Hlavní obsah

Na Hrad chtějí oficiálně čtyři kandidáti. Těžké váhy vyčkávají

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Pravda vítězí, stojí na prezidentské vlajce. Otázka zní, kdo zvítězí v „hradních“ volbách.

Reklama

30. 10. 20:00

Nejpozději v polovině příštího roku bude muset předseda Senátu vyhlásit termín voleb, z nichž začátkem roku 2023 vzejde nástupce prezidenta Miloše Zemana. Přinášíme seznam lidí, kteří už kandidaturu ohlásili nebo o ní uvažují.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Češi si budou novou hlavu státu vybírat v řádném termínu v lednu 2023. Během nadcházejícího půl roku by tak měli zájemci o prezidentský úřad ohlásit kandidaturu a rozjet kampaň. Kandidaturu zatím oficiálně ohlásili čtyři lidé.

O cestě na Hrad uvažuje i řada dalších osobností, zatím si ale nechávají otevřená zadní vrátka.

Záležet nejspíš bude na podpoře pěti stran, které nyní skládají vládu. Obě koalice (Spolu i PirSTAN) by rády postavily jednoho silného kandidáta. Na něm se však budou muset nejprve shodnout. Třeba u ODS se už delší dobu mluví o senátorce Miroslavě Němcové. Svoji kandidaturu v minulosti nevyloučila, ale ani nepotvrdila. Každé rozhodnutí podle ní má svůj čas.

Podle Hospodářských novin si koalice Spolu už zadala průzkum, který má ukázat, kdo by byl neschůdnějším kandidátem pro širokou veřejnost

Prvním, kdo rozhodnutí kandidovat na prezidenta veřejně oznámil, byl senátor a neúspěšný kandidát z volby v roce 2018 Pavel Fischer. V roce 2018 skončil v prezidentských volbách na třetím místě a ještě týž rok se stal senátorem za Prahu 12.

Hned po úspěchu v senátních volbách uvedl, že chce kandidovat na prezidenta v roce 2023. „Počítám s tím, že za čtyři roky bude Česká republika v jiném světle a bude mít možná úplně jinou agendu než dnes. Sám za sebe se ale chci připravit, aby voliči se mnou mohli počítat,“ řekl tehdy po vyhraném druhém kole senátních voleb.

Na dotaz Seznam Zpráv, zda jeho rozhodnutí stále platí, Fischer nereagoval.

O rok později kandidaturu ohlásil další účastník klání z roku 2018 Marek Hilšer. Stalo se tak v listopadu 2019. „Mé rozhodnutí stále platí,“ potvrdil nyní Seznam Zprávám.

+9

Letos v květnu oznámila kandidaturu advokátka Klára Long Slámová, která se rovnou vrhla i do kampaně. Někdejší obhájkyně Jiřího Kajínka má v provozu webové stránky vaseprezidentka.cz a na sociální síti je aktivní pod profilem, který má v názvu „vaše první prezidentka“.

Aktivní má už i transparentní účet, na který od června, kdy ho spustila, zatím obdržela finanční dar od šesti lidí. Nejmenší částka byla 95 korun, nejštědřejší dárce přispěl 200 tisíci. Slámová zatím z účtu utratila jen 6 tisíc korun na IT podporu.

Jako poslední zatím svého kandidáta oznámila iniciativa Otevřeme Česko – Chcípl PES. Do voleb vyšle Jakuba Olberta. Na jeho podporu musí nashromáždit 50 tisíc podpisů občanů, jak určuje zákon.

Možnost získat 20 podpisů poslanců nebo 10 senátorů odmítli. „Věříme, že lidé upřednostní prezidenta, který nebude mít vazby na současnou politickou garnituru, bude dohlížet na současnou Sněmovnu a hájit zájmy občanů,“ uvedla iniciativa v tiskovém prohlášení.

Výzkumná agentura Median v září, dva týdny před sněmovními volbami, zjišťovala mezi Čechy, koho by od roku 2023 chtěli za prezidenta. Nejvíce lidí, čtvrtina oslovených, řeklo, že neví. Z konkrétních jmen získal největší podporu armádní generál ve výslužbě Petr Pavel.

Ten kandidaturu ještě oficiálně nepotvrdil, byť kolem tématu neustále krouží. Zatím nejblíž tomu byl letos v červenci v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kdy řekl, že rozhodnutý už je, že odradit ho mohou jedině vážné zdravotní problémy u něj nebo v rodině. „Takové věci by určitě měly velký vliv. Ale žádné další důvody si nedovedu představit,“ řekl.

Letos na jaře představil iniciativu Spolu silnější, v jejímž rámci dělá sbírku pro potřebné, vede rozhovory s lidmi různých profesí nebo v rámci charity objíždí republiku. V létě to bylo na motorkách. Že jde o kampaň, ale v té době stále odmítal.

Jako druhý v průzkumu skončil končící premiér Andrej Babiš (ANO), končící šéf kabinetu však opakovaně kandidaturu na hlavu státu odmítá. „Vůbec to není téma, máme teď plno práce,“ řekl naposledy tento týden v rozhovoru pro rádio Zet. Po sečtení hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny však Babiš uvedl, že jeho hnutí kandidáta do prezidentské volby postaví. „Hnutí tu bude, čekají nás krajské a prezidentské volby, v nichž budeme participovat,“ uvedl tehdy.

Jako možné kandidáty by si část Čechů uměla představit i další lidi, v souvislosti s nimiž se o kandidatuře na nejvyšší úřad hovoří, ale sami ji ještě nepotvrdili.

Podporu části veřejnosti by měla třeba končící rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, která v nedávných volbách už post neobhajovala, čímž naznačila své možné další směřování.

„Mně mandát končí na konci ledna 2022, do té doby se chci své funkci naplno věnovat. Na rektorku znovu nekandiduji proto, že mě čekají nové výzvy mimo akademickou sféru. Až mi vyprší mandát, rozhodnu se, zda tyto výzvy přijmu,“ odpověděla bez bližších podrobností na dotaz Seznam Zpráv, zda bude, či nebude kandidovat.

Podobně odpověděl i další z možných kandidátů, odborářský šéf Josef Středula, který by mohl být přijatelný především pro voliče z levicového spektra.

„Čas pro takové rozhodnutí je dostatečný, mám ještě prostor to promyslet. Teď je z hlediska odborů hodně důležitých věcí, kterými se musím zaobírat, jako drahota, růst cen energií, problémy v autoprůmyslu,“ uvedl.

Podle Hospodářských novin už někteří možní kandidáti začali obcházet senátory a poslance a shánět jejich podpisy potřebné pro kandidaturu. Takto se na poslance prý obrátila třeba dřívější neúspěšná kandidátka Jana Bobošíková nebo Denisa Rohanová ze spolku Česká asociace povinných. Senátora Jana Horníka (STAN) podle HN oslovil miliardář a matematik Karel Janeček.

Mezi možnými prezidentskými kandidáty, které lidé v průzkumech uváděli, byl třeba i člověk, který již prezidentem po dvě volební období byl – Václav Klaus. I on zatím dotazy na možnou opětnou kandidaturu odbývá nejasnými prohlášeními.

Klausův mluvčí Petr Macinka Seznam Zprávy odkázal na exprezidentovo vystoupení na rádiu Impuls ze začátku října letošního roku. „Já tuto věc nevylučuju. Když ovšem vidím, co se děje v dnešních předvolebních kampaních, jaké podpásovky se udělují, je to náznak toho, co bude v prezidentských volbách. A tady možná ta druhá myšlenka se může vyřešit, jestli to stojí za to,“ řekl.

V minulosti ještě naznačil kandidaturu třeba i televizní moderátor a mediální podnikatel Jaromír Soukup, který v dubnu 2019 na své televizi Barrandov uvedl, že o tom „docela vážně uvažuje“. Vysvětlil to údajně docela slušnou podporou ve výzkumech a vysokou známostí svého jména.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované