Hlavní obsah

Političtí veteráni se vracejí na nová místa. Bývalý ministr přichází jako nechtěný

Trojice bývalých politiků se vrací do vládních orgánů.Video: Filip Kalčák, Seznam Zprávy

 

Reklama

Největší pozdvižení vyvolala nominace Františka Bublana do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Článek

Týden návratů politických matadorů má za sebou česká veřejná scéna. Trojice bývalých ministrů zasedne ve vládních či veřejných institucích.

V pondělí vláda schválila nominaci exministra kultury Daniela Hermana do Rady pro lidská práva. Ve vládním orgánu, který se stará o dodržování a naplňování ústavy a Listiny základních práv a svobod, vystřídá filozofa Daniela Kroupu.

Hermanova nominace vyvolala diskusi o tom, zda je legitimní, aby bývalý kněz a poslanec KDU-ČSL působil v radě, v níž je místopředsedkyní Helena Válková. Bývalá členka KSČ je v úřadu od května, její zvolení bylo právě pro Kroupu důvodem k rezignaci. „Vláda pana Babiše dala jmenováním této osoby jasně najevo, že o nestranné a věcné posuzování této otázky nemá zájem. Nechci se na ničem takovém podílet,“ uvedl Kroupa pro ČTK.

Herman v médiích kontroval. „Já jsem přesvědčený antikomunista a vím proč, ale vím o tom natolik mnoho, že dovedu pochopit lidi, kteří tomu z určitých důvodů nedokázali odolat,“ řekl bývalý ministr.

Pelikán se vrací ke „svému“ resortu

V úterý pak navrhlo ministerstvo spravedlnosti v čele s ministryní Marií Benešovou do Legislativní rady vlády Roberta Pelikána. Člen hnutí ANO byl dříve sám ministrem spravedlnosti a mezi lety 2015 až 2017 byl Hermanovým vládním kolegou v kabinetu Bohuslava Sobotky.

Legislativní rada vlády České republiky je poradním orgánem v oblasti legislativní činnosti. Její zaměstnanci pracují podle vládního webu za symbolickou odměnu. Pokud vláda Pelikánovu nominaci schválí, bývalý ministr začne v Legislativní radě pracovat od září.

Bublan do ústavu, který chtěl zrušit

Ve středu Senát potvrdil nominaci exministra vnitra a bývalého senátora ČSSD Františka Bublana do rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Proti jeho zvolení se v minulosti vyslovovala řada kritických hlasů.

Předsedové odborových organizací ÚSTR Miroslav Vodrážka a Petr Blažek poslali senátorům otevřený dopis, ve kterém popsali, proč nesouhlasí s Bublanovou nominací. Pro zvolení Bublana ovšem nakonec bylo 44 ze 74 hlasujících.

„Vznik ÚSTR byl vedle jiného motivován snahou změnit tehdejší velmi nekvalitní a nesystematický způsob zpřístupňování archivních dokumentů Státní bezpečnosti badatelům. Za tento neuspokojivý stav měl zásadní spoluodpovědnost František Bublan, který stál v letech 2001–2004 v čele civilní rozvědky (Úřad pro zahraniční styky a informace) a který byl v letech 2004–2006 ministrem vnitra,“ napsali pracovníci ÚSTR v otevřeném dopise.

Blažek s Vodrážkou rovněž uvedli, že Bublan patřil v roce 2007 mezi poslance, kteří poslali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, na jehož základě byl ÚSTR zřízen.

Úkolem ÚSTR je zkoumání a nestranné hodnocení československé doby nesvobody pod nacistickou nadvládou (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Vedle ústavu funguje také Archiv bezpečnostních složek, který zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.

Reklama

Související témata:

Doporučované