Hlavní obsah

O hrobku Schwarzenbergů se už nebude starat stát

Foto: NPÚ, Seznam Zprávy

Schwarzenberská hrobka v Domaníně u Třeboně má tvar osmiúhelníku, je postavená v novogotickém slohu.

Reklama

11. 7. 9:09

O dědické právo nad hrobkou se léta přeli Karel Schwarzenberg a jeho nevlastní sestra Alžběta Pezoldová. Nakonec se však dohodli, že založí nadační fond, který bude o hrobku pečovat.

Článek

Bude to symbolický projev smíru mezi dvěma potomky rodu Schwarzenbergů. Po létech sporů o dědictví založili Karel Schwarzenberg a jeho nevlastní sestra Alžběta Pezoldová nadační fond, který by měl v dohledné době převzít správu nad rodovou hrobkou v Domaníně u Třeboně.

Na založení fondu se obě strany dohodly na konci minulého roku. Schwarzenbergův právník Petr Vyroubal nyní Seznam Zprávám potvrdil, že byla podepsána zakládací listina. Fond by měl nést název Nadační fond Schwarzenberská hrobka v Domaníně.

„Předpokládá se, že ještě v létě by mohlo dojít k předání správy a provozu z Národního památkového ústavu na Karla Schwarzenberga, respektive na nadační fond,“ řekl advokát Vyroubal.

Dosud se o provoz novogotické památky, kterou každoročně navštíví i desítky tisíc lidí, stará Národní památkový ústav. S ním se před lety dohodl Karel Schwarzenberg jako správce pozůstalosti po někdejším majiteli rozsáhlého jihočeského panství Adolfu Schwarzenbergovi.

Hrobka tak představuje výjimku. Téměř všechen majetek hlubocké linie Schwarzenbergů byl zestátněn speciálním zákonem už v roce 1947 a dodnes je ve vlastnictví státu. Novodobé restituce se týkaly jen majetku zabraného až po komunistickém převratu v únoru 1948. Vracely se tak pouze majetky vedlejší, orlické rodové větvě, do které patří i Karel Schwarzenberg.

Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, dědice Adolfa Schwarzenberga. Kvůli rodovým zvykům, podle nichž se měl majetek dědit v mužské linii, Jindřich neodkázal majetek dceři, ale adoptoval Karla Schwarzenberga, který se tak stal dědicem obou rodových větví, hlubocké i orlické.

Podle Pezoldové však Karel Schwarzenberg porušil poslední vůli jejího otce, která mu přikazovala usilovat o vrácení celého majetku. Karel Schwarzenberg oponoval tím, že žádat o vydání majetku po hlubocké linii nemělo význam.

Spor o samotnou pozůstalost po Adolfu Schwarzenbergovi se řeší od roku 2006. Pezoldová uspěla až u Ústavního soudu v roce 2012, který vrátil spor na začátek. Pezoldová se po dalších soudních tahanicích obrátila na Nejvyšší soud, řízení u něj ale obě strany v roce 2019 přerušily s odkazem na to, že se zkusí domluvit mimosoudní cestou.

Domanínská hrobka je dvoupodlažní stavba ve tvaru osmiúhelníku, stojí v anglickém parku asi jeden kilometr od třeboňského zámku při jihovýchodní straně rybníka Svět. V hrobce jsou ostatky 26 členů primogeniturní větve rodu Schwarzenbergů. V kapli hrobky, která má výbornou akustiku, se pořádají koncerty a jiné kulturní akce.

Foto: NPÚ, Seznam Zprávy

Krypta Schwarzenberské hrobky v Domaníně, hlavní síň s oltářem.

Národní památkový ústav (NPÚ) plánuje, že se po předání správy nad hrobkou zbaví okolních pozemků, o které nyní pečuje. Podle informací Seznam Zpráv by měly přejít pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

„Případná změna správce samotného objektu ovlivní i postavení pozemků ve vztahu k jejich potřebnosti pro NPÚ. Podklady pro posouzení potřebnosti těchto pozemků v tuto chvíli zpracováváme,“ uvedla k tomu tisková mluvčí NPÚ Jana Hartmanová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované