Hlavní obsah

Nebojíme se to říct nahlas: otevřete školy, žádá výzva šéfky Dermacolu

Majitelka české značky Dermacol Věra Komárová

Reklama

4. 11. 2020 14:27

Žádáme okamžitý návrat žáků a studentů do škol, píše se ve výzvě Zdravého fóra. Její autorkou je majitelka české značky Dermacol Věra Komárová a spisovatel a režisér Jan Tománek. Podepsali ji lékaři Jiří Beran nebo Martin Balík.

Článek

Zatímco některé spolky, učitelé, ale i řada rodičů tlačili minulý týden na to, aby se od pondělí uzavřely nejen speciální, ale také mateřské školy, na druhé straně debaty je skupina lidí, která žádá okamžité otevření škol. Tu nově rozšířila i výzva Zdravého fóra.

Stojí za ní šéfka kosmetického Dermacolu Věra Komárová a spisovatel Jan Tománek, který režíroval například animovaný film Kozí příběh. Mezi signatáři petice nechybí ale ani známí lékaři, jako je epidemiolog Jiří Beran, vedoucí intenzivní péče VFN v Praze Martin Balík, molekulární genetička Soňa Peková nebo miliardář Karel Janeček.

„Moje děti byly letos ve škole jen tři měsíce, výuka na dálku opravdu nestačí a trpí i sociálně. Žádné děti si takový přístup od nás nezaslouží,“ říká Komárová.

Podle ní se na Západě ukazuje, že školy mohou být alespoň částečně otevřené a ke zrychlení nákazy to nevede. „Jenže se to každý bojí říct veřejně. Všichni se na opatření rozčilují, přijdou jim často nesmyslná, ale říci to nahlas a na jméno, to se v současné atmosféře strachu nikomu nechce,“ horuje Komárová.

Podle průzkumu CVVM z poloviny září byl ale postoj české veřejnosti k plošnému uzavření škol protichůdný. Dotazování navíc proběhlo v době, kdy křivka počtu nakažených teprve nabírala na intenzitě. Proti opětovnému zavření škol bylo v té době 51 procent respondentů, v případě zhoršení situace s krokem ale souhlasilo 42 procent lidí.

Šéfka Dermacolu Komárová má ale částečně pravdu, třeba v Německu, Rakousku, Švédsku nebo Francii se prozatím opatření prezenční výuky nedotkla. Na druhou stranu řada zemí v Evropě převedla na distanční vyučování všechny školy vyjma prvního stupně základních škol nebo jen nejmladších ročníků, to se týká třeba Slovenska nebo Polska, směřuje k tomu také plošně Itálie.

Je ale třeba dodat, že v žádné z těchto zemí nerostly v posledních týdnech počty nakažených, hospitalizovaných a úmrtí na covid-19 tak rychle jako v Česku. Podobně na tom je například Belgie, ve které rovněž všechny školou povinné děti zůstávají doma. Tamní vláda prodloužila kvůli koronaviru prázdniny až do 15. listopadu. Plošně se ale školy zavřely na šest týdnů také v Izraeli nebo na dva týdny v Severním Irsku.

„K uzavírání škol sice může docházet i jinde, to ale neznamená, že je to dobře. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že jde o globální hysterii. Zavírat první stupeň základních škol je úplná hloupost,“ říká jeden z hlavních signatářů petice, matematik a spolumajitel společnosti RSJ Karel Janeček.

Petice Zdravého fóra zdůvodňuje otevření školy také tím, že riziko nákazy je tam zcela zanedbatelné. Odkazuje se přitom na data Ministerstva zdravotnictví, která ale nemusí být úplně přesná. Hygienici totiž v době prezenční výuky nestíhali trasovat nakažené a skutečný zdroj nákazy se nedařil nalézt.

Šéfka krajské hygieny Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová pro iDnes.cz popsala, že před přechodem na distanční výuku zaznamenávali hygienici třetinu všech přenosů nemoci právě ve škole. I proto patrně z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která získal server Aktuálně.cz, vychází, že druhou nejvíce promořenou profesí jsou učitelé, před nimi se nachází pouze pracovníci v administrativě a kancelářích.

Zpětně se tak spíše ukazuje, že se nepodařilo zajistit, aby výuka mohla probíhat bez rizika nákazy, a stát nezvládl v čas trasovat nakažené. Na informace uvedené ve výzvě Zdravého fóra se Seznam Zprávy ptaly jejího spoluautora Jana Tománka.

„Ptáte se nás na marginální otázky ohledně našeho fóra, místo abyste se ptali vlády, proč jsou školy zavřené, ale včera se povolil profesionální fotbal,“ neodpověděl na dotaz Tománek s odkazem na úterní rozhodnutí vlády, které umožnilo konání profesionálních sportovních soutěží.

Ochraňte rizikové skupiny a zrušte opatření

Vyjma opětovného plošného otevření škol je jedním z cílů výzvy, aby politici dali jasný plán, jak budou postupovat v případě různých scénářů vývoje nákazy. „Místo toho ale jen straší mrazáky v ulicích,“ dodává Věra Komárová s tím, že se snaží mluvit také s poslanci, opozicí či pražským magistrátem.

Výzva tak žádá, aby stát začal rozvolňovat opatření a Česko se postupně vrátilo do normálu. Aby to bylo možné, stačí podle petice ochránit nejrizikovější skupiny obyvatel. Jako inspirace by podle Zdravého fóra mohla vládě posloužit metodika epidemiologa Jiřího Berana. Ten navrhuje, aby se upřednostnilo trasování, testování a hospitalizace osob starších 65 let.

Státu se ale nepodařilo ochránit seniory ani v zařízeních sociálních služeb. Podle dat ÚZIS v nich bylo v srpnu nakažených 216 osob, v září 1093 osob, a v říjnu pak dokonce 3818 osob. Asociace poskytovatelů sociálních služeb přitom už v září vládě navrhovala, aby se plošně testoval tamní personál, jak je to pravidlem v některých evropských státech. Začne se s tím ale nejdříve od pondělí.

Ani to, že se Česku nedaří ochránit nejrizikovější skupiny obyvatel, ale není podle jednoho z hlavních signatářů výzvy Zdravého fóra Karla Janečka žádný důvod pro jakákoliv restriktivní opatření.

„Je potřeba prostě lépe chránit ohrožené skupiny obyvatel. Lockdown Česka ale nic nevyřeší. Koronavirus nemůžeme zastavit, bude tady s námi, dokud se dostatečně nepromoří celá populace,“ dodává Janeček.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované