Hlavní obsah

Místo neonacistů šíří nenávist SPD, uvádí zpráva o extremismu

Předseda SPD Tomio Okamura.

Reklama

4. 7. 11:15

Dezinformační média mohou přimět k radikalizaci občany bez přímé vazby na extremisty, uvádí výroční zpráva z dílny Ministerstva vnitra. Příkladem je příznivec SPD Jaromír Balda odsouzený za teroristický útok.

Článek

Šíření nenávisti v loňském roce přestalo být doménou tradičních extremistů, doplnily je populistické xenofobní skupiny a dezinformační média. Ve zprávě o projevech extremismu za rok 2019 to uvedlo ministerstvo vnitra. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, byla tradiční pravicová scéna xenofobními uskupeními zcela zastíněna. Jednoznačně jim dominovalo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Podle něj jde o pokračování zneužívání ministerstva vnitra ministrem Janem Hamáčkem (ČSSD) k politickému boji.

Zpráva hnutí SPD zmiňovala už v minulosti, Okamura se proti ní vždy ohradil, je podle něj politicky motivovaná. Hnutí sice podle dokumentu v loňském roce čelilo vnitřním neshodám i roztržce s konspiračním webem Aeronet, který začal publikovat články zaměřené proti jeho představitelům, i přesto ale zůstalo nejvlivnějším subjektem podněcujícím xenofobní nálady ve společnosti.

„Tyto nesmysly jsou pouze pokračováním zneužívání ministerstva vnitra ministrem Janem Hamáčkem z ČSSD k politickému boji vůči politickým oponentům, jelikož ČSSD zoufale klesají preference. Po jarním pokusu o stíhání poslankyně SPD Karly Maříkové za pravdivé postoje odsuzující nelegální migraci a islamizaci tak pokračují pokusy ministerstva vnitra pod vedením ČSSD o kriminalizaci vlastenců a lidí, kteří nesouhlasí s politikou Evropské unie,“ uvedl Okamura v reakci pro ČTK.

Získat body pomocí „rozsévání nenávisti a vyhroceného nacionalismu“ se ale snažily i jiné politické skupiny. Zpráva zmiňuje kampaň Sdružení Mostečané Mostu před komunálními volbami. Sdružení mělo mimo jiné na reklamních plochách strany hesla typu „Nepřizpůsobivé není třeba řešit, ale vyřešit“ či „Neumíš se chovat, nemůžeš s námi žít“.

Na tradiční krajně pravicové scéně ale i tak zaznamenali policisté oproti předchozím rokům oživení, na kterém se významně podílela organizace Národní a sociální fronta. Vedle ní na české scéně působily i další skupiny neonacistů, které podle dokumentu charakterizovala „absence širšího povědomí o nacistické ideologii“.

Internetová válka

Podle zprávy docházelo k nárůstu agresivity zejména ve virtuálním prostředí, podle expertů z vnitra přitom existují obavy z přerůstání nepřátelství na internetu ve fyzické násilí. Boj s nenávistí na internetu je proto jednou z priorit policie i státního zastupitelství. „Je potřeba nadále zdůrazňovat, že trestně odpovědní za nenávistně motivovanou trestnou činnost na internetu nejsou pouze příslušníci či sympatizanti extremistických hnutí,“ uvádí zpráva. Šíření nenávisti k jiným společenským skupinám podle expertů navíc přesně zapadá do scénářů vlivových operací jiných zemí namířených proti České republice.

Důležitým nástrojem šíření nenávisti se podle vnitra stala i některá dezinformační média, která sama záměrně generovala kontroverzní témata a podsouvala je xenofobním subjektům. Nebezpečnost těchto médií ukázal například případ příznivce SPD Jaromíra Baldy, který byl odsouzen za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. V procesu sehrála podle vnitra významnou roli právě mediální manipulace. Ze zkušeností z Evropy i z Česka podle zprávy vyplývá, že prostřednictvím těchto médií dochází k radikalizaci lidí, kteří nemají vazbu na extremistické skupiny.

Anarchistické skupiny v loňském roce podle zprávy spíše stagnovaly, pokoušely se hlavně podílet na ekologických iniciativách. Významnou událostí bylo vyklizení Autonomního sociálního centra Klinika na Praze 3. Aktivisty výrazně finančně zasáhlo, když exekutor po vyklizení požadoval uhrazení nákladů exekuce. V Praze poté další větší objekt neobsadili. Anarchisté se také vyjadřovali k událostem v zahraničí, podporovali například Kurdy ze syrského regionu Rojava. Dogmatičtí komunisté pouze komentovali události v zahraničí, s relevantním aktuálním tématem podle zprávy přijít nedokázali.

V kapitole týkající se nábožensky motivovaného extremismu zmiňuje zpráva fakt, že se ani Česku nevyhýbá proces izolace různorodých muslimských komunit.

„K ní přispívá i působení různých islamofobních skupin, ze kterých někteří muslimové pociťují obavy. Stoupenci extremistických výkladů islámu způsobují naopak distancování majority od muslimů. Extremisté z řad majority i muslimské minority přispívají k tomu, že jsou celé skupiny a priori vnímány jako rizikové, nebezpečné a extremistické,“ vysvětluje zpráva. Prostředí nedůvěry je přitom podle dokumentu podhoubím pro radikalizaci.

Novinkou byla v loňském roce trestní řízení proti osobám, které čelily obvinění ze zapojení do konfliktu na východě Ukrajiny. Orgány činné v trestním řízení řešily i několik případů podpory terorismu, například schvalování teroristického útoku v novozélandském městě Christchurch.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené