Zapomněli jsme, proč Rusko Ukrajinu napadlo, říká expert

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu?

Hostem Ptám se já je analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík.

Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“

Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.

Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.

Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání.

Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Dojde podle vás k summitu v Budapešti, nebo ne? - Nevím. Donald Trump si z nepředvídatelnosti vytvořil vlastní politickou kvalitu. Nepochybně je to částečně dáno jeho osobnostními rysy, tím, jak přemýšlí, tím, že třeba nerad čte dlouhé podklady. Ale dělá to i trošku záměrně, aby na straně svých partnerů v jednání vytvářel určitou nejistotu a oni si říkali: tak možná raději přijmeme to, co nám Donald Trump nabízí teď, protože bůhví, s čím přijde příště.

2:00 Co by mohl rozehrávat těmi hrami, kdy vystřelí do světa tezi o tom, že se chystá mírový summit v Budapešti, abychom vzápětí zjistili, že to vlastně tak horké není? - Opět to trošku souvisí s Trumpovou osobností, která je hodně o přesvědčení, že významná jednání dotahují samotní lídři. Nikoliv, že se to dotahuje na nějaké nižší úrovni, kdy to lídři potom pouze slavnostně stvrdí. A jeho pozornost je zároveň, a to je také známé, poměrně roztěkaná. To znamená, když se k jeho pozornosti zrovna dostane ukrajinský konflikt, tak on může dospět k tomu: no, tak já už to konečně nějakým způsobem zkusím vyřešit. Což ovšem se často zadrhne právě na praktikáliích. A v mezidobí přijde nějaký další impuls, kdy Donald Trump musí řešit něco dalšího a ztratí pozornost. Těžko říct, jestli mu tentokrát pozornost vydrží.

3:30 A pokud mu vydrží, tak jestli dokáže vytvořit takovou kombinaci, že přivede ty dvě strany konfliktu k jednání a pomůže jim dosáhnout nějakého kompromisu. Který podle mě v tuhle chvíli už je poměrně jasný, neděje-li se v pozadí toho konfliktu nějaký vývoj, který ještě zcela nedokážeme vidět - typu, že jedna strana vyvíjí nějaký zbraňový systém, který úplně změní dynamiku na bojišti, nebo třeba vyvíjí novou taktiku, která změní ten vývoj. Pokud se to nestane, tak Rusko bude pravděpodobně ještě nějakou dobu pomalu postupovat a nakonec stejně bude muset uzavřít nějaký kompromisní mír.

4:00 Co se musí stát, aby na takový kompromis byl připraven Vladimir Putin? - To je určitě klíčová otázka. Od nástupu Donalda Trumpa se pozice sbližují, tlačí to trochu obě strany k tomu, aby zkoušely jednat. Zároveň ten konflikt nevede k žádné změně. Letošní ruská ofenziva opět postoupila. Tu a tam o pár kilometrů někde, někde o pár desítek. Ale v kontextu ukrajinského bojiště to není tak moc. Zároveň se neukázalo, že by se ukrajinská armáda vyčerpala. Byť je známo, že má problémy s dostatkem personálu, tak stále dokáže linie udržet. A velká otázka je, proč je Vladimir Putin dál připraven takhle hrozně moc krvácet, aby velmi drobně vylepšil svoji pozici.

4:30 Velmi zajímavé vysvětlení přinesl Financial Times v nedávném článku, byť je to do určité míry spekulace. Ohledně otázky informací existuje teoretický přístup, trošku podobný, jako když v ekonomii používáme přístup toho, že lidé maximalizují zisky. Je to velmi užitečné zjednodušení. A tohle zjednodušení říká, že žádné války by nebyly, kdyby ty dvě strany přesně věděly, jak válka dopadne. Protože kdyby to věděly, tak se dohodnou. A my víme, že Vladimir Putin nevěděl, jak válka dopadne. A víme, že mu byly informace velmi lakovány narůžovo. S tím právě přišel Financial Times, že Putinovo okolí mu stále přináší informace z fronty lehce přelakované narůžovo. Může mu to podávat třeba tak, že tu a tam Rusko obsadí nějakou vesnici, že jednotky postupují, že úspěchy jsou velké, trošku zmenší v hlášeních svoje ztráty, trošku zvětší ty ukrajinské. A pokud si Vladimír Putin myslí na základě těch hlášení - a bylo by to úplně kompatibilní s tím, co víme, že se v jeho okolí děje - že vyhrává, tak potom není úplně tlačen do toho, aby šel do kompromisu.

9:00 Řekl byste, že teď je válka ve stavu zamrzlého konfliktu, respektive konfliktu, kdy jsou obě strany zaseklé v blocích a v zásadě se frontová linie dramaticky nehýbe? - Neřekl bych úplně zamrzlý konflikt, spíš to k němu může směřovat. Protože se bude bojovat méně a méně a válka nikdy neskončí nějakým formálním příměřím. Jenom se začnou obě strany ostřelovat méně často až do situace, kdy to přestaneme vnímat jako válku.

14:00 V jaké situaci v tuhle chvíli je Ukrajina a Rusko, v jaké jsou kondici tyto země, pokud jde o další vedení válečného konfliktu, jsou? - Obě země nepochybně trpí čím dál tím víc a náklady toho konfliktu jsou obrovské. Zejména z hlediska padlých na obou stranách, to je něco, co ty společnosti hluboce cítí.