Článek
Na frontě mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny začalo platit nové příměří. Pozorovatelé z řad separatistů ve společném středisku pro kontrolu příměří podle povstalecké agentury DAN od půlnoci nezaznamenali žádné porušení klidu zbraní. Strany nehlásí nové potyčky, v neděli se ale ještě střílelo.
„Ruští žoldáci během neděle třináctkrát stříleli po ukrajinských pozicích, jeden voják byl zraněn,“ citovala agentura Interfax-Ukrajina z dnešního ukrajinského armádního komuniké. Podle něj separatisté k ostřelování ukrajinských pozic kromě ručních zbraní použili i minomety, vypálili tři střely ráže 122 milimetrů a pokusili se zaminovat ukrajinské pozice u jedné vsi za pomoci granátometů. Raněný voják je podle lékařů v uspokojivém stavu.
One of the main events of the past week was the coordination within the meeting of the #TripartiteContactGroup “Complete and Comprehensive Ceasefire” in #Donbas from 00:00 on 27 July.#hybridwar #RussianAgression https://t.co/Ozd63h8ZFN
— Promote Ukraine (@PromoteUkraine) July 27, 2020
Velení ukrajinských sil rovněž upozornilo, že příměří nezbavuje ukrajinské vojáky akceschopnosti a jednotky jsou v případě porušení dohod připraveny klást nepříteli náležitý odpor.
Krátce před zahájením příměří si v neděli telefonovali prezidenti obou států Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři se podle listu Kyiv Post shodli na podpoře příměří, Zelenskyj pak Putinovi sdělil, že je třeba přijít i s dalšími kroky, které by vedly k osvobození ukrajinských občanů vězněných na Krymu, na Donbasu i v Rusku.
Pohřeb ukrajinského vojenského lékaře Mykoly Ilina. Lékař byl zabit během působení na Donbasu.
Putin zase svému protějšku vyčetl, že v letošním roce plánuje regionální volby, což je v rozporu s mírovými dohodami z Minsku. Ty podepsaly obě strany konfliktu v roce 2015, k jejich plnění ale až dosud nedošlo. Zelenskyj označil nynější příměří za průlom v minském mírovém procesu, jeho kritici pak tvrdí, že se Rusku de facto vzdává.
Loni v prosinci se pak lídři obou zemí sešli v Paříži spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, aby se mírový proces pokusili oživit. Výsledkem schůzky byla výměna vězňů mezi Kyjevem a donbaskými separatisty, které podporuje Rusko.
Ukrajinu a Rusko ale stále dělí hned několik sporných otázek: pořádání výše zmíněných regionálních voleb, kontrola hranic na území ovládaném separatisty, stažení ruských vojáků a jejich techniky nebo odzbrojení separatistů.
Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za „ruské žoldnéře“ a „okupanty“. Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých.
