Hlavní obsah

Měl velkou mozkovnu a nosil zubní protézu. V Brně zkoumali Mendelovy ostatky

Foto: Společně o.p.s.

Výzkum vědců z Masarykovy univerzity přinesl nová zjištění o světově uznávaném zakladateli genetiky, který žil a působil na Moravě.

Reklama

4. 11. 17:10

Vědci v Brně zkoumali ostatky přírodovědce Gregora Johanna Mendela. Výsledky svého bádání odprezentovali dnes v prostorách augustiniánského opatství.

Článek

Rakev s ostatky Gregora Johanna Mendela měli k dispozici vědci z Masarykovy univerzity už v červnu. Nyní genetický výzkum potvrdil, že se skutečně jedná o kosterní pozůstatky otce genetiky.

Vzorky DNA získané z ostatků nalezených na Ústředním hřbitově v Brně porovnával tým odborníků s DNA z Mendelova vlasu. Ten nalezli výzkumníci v jedné z jeho knih. „Shoda byla stoprocentní, což považujeme za jednoznačné potvrzení identity,“ uvedl Filip Pardy ze Středoevropského technologického institutu.

Dodal také, že se pracovníkům v laboratořích podařilo zrekonstruovat Mendelův genom, tedy genetickou informaci uloženou v DNA, asi ze sedmdesáti procent. Vzhledem ke stáří a stavu zkoumaného materiálu není pravděpodobné, že by se podařilo genom získat celý.

Výzkum pod vedením prorektorky Masarykovy univerzity a genetičky Šárky Pospíšilové přinesl také několik nových poznatků o podobě vědce. „Při identifikaci jsme například nalezli kompletní zubní protézu. Zjistili jsme také, že měl nadprůměrně velkou mozkovnu v porovnání s dnešními muži,“ uvedla Pospíšilová.

Zatímco průměrná mozková kapacita u mužů je 1350 kubických centimetrů, ta Mendelova jich měla přibližně 1580. Antropologové také přišli na to, že celosvětově uznávaný vědec měřil přibližně 167 centimetrů a nosil boty velikosti 42.

Zkoumali kosti, nehty, ale třeba i tukovou nebo mozkovou tkáň

Skelet měli výzkumníci k dispozici tři měsíce. „Včera jsme ho vrátili zpět do augustiniánského opatství k pohřbu. Nicméně sejmuli jsme potřebná data a odebrali vzorky k dalším analýzám,“ uvedla Eva Drozdová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Mendelovy kosterní pozůstatky se podle vědkyně zachovaly ve velmi dobrém stavu. „Našli jsme také jeho mumifikovanou kůži, zmýdelněnou tukovou tkáň z břicha, chlupy, nehty i zbytky mozkové tkáně,“ dodala Drozdová.

Kromě ostatků se v rakvi nacházely také zbytky oblečení, bot, nejrůznější kříže, rozpadlý růženec nebo například noviny. Předměty se ale nezachovaly v dobrém stavu, pravděpodobně tak nebudou nikde vystaveny pro veřejnost. Vrátí se ale do majetku augustiniánů. „Z právního hlediska se jedná o vlastnictví města, nicméně z morálního pohledu patří augustiánskému řádu,“ řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková. Darovací smlouvu už zástupci města podepsali.

Gregor Johann Mendel

Narodil se v roce 1822 do německy mluvící rodiny v Hynčicích ve Slezsku. V jednadvaceti letech vstoupil do augustiniánského řádu v klášteře na Starém Brně. Znalosti v přírodních oborech získal při svém studiu ve Vídni. Celosvětově pak proslul jako zakladatel genetiky. Zabýval se křížením hrachu, na základě kterého formuloval tři pravidla, dnes známá jako Mendelovy zákony dědičnosti. Zemřel v roce 1884 a byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů.

PCR a sekvenace? Za vším stojí Mendel

Výzkum měl několik hlavních cílů. Odborníci chtěli o Mendelovi získat nové poznatky, dále chtěli nalézt jeho ostatky a pietně je znovu pohřbít v augustiniánské hrobce. Jedním z cílů byla i popularizace genetiky a vědy obecně. „Často slýcháme o metodách jako PCR nebo sekvenace. Málokdo ale ví, že základy tomuto oboru položil právě Mendel, který žil a pracoval v Brně,“ zdůraznila Pospíšilová.

K tomu, aby mohl být výzkum vůbec zahájen, potřebovali vědci z Masarykovy univerzity povolení až z Říma. „Mendel byl naprosto výjimečnou osobností, která předběhla svou dobu. Také proto jsme dali souhlas k exhumaci a k vědeckým výzkumům, aby jeho odkaz zůstal i nadále živý a veřejnosti známý,“ řekl Paul Graham z Řádu svatého Augustina.

Dnes odprezentované výsledky nejsou finální, nýbrž pouze dílčí. „Vzhledem k náročnosti celého projektu se bude veřejnost dozvídat výsledky bádání postupně i v průběhu roku příštího,“ vysvětlila Pospíšilová.

Právě příští rok si Brňané budou připomínat dvě stě let od narození Mendela. Součástí oslav bude například Mezinárodní genetická konference, na které vystoupí hned několik držitelů Nobelovy ceny. Už nyní svou účast přislíbili tři její laureáti.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované