Hlavní obsah

Ode dneška pracují všechny Češky zadarmo, příští rok to bude ještě dřív

Rozhovor s Lenkou Simerskou, gestorkou projektu 22 % k rovnosti z MPSV. (Video: Anita Plasová)

Reklama

19. 10. 18:51

Průměrný výdělek se v České republice meziročně zvyšuje, rozdíl v příjmech žen a mužů však přetrvává. Ženy podle Eurostatu vydělávají o 20,1 procenta méně než muži. Letos od 19. října tak symbolicky pracují zadarmo.

Článek

Rozdíl mezi průměrným platem ženy a muže v České republice činí téměř 7,5 tisíce korun měsíčně. Kvůli platovým rozdílům žen a mužů přichází průměrně rodinné rozpočty o necelých 90 tisíc korun ročně. V evropském srovnání se tak Česká republika trvale objevuje na druhém až třetím místě od konce.

„Datum 19. října není každý rok stejné, stanovuje se výpočtem, který se vztahuje na letošní průměrné mzdy žen a mužů, a je to přepočet na dny. To znamená, kdybychom chtěli, aby ženy vyrovnaly platy mužů, tak bychom je dnešním dnem poslali domů, protože by nepracovaly,“ vysvětluje Lenka Simerská z projektu 22 % k rovnosti, kde se vzalo datum 19. 10. 2020.

Letošní číslo 20,1 procenta bude s velkou jistotou další rok vyšší. Epidemie covid-19 totiž z mnoha důvodů prohlubuje nerovnost v odměňování mužů a žen.

„Jsou to samozřejmě ženy, které přicházejí o výdělek, protože na nich leží většina péče v sektorech, které se péčí zabývají, a když si ženy berou ošetřovné, aby mohly být se svými dětmi doma. S koronakrizí se ukázalo, jak moc máme žen v sektoru péče, zdravotnictví a sociálních služeb. Tyto sektory jsou přitom trvale podhodnocené, a tam tedy dochází k výraznému rozdílu v odměňování žen a mužů až 30 procent. Tuto práci navíc vykonává až 90 procent žen, ale většinou je řídí muži,“ popisuje Simerská.

Češi o své mzdě málo mluví

Způsob, jak snižovat rozdíly v odměňování žen a mužů, je podle Ministerstva práce a sociálních věcí transparentnější odměňování. Řada zaměstnavatelů totiž nedělá rozdíly záměrně. Příčinou mohou být stereotypy, nejasná struktura odměňování a neukotvené postupy platového růstu. MPSV proto zaměstnavatelům nabízí nástroj Logib, který nerovnosti v odměňování umí odhalit.

„Každá z nás s tím můžeme něco dělat, můžeme začít už u toho, kdy do práce vstupuji, to je i nejjednodušší způsob, jak se zaměstnavatelem nastavit laťku odměňování, nebát se a ptát se. Moc se o tom u nás nemluví a někteří zaměstnavatelé zároveň při podpisu smlouvy předkládají tzv. doložku o mlčenlivosti o odměně a to je špatně. Z velké většiny jsou tyto doložky právně nicotné,“ radí Simerská.

Ženy si často své práce neváží

Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň nabízí kalkulačku, díky které si každý může zjistit výši průměrné mzdy na dané pozici. Doložky o mlčenlivosti z hlediska mzdy nejsou ve většině případů právně vymahatelné a podle Simerské je právo každého občana o své mzdě či platu mluvit a nakládat s tímto údajem dle svého uvážení.

Problém nerovnosti v odměňování je také podpořen tím, že podle průzkumu MPSV si až polovina českých žen myslí, že nemají šanci získat za odvedenou práci stejnou mzdu či plat jako muži. Rozdíl ve výdělcích žen a mužů u stejné práce, stejného zaměstnavatele a se zohledněním délky praxe a vzdělání je průměrně stále okolo 11 procent. Přesto existují obory, kde se rozdíly stírají.

„Zajímavým úkazem je logistika, zde jsou profese finančně velmi vyrovnané. Podobné je to v armádě, když už žena do vysoce maskulinizovaného prostředí jde a nějakým způsobem se tam uplatní, tak tam je ta rovnoprávnost i v ohodnocení,“ přidává na závěr pár pozitivních příkladů Simerská.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené