Data: Pravý opak Česka. Tyto země úspěšně čelí koronaviru

Velmi malý počet nakažených má Nový Zéland. Jeho výhodou je i geografická poloha a jednodušší způsob kontrolování vstupu do země. Hranice ostrova jsou zavřené již více než rok. V současnosti mohou do země přicestovat pouze občané a osoby s trvalým pobytem a následně musí projít čtrnáctidenní karanténou ve vládních zařízeních.

Země s více než 4,8 milionu obyvatel zaznamenala první případ koronaviru koncem minulého února, od té doby evidovala dohromady přes 2400 nakažených. Novému Zélandu se daří držet i velmi nízký počet úmrtí, v souvislosti s covidem-19 zemřelo 26 lidí.

Již minulý rok v březnu tamní vláda představila čtyřstupňový pohotovostní systém, podle kterého dodnes určuje opatření a vyhodnocuje míru rizika přenosu nákazy. Má sloužit i obyvatelům k orientaci v aktuálně platných omezeních.

V současné době je země v nejnižším stupni, který nařizuje zakrytí dýchacích cest cestujícím ve veřejné dopravě, na palubě vnitrostátních letů a řidičům taxíků. Také doporučuje dodržování rozestupů, pravidelného mytí rukou a používání trasovací aplikace.

Nový Zéland spustil očkování 19. února, první dávku zatím obdrželo přes 41 tisíc lidí, kteří patří do nejohroženějších skupin. Jde například o zdravotníky, zaměstnance i klienty v domovech pro seniory a pracovníky v karanténních zařízeních.

Blízká Austrálie také před rokem uzavřela hranice a omezila počet letů. Do země mohou přicestovat pouze lidé s australským občanstvím nebo osoby s trvalým pobytem. Všichni příchozí musí po vstupu do země podstoupit čtrnáctidenní karanténu ve státem určených zařízeních, nejčastěji jde o hotely, které jsou hlídané bezpečnostními složkami. Pobyt v karanténě je navíc často zpoplatněný.

„Po přistání jsme nemohli opustit letadlo, dokud naše zavazadla a vnitřek letadla nevydezinfikovali. Pak jsme po malých skupinách mohli vystoupit a s dodržováním dvoumetrových odstupů jsme čekali na celní kontrolu. Potom jsme museli podstoupit další PCR test a čekat na autobus,“ popisuje svůj přílet do Austrálie Michael Smith, který se do země vrátil po pobytu v Evropě.

Po příjezdu do karanténního zařízení mu přidělili pokoj s toaletou a malým balkonem, který nemohl následující dva týdny opustit. „Museli jsme nosit zařízení, které měřilo naše životní funkce, a každý den si měřit teplotu. Jednou za den si od nás výsledky vyžádali a zeptali se, zda nemáme symptomy. Testovali nás pomocí PCR testů každých pár dnů, a pokud byl někdo pozitivní, musel se přestěhovat do jiného zařízení,“ přibližuje průběh karantény Smith.

Austrálii se i díky přísným podmínkám vstupu do země v kombinaci s dalšími opatřeními podařilo zmírnit počet nakažených, který od začátku září nepřekročil sto nových případů denně. Od propuknutí pandemie zaznamenala země více než 29 tisíc případů nakažených, v důsledku onemocnění zemřelo celkem 909 lidí, poslední případ úmrtí je z 27. prosince.

Stejně jako Nový Zéland začala Austrálie s očkováním později, od 22. února zatím obdrželo první dávku přes 300 tisíc lidí z celkové populace 25 milionů.

Izrael se nejprve snažil zabránit šíření koronaviru velmi přísnými lockdowny, které však měly pouze krátkodobou účinnost. Třetí v pořadí platil od 27. prosince a reagoval na další vlnu epidemie. V této době začala země s očkováním, první dávky vakcíny proti onemocnění covid-19 obdrželi lidé 19. prosince. V současné době se mohou nechat očkovat všichni zájemci starší než 16 let.

Izrael zatím používá pouze vakcíny od společností Pfizer/BioNTech. Pravidelné dodávky se mu podařilo zajistit díky smlouvě, kterou s výrobcem vakcíny uzavřel začátkem ledna. Izrael poskytuje Pfizeru anonymizovaná data o očkovaných, ale i další epidemiologické statistiky, například počty nakažených, hospitalizovaných nebo zemřelých. Společnost Pfizer díky tomu může sledovat účinnost vakcíny v praxi.

Přestože se v posledních dnech počet vykázaných vakcín snižuje, Izrael je stále zemí s dosud největší proočkovaností. V současné době bylo v Izraeli oběma dávkami naočkováno již 54 procent lidí, což odpovídá 4,6 milionu obyvatel.

Lidé, kteří obdrželi obě dávky vakcíny, dostávají od vlády takzvaný zelený pas. Ten jim umožňuje využívat znovuotevřené hotely, bary, restaurace nebo posilovny. V omezeném počtu mohou držitelé zeleného pasu chodit také na koncerty nebo sportovní akce.

Na příznivou epidemickou situaci v Izraeli už reagovaly Řecko a Kypr. Budou uznávat doklad o očkování a pustí na své území izraelské turisty. Kyperské úřady přitom oznámily, že od očkovaných izraelských návštěvníků se nebude požadovat test ani karanténa.

Jižní Korea byla mezi prvními zeměmi, kam se koronavirus SARS-CoV-2 rozšířil. První případ zachytili již 20. ledna minulého roku. Země začala brzy s testováním a trasováním, díky kterému se dařilo držet počty nakažených na nižších hodnotách.

K trasování kontaktů využívají zejména moderní technologie – používají k němu GPS údaje z chytrých telefonů, procházejí záznamy z bezpečnostních kamer a zpětně sledují pohyb podle transakcí kreditních karet. Zároveň kladou důraz na dodržování odstupů, práci z domova a zakrývání dýchacích cest.

Jižní Korea se poučila ze zkušeností s koronavirem MERS v roce 2015, kdy země patřila mezi nejvíce zasažené. Z celkem 186 nakažených jich 38 zemřelo. Korea následně změnila nouzové plány a strategie pro případ propuknutí další epidemie.

Až do prosince minulého roku, kdy se objevila řada lokálních ohnisek například ve věznicích, pečovatelských domech a v náboženských skupinách, masivní testování a důkladné trasování fungovalo a počty nakažených se dařilo držet nízko.

S prosincem přišla třetí vlna, počty případů začaly rychle růst. Korejcům se ale postupně podařilo počet nakažených snížit a v současné době se přírůstky pohybují kolem 400 nakažených denně.

Od ledna minulého roku zaznamenala Jižní Korea dohromady přes 100 tisíc potvrzených případů nákazy. Dosud na onemocnění covid-19 zemřelo 1709 lidí. Stejně jako Austrálie a Nový Zéland začala i Jižní Korea s očkováním teprve koncem února . Obě dávky zatím obdrželo 2691 lidí z více než 700 tisíc vykázaných očkování.