Hlavní obsah

Může Agrofert přijít i o hlavní evropské dotace? Sami nevíme, neexistuje precedens, brání se fond

Jak Agrofert čerpal dotace a kolik dluží bankám.Video: Redakce Seznam

 

Reklama

Do středy má Evropská komise dát českému premiérovi vědět, zda podle ní zůstává ve střetu zájmů. Zda může Agrofert vedle projektových dotací přijít i o klíčové zemědělské peníze, přitom netuší ani platební agentura, která je vyplácí.

Článek

Už před půl rokem rozhodla Evropská komise o tom, že nebude holdingu Agrofert proplácet evropské peníze na projekty a investice, dokud se nevyjasní, zda tuzemský premiér je nebo není v nepřípustném střetu zájmů. Andrej Babiš své firmy včetně koncernu Agrofert převedl po svém nástupu do čela vlády do svěřenského fondu. Přesto ho Unie podezřívá, že jeho vliv na podnikání zůstal v rozporu s pravidly.

Jak však připomíná server iRozlas.cz, většina evropských peněz na účty Agrofertu proudí z Bruselu dál. Jde o takzvané nárokové dotace, které proplácí Státní zemědělský interveční fond (SZIF) a na které má podle unijních pravidel nárok každý zemědělec, pokud se o půdu a zvířata řádně stará.

Pro zemědělce jde přitom zpravidla o klíčový příjem evropských peněz. V roce 2017 získal Agrofert právě na nárokových dotacích zhruba 1,2 miliardy korun. Pro loňský rok iRozhlas uvádí částku sedm set milionů korun z celkových více než devíti set milionů, které Agrofertu SZIF proplatil.

Těchto peněz se stopka Evropské komise netýká – alespoň zatím. Zda to tak ale zůstane i do budoucna však dosud nedokáže platební agentura, která je za vyplácení těchto peněz zodpovědná, předpovědět. „Je to výjimečný případ a i pro nás je to nová situace, sami nevíme,“ připouští na dotaz Seznamu mluvčí SZIF Vladimíra Nováková.

Fond podle ní stále čeká na výsledek auditu, který do Česka kvůli Babišově podnikání poslal evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger zkraje roku.

„Sami od sebe nemůžeme nic pozastavit jen kvůli tomu, že se něco píše v médiích,” vysvětluje Nováková. „Potřebujeme mít jasné rozhodnutí na papíře. Až pokud komise najde nějaké pochybení, budeme to řešit dále,“ dodává. SZIF je ze zákona nezávislou institucí spadající pod Ministerstvo zemědělství, protože však rozděluje evropské peníze, jsou pro něj unijní legislativa a rozhodnutí Evropské komise klíčové a závazné.

Nováková však zdůrazňuje, že plošných dotací se šetření komise nijak netýkalo. „Audit vůbec nezpochybňuje plošné dotace. Tam je jedno, jestli požádá ten nebo onen. Takže přímých plateb by se rozhodnutí komise týkat nemělo.” Stoprocentní jistotu však nemá: „To vám mohu říkat dnes. Já teď skutečně nevím, jakých to dozná důsledků do budoucna,“ připouští.

Důsledkem, byť v tuto chvíli jen velmi teoretickým, by mohlo být i to, že by Agrofert musel stovky milionů korun za nárokové dotace zpětně vracet. „Obecně postupujeme tak, že pokud se prokáže, že žadatel získal dotaci neoprávněně, vymáháme po něm vyplacené peníze zpět,“ doplňuje Nováková.

Takovému kroku by však musel předcházet jednoznačný pokyn Evropské komise, ke kterému se podle všeho neschyluje.

Původně komisař Oettinger sliboval, že resumé auditorů předloží do konce března. Pak ale termín zveřejnění toho, k čemu auditoři při zkoumání Babišova střetu zájmů a čerpání evropských peněz dospěli, posunul.

Do této středy by výsledek auditu měl od komise dostat Babiš a české úřady. SZIF však podle Novákové dosud dokument od komise neobdržel.

Dva měsíce pak bude mít „česká strana“ na to, aby se ke zprávě vyjádřila. Teprve poté komise závěry šetření hodlá zveřejnit.

V unijních kuloárech se mluví o tom, že si odcházející komise nechtěla tuzemského premiéra rozhněvat v klíčovém období, kdy se vedení unijních institucí bude po eurovolbách měnit.

Reklama

Doporučované