Ostrý dopis Jourové. Chce po Varšavě zastavení náhubkového zákona

Disciplinární zákon, represivní zákon, náhubkový zákon. To jsou přezdívky novely zákona o obecných soudech a nejvyšším soudu, kterou v polské sněmovně v pátek odpoledne po legislativním kvapíku ve třetím čtení prosadil vládnoucí blok konzervativců.

Zákon má umožnit trestání soudců, kteří respektují rozsudky shazující vládní reformy justice.

Pro bylo ve třetím čtení 233 poslanců, proti 205. Předsedkyně Sejmu omezila debatu. Návrh se přitom ve sněmovně, ve které má koalice vedená stranou Právo a spravedlnost (PiS) většinu, začal projednávat ve čtvrtek odpoledne.

Následovalo osmihodinové noční jednání ve výboru pro spravedlnost, experti ani veřejnost se zapojit nemohli. Výbor skončil v 5:15 přijetím několika pozměňovacích návrhů – všechny opoziční ale propadly.

Atmosféru ještě před závěrečným hlasováním v pátek odpoledne rozčísl dopis, který poslala do Varšavy místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Žádá v něm, aby polští zákonodárci přijímání kontroverzního zákona zastavili a věc konzultovali mimo jiné s Benátskou komisí – poradním orgánem Rady Evropy pro otázky ústavního práva.

„Komise bude dál situaci podrobně sledovat, má velká očekávání, že Polsko v plném rozsahu vezme v potaz precedentní rozhodnutí Soudního dvora EU,” napsala česká komisařka.

Její dopis zveřejnil na Twitteru předseda senátu Tomasz Grodzki z opoziční Občanské platformy. Napsal, že horní komora udělá vše proto, aby novelu zastavila. V senátu má opozice těsnou většinu, návrh může zdržet, případné veto ale PiS ve sněmovně může přehlasovat.

Opoziční Levice už vyzvala Evropskou komisi, aby u Soudního dvora EU požádala o předběžné opatření, které by zákon stoplo.

U vládnoucí strany PiS vyvolal dopis Jourové ostré reakce. Podle mluvčího vlády Piotra Millera jde o omyl, komisi prý někdo napovídal věci, které se v Polsku nedějí.

„Polsko je suverénním státem, Sejm suverénním orgánem. Nemyslím si, že by se práce zastavily,” řekl zase novinářům předseda sněmovní komise pro spravedlnost Marek Ast z PiS. Podobně mluvil i náměstek ministra spravedlnost Sebastian Kaleta.

Novela vytváří nástroje pro postihy soudců. Soudci by měli být kárně odpovědní za blokování systému, veřejné vystupování „odporující zásadám nezávislosti soudů” a hlavně podkopávání autority kolegů, jež vybrala Státní soudcovská rada – instituce, která vybírá nové soudce a kterou zreformovala a personálně obsadila strana PiS.

Soudci mohou být z vůle vládou ovládaných a personálně obsazených orgánů přesunutí na jiný soud či dokonce přijít o práci.

Je to reakce vlády na dva rozsudky: Soudního dvora EU a polského nejvyššího soudu, které de facto zpochybnily nejdůležitější instituce vytvořené reformami PiS.

Polský nejvyšší soud totiž na začátku prosince v přelomovém rozsudku konstatoval, že „nová Státní soudcovská rada” není nezávislý orgán, ba naopak: přímo podléhá vůli vlády a parlamentní většiny. Učinil tak na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, který nezávislost polského orgánu zpochybnil.

Vláda říká, že jde o opatření, která zabrání anarchii v polském soudnictví. Mluví o tom, že soudci jsou „nadřazenou kastou” a že je potřeba je zbavit privilegií.

„Část soudcovského prostředí si uzurpuje právo rozhodovat o tom, kdo je soudce a kdo není. To je pokus o anarchii,” prohlásil ve čtvrtek v Sejmu poslanec PiS Jan Kanthak, který je pod návrhem podepsaný.

Kritici mluví o protiústavním zákonu, který má zavřít ústa soudcům.

Návrh v posudku zkritizoval nejvyšší soud, ale i parlamentní legislativci a ombudsman Adam Bodnar. „Domnívám se, že návrh zákona porušuje ústavu,” prohlásil Bodnar v pátek v Sejmu. Jeho přijetí podle něj otevírá cestu k „právnímu polexitu”.

O riziku donucení Polska k odchodu z Unie psal i nejvyšší soud. Jeho předsedkyně Małgorzata Gersdorfová přirovnala zákon k bezpráví 80. let.

Opozice mohla projednávání zákona přinejmenším zpomalit. Šanci měla ve čtvrtek ráno, chyběli jí ale hlasy. Někteří poslanci totiž do práce nedorazili. Na rozdíl od předsedy PiS Jarosława Kaczyńského, který byl v Sejmu i přesto, že nedávno prodělal operaci kolene.

Návrh teď poputuje do senátu. Tam ho bude zdržovat opozice, která má těsnou většinu. Senátní veto ale může přehlasovat Sejm, kde má PiS většinu.

Předpokládá se, že zákon by pak podepsal prezident Andrzej Duda. Nejspíš by ho ale mohl poslat k posouzení ústavnímu soudu kontrolovanému stranou PiS. Před květnovými prezidentskými volbami totiž potřebuje oslovit i umírněnější voliče, a těm by mohl zákon vadit.

Jisté je to, že se dál vyhrotí spor s Evropskou komisí o stav právního státu v zemi. S Polskem už běží procedura podle článku 7 Lisabonské smlouvy kvůli podezřením ze závažného porušení unijních hodnot. To, že se situace v zemi zhoršila, řekl v týdnu komisař pro spravedlnost Didier Reynders.