválených vakcín odborníci poukazují na nedostatek informací a nízkou účinnost (Sinopharm 79 %, CanSino okolo 66 %). Právě to ale v místních obyvatelích posiluje skepticismus k očkování. Podle průzkumu agentury GEA-ISA, který probíhal od 6. do 9. března, pouze 52 procent z více než tisíce dotázaných Mexičanů uvedlo, že se chce nechat očkovat. Pětina oslovených lidí stále váhá, zbylých 28 procent dotázaných se pak nechce nechat očkovat.
Zemi netrápí jen očkování, ale také turisté. Úřady na mexickém poloostrově Yucatan si v rámci příprav na nával turistů během velikonočního týdne stěžovaly, že návštěvníci, kteří už na poloostrov dorazili, nedodržují opatření, informuje agentura AP.
„Je opravdu politováníhodné sledovat, jak nedisciplinovaně se zde lidé chovají,“ cituje agentura místního šéfa policie Lucia Hernándeze Gutiérreze. „Bylo opravdu frustrující vidět stovky lidí chodit bez roušek,“ dodal policista. „Je opravdu trapné, že jsme se dostali do bodu, kdy žádáme lidi o nošení roušek, když by si sami měli být vědomi rizik, kterým čelíme,“ nechal se slyšet policista.
V reakci na nápor návštěvníků rozhodly místní úřady uzavřít od 1. do 4. dubna zříceninu mayského města Chichén Itzá, aby zabránily dalšímu šíření nákazy. Rozlehlý komplex je druhým nejnavštěvovanějším archeologickým nalezištěm v Mexiku, místo obvykle ročně navštíví asi 1,8 milionu lidí. Druhý rok po sobě pak proběhne bez diváků zřejmě nejslavnější latinskoamerická rekonstrukce ukřižování Krista v Ciudad de México. Běžně si tuto podívanou nenechají ujít až dva miliony diváků, letos budou moci celou akci sledovat v přímém přenosu.
