Článek
Karanténní opatření postihují sektory napříč hospodářstvím - zavřené obchody, strádající trhy nebo trh s nemovitostmi. Miliony lidí jsou tak bez práce. A to je pouze začátek ekonomických důsledků pandemie koronaviru a krize, která bude po ní následovat.
„Má to dopad na ekonomiku a přinese to recesi, která pravděpodobně nebude srovnatelná s ničím v minulosti“, komentoval současné události například generální sekretář OSN Antonio Guterres.
Státy a mezinárodní organizace využívají nyní mnoho různých ekonomických strategií, kterými se snaží zmírnit hospodářské následky.
Spojené státy, Hongkong nebo Kanada poskytují vládní prostředky přímo občanům. Jde o jednorázové nebo pravidelné platby určené k zabezpečení jejich okamžitých potřeb a také, aby podpořily ohrožené obchody. Ekonomové varují, že by jinak během karantény mohly zkrachovat.
V Indii je přímá pomoc státu ještě více nezbytná. Po vládních opatřeních zůstaly miliony lidí bez práce, jídla a peněz. Mnoho pracovníků totiž dostává denní výplatu, ze které živí celé rodiny. Mnoho z nich, tak zůstalo bez finančních prostředků a hrozilo, že budou trpět hladem.
„Bereme v úvahu veškeré zabezpečení, jak výplatu hotovosti, tak zabezpečení dodávek potravin. Nechceme nechat nikoho hladovět. Budeme se snažit o to, aby měli lidé dostatek jídla“, uvedla v televizním vystoupení indická ministryně financí.
Vlády plánují také opatření na podporu ohrožených oborů - a to kombinací půjček, kompenzací za proplacené mzdy a daňových úlev.
Itálie, která je v Evropě nejpostiženější zemí koronavirem, například schválila mimořádný balíček opatření 6. dubna.
„Ohlašuji tímto výnos, který jsme právě schválili. Vytvořili jsme likvidní účet v hodnotě 400 miliard eur, který bude poskytnut našim firmám ať už malým, středním nebo velkým,“ prohlásil premiér Giuseppe Conte.
Některé země EU žádají, aby byly vydány společné korona dluhopisy, kterými by byla financována pomoc ohroženým ekonomikám, ale zatím bez úspěchu. Představitelé jednotlivých států prozatím souhlasili s pomocí v hodnotě necelých 3 bilionů dolarů, které jsou určeny k udržení současné zaměstnanosti.
Také Česká republika zavedla některá ekonomická opatření. Co si o nich myslí profesor Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku, který je zároveň členem ekonomického poradního týmu Ústředního krizového štábu? Jedním z témat bylo jaký deficit státního rozpočtu by si mohla Česká republika v boji proti důsledkům současné pandemie dovolit.
„My jsme jedním z nejméně zadlužených států světa, takže i když ten dluh zásadně zvětšíme, kdybychom šli třeba na 60 % HDP, což by byla velká injekce do ekonomiky, mnohem větší, než co se nyní plánuje, tak budeme pořád jedna z nejméně zadlužených zemí, protože ty ostatní se také teď zadlužují“, říká profesor Švejnar.
„Nechci říkat nějakou přesnou sumu. Ten deficit ale může jít krátkodobě velice vysoko. Já bych tam neviděl vlastně žádný strop. Je totiž důležité teď ekonomiku podržet. Jedině, pokud by se ukázalo, že ta epidemie je mnohem větší, než si teď představujeme, tak se o tom stropu můžeme bavit. Teď bych to vůbec nedával do zorného pole. Teď je potřeba do toho dát všechny prostředky. Podle mě také není důvod, aby vláda neodškodnila firmy, které byly poškozeny vládními opatřeními proti pandemii koronaviru. Navrhuju jít na to plošně. Teď je potřeba firmy zachránit před krachem a pokud možno ochránit jejich zaměstnance před propouštěním“, navrhuje česko-americký ekonom.
Celý rozhovor s profesorem Janem Švejnarem si můžete pustit v úvodním videu.
Reportáž je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete zde.
