Hlavní obsah

Spor Austrálie a Francie už je osobní, unikly textové zprávy politiků

Foto: Profimedia.cz

Francouzský prezident Emmanuel Macron a australský premiér Scott Morrison při setkání v Paříží v červnu 2021.

Reklama

2. 11. 14:45

Média přetiskla fragment komunikace mezi australským premiérem a francouzským prezidentem. Podle textové zprávy Francie věděla o úmyslu svého partnera odstoupit od dohody o dodání dvanácti ponorek. To přitom Paříž odmítala.

Článek

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v neděli se Scottem Morrisonem setkal poprvé od září, kdy Austrálie, USA a Británie ohlásily vytvoření nového bezpečnostního paktu pro oblast Asie nazvaného AUKUS. Jeho součástí bylo rovněž odstoupení od velké zbrojní zakázky na dodávku dvanácti ponorek francouzské firmy Naval Group, místo nichž se Canberra rozhodla nakoupit jaderné ponorky od USA.

Vytvoření paktu vyvolalo značnou nelibost Francie, která tvrdí, že o úmyslu předem nevěděla a že ji pakt i zrušení zbrojní dohody zaskočilo. Paříž načas dokonce odvolala z Canberry i Washingtonu své velvyslance.

Macrona se po nedělním setkání novináři ptali, zda si myslí, že mu australský premiér letos v červnu lhal, když se spolu na diplomatické večeři bavili o stavu obří zbrojní zakázky. „Nemyslím si to, vím to,“ reagoval francouzský prezident.

Australský premiér se v pondělí na klimatické konferenci v Glasgow proti Macronovým poznámkám ohradil a označil je za pomluvy. „Nebudu přijímat urážky Austrálie. Nebudu to přijímat jménem Australanů,“ řekl novinářům. Agentura AP poznamenala, že podle většiny pozorovatelů mířila Macronova poznámka na Morrisona osobně.

V australských médiích se navíc objevila uniklá textová zpráva z komunikace, kterou oba lídři údajně měli vést jen několik dní před oznámením paktu AUKUS.

Morrison se podle nejmenovaných vládních zdrojů listu The Australian pokoušel s Macronem spojit dva dny před zveřejněním dohody, francouzský prezident mu však hovor nevzal. „Mám očekávat dobré, nebo špatné zprávy pro naše společné ponorkové ambice?“ měl podle deníků Sydney's Daily Telegraph a Australian Financial Review SMS zprávou reagovat Macron. Morrisonova odpověď není známa.

Francie přitom tvrdí, že byla rozhodnutím Austrálie zcela zaskočena.

Zpráva zřejmě do médií unikla s Morrisonovým vědomím, ten to však odmítl komentovat.

Řekl, že je podle něj důkazem toho, že Francie problémy s kontraktem tušila. A jeho zrušení tak nelze označit za „bodnutí do zad“, jak to udělal francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.

„Kontaktovali nás, když jsme se snažili uskutečnit ten hovor, a on (Macron) dal jasně najevo, že se obává, že by ten telefonát mohl vyústit v rozhodnutí Austrálie nepokračovat ve zbrojní dohodě,“ řekl v pondělí Morrison.

Dodal, že svou nespokojenost se zbrojní zakázkou uzavřenou jeho předchůdcem Malcomem Turnbullem v roce 2016 dával Paříži najevo již delší dobu. Paříž pak údajně nemohl předem informovat o dohodě s Británií a USA z bezpečnostních důvodů.

Podle některých Morrisonových kritiků (včetně Turnbulla) se australský premiér neměl spoléhat na to, že Francouzi jeho úmysly vyčtou z různých náznaků; měl jednat s Paříží napřímo. Turnbull médiím řekl, že pokud Austrálie chtěla jaderné ponorky, mohla se na nich domluvit rovnou s Francií.

Na Morrisona se kvůli uniklé soukromé Macronově zprávě snesla kritika opozičních politiků, podle nichž tím premiér diplomatickou roztržku s Paříží ještě více vyhrotil a rovněž ohrozil důvěryhodnost Austrálie v očích dalších zahraničních lídrů.

Francie nový vývoj zatím nekomentovala, ve středu však chystá vystoupení před novináři francouzský velvyslanec v Austrálii Jean-Pierre Thebault.

Ke kauze se příliš nechtějí vyjadřovat Spojené státy. Zdroj deníku The Guardian z Bílého domu odmítl sdělit, o kom přesně mluvil prezident Joe Biden, když o kauze mluvil s Macronem minulý týden v Římě. „Měl jsem dojem, že Francie byla informována dlouho předtím o tom, že dohoda neprojde. Přísahám Bohu, nevěděl jsem, že jste informováni nebyli,“ měl podle deníku říci Biden Macronovi.

Hervé Lemahieu z australského think-tanku Lowy Institute řekl, že Austrálie má plné právo rozhodnout se pro zrušení smlouvy s Francií a vstoupit do AUKUSu, ale komunikace s Francií by podle něj „mohla být řešena trochu obratněji a diplomatičtěji“, řekl Guardianu.

Zveřejnění textové zprávy považuje Lemahieu za „vysoce nekonvenční chování mezi státníky“ a odráží to podle něj fakt, „jak osobním se tento spor stal“. „Myslím, že klíčovým faktem zde také je to, že jak prezident Macron, tak premiér Morrison jsou dva muži, které v roce 2022 čekají volby. Oba vidí tuto situaci jako ránu pro svou prestiž, a mluví tak především směrem k domácímu publiku než k sobě navzájem,“ myslí si Lemahieu.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované